Miš maš – Kristián Čura
ty vnímaš
ten miš maš
tu nie je nič
na čom by sa kto smial
hovoril, že dobro si prial
to je
do popuku
tu niekto naozaj je kuku
v kukučkinom hniezde
zde
milý pánko
zazdený
počúvaj chcanky
z telesnej schránky
čo nefunguje?
chce to kefu?
Zosalety z rannej toalety – Kristián Čura
blahova
viera v rovnost
ludi
akasi povinnost
zosumarizovana z banalneho presvedcenia
pre, ktoru mu to nandal
aby bola svanda
skandal nevidaneho rozmeru
pre dandyho, ktory na nikom recami nesetril
aby hlavu nepostihol reset
ju nevesal zosalety z rannej toalety
Les voleurs – William Seward Burroughs
Spisovatelé pracují se slovy a hlasy, malíři s barvami – odkud se vynořují slova a hlasy? Odevšad: letmo zaslechnuté rozhovory, filmy, rozhlas, noviny, časopisy a další spisovatelé. Věta se vynořila ze starého westernového příběhu z rodokapsu, který jsi přečetl před lety a za boha si nedokážeš vzpomenout kde a kdy: „Vous ne comprendriez; mais c'est mieux pour Vous de nes pas comprendre.“
Desať diagnóz – Kristián Čura
absolútne do toho nevidím … neviem …
ako svet funguje?
skús si dať dokopy následovné
abúlia
akatízia
alógia
depresia
schizofrénia
depersonalizácia
derealizácia
porucha vnímania
spôsobená návykovou látkou
motorický nekľud
Držíme Ti místo u stolu – Jan Bartoň (editor) – recenze
V poště se v sinném prosincovém dopoledni objevil útlý svazek Držíme Ti místo u stolu. Vydalo jej nakladatelství Ears&Wind Records samizdatovou aktivitou. Svazek obsahuje řadu dopisů, které Jaroslavu Erikovi Fričovi adresovali přátelé do hradecké nemocnice, když v bezvědomí bojoval se závažnou nemocí. Mimo korespondence jsou otištěny fotografie jdoucí napříč Erikovým životem.
Petr Hruška úvodem píše:
Hovořili jsme o poezii, politice i smrti. „Věřím, že nikdo nemůže umřít předčasně,“ řekl mi v jednu chvíli naléhavě. „V tom spočívá můj veliký klid. I kdyby to vypadalo jakkoli beznadějně, není v lidské moci umřít jindy, než přesně včas.“
a Daniela Iwashita ústy Ivana Martina Jirouse na konec dodává:
Ut desint vires, tamen laudanda est voluntas. (Ovidius, Epistulae ex Ponto III, 4, 79)
Rozlišovanie – Kristián Čura
živé
je odroda mŕtveho
psa
regiment
dementných
registrujem
v pamäti listujem
zotlené sú všetky stránky
po stopách po, ktorých cestujem
do plenéru z éteru
[Na]Mol na módním molu – Luboš Vlach (feat. Molly Dur)
v novým Elle po pravici píšou o ekosexuálech
to je teda vzrůšo
v novým Elle eleison
v novém těle
miluje se ucho s kapradinou
už ta úže úžasu obkličuje obličej
úzkou brankou úz vydává se
ekodigitální mrákota kráse
eko brynda oka
utrhlo se z mycelia ucho
v novým NEVÍM v novém Elle
druhá tvář laská nepřítele
v zamřížovaný [eko]cele
mřížkový koláč
zkurvené politické korektnosti
trojjediná trajektorie
v ekotrní zrní hoří nazí
třísla a turbiny ve třech dnech
znovu zažehne
v novém Elle eleison
Ne-Ó-Lustrace – Luboš Vlach
[ne]on bliká
dočasnost vzlyká
vniká mimo čas
celek v bezčasí
ať si zvyká
nahoře i dole vůkol
úder úkonem zvonce
úkonem srdce
zvonce
konec lustrace
pendreky jsou na draka
nová hesla snu tu látá
marketingová in[stalace]
dobové monstrance
tance kolem pozlátka
Šialenstvo – Kristián Čura
✝ ✝ ✝
posledné
správy
spojité nádoby
rádoby podoby
zakukleného
snu atutomatu
vypuklého dramatu
v novém šatu
si hľadá záplatu
mlatu
žabi klátu
ktorý sa krvi nedoreže
aby uskutočnil svoju odplatu
paradigmatu sociálnej deprivácie
inštrumentalizácie
opičieho rozumčeku
on oslavuje čeku
po mŕtvom bračeku
Černý deník, bílý nočník – Marek Timko
love story
kunda. píča. vagina
tím to všechno začíná
co živé jest, mrdat chce
šaháš mi do poklopce
× × ×
mé dívce …
v hospodě a o samotě
už mě pěkně sereš, kotě!
× × ×
na nebeském trůně
sedí děda, stůně
na žaludku má vředa
a hoven plná střeva.
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »