Postrky a srky ústy a krky urstruktur

(Překřížené matice Milana Haussmanna a Vlacha Luboše u koše)

Luboš Vlach: Zpětná zrcátka se začala strkat … Rezatý podzim je barvíř.

Milan Haußmann: Para ver una cosa hay que comprenderla. Než uvidíš, musíš pochopit. Uvidíš ji, pokud si ji dokážeš přebrat. Kdo nezažil, nemá páru … kontruji.

Luboš Vlach: Kontroluji?

Milan Haußmann: Esse est percipi. Esse est percipere. Přestali jsme někde u zpětných zrcátek.

Luboš Vlach: Zda to ZA to s tím couváním pře ne-pře … přehnaly se pixelem kolem pokroku.

Milan Haußmann: Jistým bodem počínaje není cesty zpět … mrtvý stav … politický, společenský zmatek, jehož jsme součástí, je projekcí hlubší biologické krize … Konec druhu homo. Všechny druhy jsou od početí odsouzeny k zániku, stejně jako všechny bytosti. Evoluce iluzí u homo sapiens nekončí.

Zánik [ne]hmotného bodu se přebarví …

Zánik je další počátek. Říká se mu slibný. Zánik počátku v TADY & TEĎ Spektrum spekulace. Akce.

Máme technologie. Vadný artefakt opravíme. Vyrobíme škálu rozmanitých vylepšených modelů klimatizace vesmíru. Ještě nám zbývá čas.

Uprosit mutaci a zkolonizovat barvy?

Nekecáme, děláme!? Zpátky do kostela, do kuchyně, k rodině. Zpátky k obyčejným ctnostem propagandy, které učinily strukturu obrazovky a schopnost tvořit zářné obrazy VELIKOSTI na zakázku.

Lásku na zakázku.

Touché … S dovolením se zastavím u mluvících dinosaurů. Starý moudrý dinosaurus vede promluvu k soukmenovcům: Bratři plazi, pravím vám, situace je vážná. Řešení zaleží na nás. Velikost je řešením! Větší velikosti! Jsou tací, kteří říkají, že velikost řešením není. Někteří navrhují, abychom své genomy křížili s nečistými savci. Pravím, kdybych mohl přežít jako polokrysa požírající vejce, pak bych radši nepřežiji. Přežijeme. Povstaneme, zvětšíme se, vyrosteme … ve velikosti, v počtu, a budeme nadále dominovat sauří planetě, jako jí už 300 milionů let dominujeme. Větší je lepší, největší je nejlepší!

Taky kvantita coby faktor kvality strká hlavu do ulity …

… počitku. Modely s krunýři buší macatými ocasy v ohromující klace. Býložravci podusávají v prachu, cákají se v bahně bažiny. Masožravci cení obrovské tesáky, kanou z nich sliny slasti v extázi souhlasu.

Starý moudrý dinosaurus se zasmušile odvrátí od obrazovky a mluví ke svému potomku: Synku, je konec. Jsme ohavné idiotské užvaněné obludy … někteří z nás jsou dlouzí 18 metrů a mozek mají jako vlašský ořech. Kam to může zajít? V národním muzeu na naše kosti zírají poďobaní puberťáci. „Ty vole, jak velkýho ptáko to asi mělo?“ Došla na nás řada.

Nazpět do kuchyně k rodině, k obyčejným ctnostem … ale evoluce je jednosměrka. Jistým bodem počínaje není návratu.

Jo jo, je to tak … fyzika.

Delfíni kdysi žili na souši, protože mají plíce a dýchají vzduch. Pak se vrátili do moře … najednou by se jim ztracená žábra hodila.

Žádná sláva.

Evoluční krok, který v sobě zahrnuje strukturární změny, je nevratný. Kdo chce přežít, musí takový krok udělat. Raději živej než mrtvej.

Jsem radši rád, než nerad.

Transpozice času do časoprostoru musí v sobě implicitně zahrnovat strukturární změny. Kostra nemá ve stavu beztíže žádnou funkci. Výsledkem bude něco jako chobotnice nebo medúza.

Taková už je móda.

Beau Brummel – dandy z období regentství – každé ráno trávil hodiny tím, že si dával záležet na správném záhybu na kravatě. Sklonil bradu tak akorát. Komorník potom odnášel zmačkané prádlo po tunách. Chyba. Představ si vesmírného komorníka, jak vynáší po pytlích zrůdné novotvary …

Chyba je kompoziční prvek … střih, který se líbí … pře s předpokladem:

cesta přehledná jak jeden štráfek duhy
barva ducha jdoucí k duhu
družka jdoucí k druhu
plejáda užitkově invazivního plevele

vůní barvy je divočina
stužka
stonožka
matrjoška modu
матрёшка matrice
prošlapané střevíce
šeptající silice

v kyselém prostředí
v podzimním listí
jeví se rudě
a když pH stoupne modře
fialová je takřka kyselá
přidej antokyany a žluté částice
ergo list je oranžovým

v průběhu velké řijnové látkové výměny
se zelená barva mění
na žlutou
na hnědou, červenou, fialovou, oranžovou
podzim hraje barvami
nejbarevnější je porost prošpikovaný jehličím
pole, luhy, zdobí barvy duhy

závrať na trati nebere konce
počátky se potácí
osud odsud nemá odstup
rovnováha opásaná kružnicí
je to trvalka mořská mokrá modrá

óda na mord na molu

ani neví jak to dělá
vždy do něčeho se namočí
vyznejte se v animaci
v plechovici pixelů