Kostra je příběh Copacabany – Frída Kakao

JEDNO SEN SI VYBRAL

Chodím s ostatními modelkami tam a zpátky po tělocvičně.
v backstage mi masér vykloubil nohu tak že byla o dva metry delší.
Potom se mě modelky umělkyně ptaly: tobě to nevadí?
Řekla jsem ne.

Modelky nosí značky umělci též.
Mezi uměleckým a modelkovským prostředím je rozdíl.
Modelky řeknou ty seš škareda.
(to znamená: mohla bys mi přebrat kunšofty).

Hned na začátku to vpálí do xichtu umělci, až se otočím za svými zády.
Modelky a hokejisty spojují vypracovaná těla
Plastové folie bezpečně zabraňují světlu.
Temnotmoucí tma folie zabraňuje světlu.

Tma se dá nasekat na kusy, mlha se dá krájet.
Ticho hučí v uchu.
Tmu rozsekej na kusy, mlhu nakrájej na cáry.
Naleštěný podlahy, nizký stropy, co padaj do kolen.

Malý stolek plný jídýlek v japan butiku.
Krabice papírových střihů z čokoládiček po babičkách.
Beru tyhle šaty z umělé kůžičky opravdu maličký.
The best bílej korzet se šněrováním.

Kalhotky na knoflíčky.
Všechno polévá kyselina.
Odskočila přišla.
Dotkla se lehce od punčoch kliky.

Odklízeni jen s respirátorem.
Pytle mastných cárů.
Jsem v kabince na konci chodby.
Ještě zkus to a toto pak tamto.

Mimozemšťani všude – i na Zbrojovce.
Hluboko v nesmírném Vesmíru tisíce
a tísíce a tísíce a tisíce a tisíce
miliard biliónů hvězd třpytí se na Serise.

Na střeše monstra zvířecí továrny,
na Zbrojovce rostou sukulenty,
mechy, lišejníky, pampelišky, podběl, hluchavky
pýr občas útlá břízka nebo javůrek.

Asfalt, tér, vápenec,
cihla, hadry, uhlí, rozdrolená rez,
vydrolená rez,
rezavý hřebíky.

Rostlinky nasávájí materiál, na kterým rostou.
Mimozemšťani se barví podle materiálu, na kterým rostou.
Nasavají každou částku atomů jointu příběhu v srsti monstra zvířete.
Továrna organismu návštěvníků mimozemských charakterů tančí
v rytmu zorničky ježka.

Do prostoru vpluje otázka:
Vezmeš si jeden domů, když to tu budou bourat?
Ne, ty rostou všude.
Jdeme dál do fajn.

× × ×

Nad Zbrojovkou září atomový hřib.To snad demolují bunkr. Dnes málo kdo ví, že v r. 1333 vymysleli v Jeseníkách hru zvanou jediná jistota není smrt. Nacházím se na obrovitánském světovém stadionu, kde za chvíli proběhne fanatickým davem dlouho očekávaná hra. Davy šílí. Fanoušci na utkání bagrů čekali čtyři roky. Právě dnes, tady, na neuvěřitelným místě CopaCabana, proběhne dechberoucí utkání bagristů. Aby bylo jasno: Hra spočívá v tom, kdo si nabagruje a zabagruje víc. Na turnaj bagrů se dostavil i prezident a ministři. Samozřejmě nesměly chybět ani nadnárodní korporátní společnosti, bez těch to nejde. Na tribuny běží buřty a pívo. Vzduch opanovala nenávist jednoho k druhému. Uprostřed sutin stojí Dženyfr Lopéz. Zpívá tradiční lidovou píseň. Letěla kačenka letěla z vysoka. Probudím se v zimní Zbrojovce. Venku napadlo 1,5 m sněhu. Na hromadách sutě lyžují a sáňkují lyžaři a sáňkaři. Na zamrzlých kádích, v kterých se dříve galvanizovaly zbraně, bruslí bruslaři. Pod zamrzlým ledem se potápějí potápěči.

Ostravská klobasa

V Brně je kavárna Metrix, kam chodí laskavé Brňanky a Brňané z celého vesmíru se bavit. Ve středu Metrixu sedí světoznámé aktivistky Káča Olivová a Darina Alster. Kojí. Přijde Majkl Džeksn, začne přirozením bubnovat na stolek před Káčou a Darinou. Vesele popěvuje v Džekson stajlu: ostravská klobááása úů, ach … Darina s Káčou vesele kojí do rytmu a zpívají refrén: ó jééé, dámy ječí rapersky: Majkl! sme s Tebou. V rohu sedí Kroptkin nebo Bakunin a radostně dodává v operním duchu: Člověk je jen zvíře. Vchází Milan Kozelka, nezpívá, jen cituje: Největší znalci umění v Brně sou řidiči, jinak to nejde. Ty zácpy a zácpy si prostě musí vychutnat každej detail.

Ó jééé, ostravská klobasa razí do středu vesmíru a křičí větu z nevydané knihy Milana Kozelky Les Raracháč zůstal lesem Raracháčem. Byly tam hory, doly, bučely tam kozy, jedno oko nad tou krásou nezůstalo suché. V jednom záběru seděla na mezi, hluboko nad propastí, Bhuthánská krasavice právě prováděla tanec v sedě na kameni. Šlachovité tělo, lidským okem dosud nespatřené, jí obepínal šat. V ruce točila s nekonečným klidem vánočním řetězem z potřeb pro domácí kutily. Další den se veškerý život v Brně točí okolo několik let připravovaného plesu. Ples měl probíhat v brněnských ulicích. Připravovaly ho významné osobnosti ze světa kultury a byznysu. Chystaly se na něj významné osobnosti, nejen z politiky. Jistě obléknou trendy modely od světově známých módních značek, jež si nechávají vyrábět látky v brněnské Mosilaně. Všichni lidé z celého světa se na Brněnský ples horečnatě těší a připravují. Bude to bomba. Hlavním sponzorem plesu je Coca Cocola. Taky tam musím z nějakýho neznámýho důvodu jít. Jdu pěšky, večer ještě není úplná tma.

Bubačka 288 a Maruška 5

Po chodníku tam policajti pokutují chodce jdoucího na červenou po přechodu. V dálce vyjí bagry, jeřáby, buldozery a štěká sbíječka. Jeden by už opravdu nemohl. Zbrojovka sténá, bagry vyjí, sbíječky zbíjí. Na pasekách před hlavní budovou kosí sekači trávu. Za Hády klopýtá předjaří v kočárku Disney Waltra. Brána jiné dimenze nás opět dostane ke kouzelné skříňce.

Židenice most

Lidi choděj přes řeku tam a zpět.
bagry jedou přes řeku nakládat náklaďáky.
Bagry jedou přes řeku tam a zpět.
Náklaďáky jedou přes řeku tam a zpět.

Lidi, psi. kočky a cyklista jdou přes řeku tam a zpátky.
Policajti jedou přes řeku tam a zpátky.
Sanitky nejedou přes řeku a zpět.
Pojízdný vozíček s kavárnou jede přes řeku tam a zpátky.

MHD nejede přes řeku tam a zpátky.
Popelář a odchytná stanice nejedou přes řeku, tam a zpět.
Kočárek jede přes řeku, tam a zpět.
Hlína a odpadní materiál jede přes řeku tam a zpět.

Mikrotenový sáček letí přes řeku, tam a zpět.
Mravenčí kolonie pochodují organizovaně přes řeku, tam a zpět.
Blechy jedou přes řeku v Bleší MHD na Křečkovi tam a zpět.
Jedou myší dírou.

POHÁDKA

je to tam napsaný
je to tam napsaný
chodím s ostatními modelkami po tělocvičně,
tam a zpátky.
Vypláchla jsem psovi hubu hypermanganem,
smaragdový jantarový rudý
bílý šedý fialový očí máš,
bleděmodrý nebeský diamantový černý hliněný,
travnatý vodní kamenný ohnivý oči máš,
světelný temný blýskavý tygří,
bůvolí leguánový rybí žirafí oči máš
došly mi čočky z e-shopu

× × ×

Ve středověké vesnici sedí dáma na smetišti. Je to víla, která ráda kouří opiáty. maluje a zpívá, tančí, ovládá lukostřelbu a jízdu na koni. Nikdo neví, odkud je. Přijde potulný pěvec a hned těhotná je. Pěvec však dítě nechce, aspoň ne bez království. Tak dělá vše pro to, aby dáma potratila. Dáma neví, čí je. Jde k mágům a travičům a otráví se. Potratí. Vyhne se zazdění ve věži nebo upálení.

Je válka, všude vykradená mesta, rozbourané cesty, po písečných cestách jedou tanky. Na bocní cestičce beží parta bezprizorních bláznu. Beží ta odkud vojska jedou. Je tam i ta, co je neviditelná. Cestou se vetšina bláznu° ztratí ve vesmíru. Ta neviditelná beží dál v protismeru po bocní cesticce. Ve stredoveku by preci dámu upálili jako štetku. Nebo by dáma ani necekla a dítě padlo na krále nebo vazala. Potulný pěvec by šel do další vesnice dobývat jiné dámy a jiné hrady.

Mami, to je ta realita?

BARDOTKA

vypláchla psovi hubu hypermanganem
potratila na houbách
měls mě za mrdací desku?
a to tele hubou mele
to ať mi radši sako pták posere

ŠÍLENÁ POLÍVKA

Šlená šílená šíleně šílená Polívka
Šílená Polívka
Je studená
Je tady 120 minut
V jižních krajích mají studené polévky na menu

Tady je chladno trochu vítr
Česnečka v hrncu se lžící ze střechy
Pokreslený porcelán
Dětský barvy
Rohlík v mikrotenu s hrncem Dominik Pět
Flaška, sušenky, solnička, buchty,
hrnek s květinovým vzorem
Hrnek s pomněnkami
Krabičky z papíru zelená mísa s rajčaty chleba
v mikrotenu konvička s plastovým držadlem
Šílená polívka

MAGICKÉ MÍSTO

Procházím se podél nábřeží hlavní tepnou protínající město Rio de Janeiro. Slyším glukózy srdce velkoměsta. Nablízku šumí moře nebo vlaková trať nádraží Brno Židenice. Slyším v rádiu superhit Copa cabana v podání Heleny Vondráčkové. Pralesní rostliny různorodých tvarů částečně zahalily město. Z některých výklenků domů rostou palmy a lijány. Papoušci kdákaj na cihlových komínech. Úžasná móda kožešiny bikiny. Trhliny beton štěrk. Vrátím se na vedlejší ulici. Právě tam probíhá zjevení levitujícího těla u cisterny. Úžasný osvětlení. Anturie tvoří společně s žabincem luční prostor před komínem. Dracenám, banánovníkům a kokosovníkům ovívá vlahý vánek těla ve větru. Pořád mi nejde na rozum, jak se to tak může toto všechno stát právě tady a teď zrovna mně. Významný světový architekt, který navrhl Copacabanu v Brazílii, se narodil v Brně, v Židenicích u Zbrojovky. Za druhé světové války přišel málem malý Roberto o život, když Američani bombardovali Zbrojovku. Nestalo se to tak. A proto má lidstvo Copacabanu