Blogy

třesky plesky
ruská vláda složila funkce
příbor z kukuřice
zrno jádro trn
ostnatej drát nebudu se bát
tři husy vyletěly z hejna ven
jedna sem
druhá tam
a třetí nad Potěmkinovy vesnice

zašlete stolici!
použitou pánskou ochranu!
hmotu Karla Gotta!
mlčí rudé máky vlčí
krvácí vložka matky Ubu!
cukruje Ministerstvo lásky
účel šetří prostředky
pravda je propadlo
prohlubeň zubatá otevřená
prostěradlo veliké za čtyři rohy uvázané
spouští se na zem
ubrousku prostři se!
nějak mi vyhládlo
všeliká účetnictví statistiky reporty
požere servis
zeměplazové stračena otce Ubu nadžena
česnekem prošpikovaná strava
vybudilo řev ptactva nebeského …
noční můra světlem ohluchla

Skutečnost se mně osobně příliš trnitá – před pornem nás ochrání víra – raději se doma u nějaké ženy změním ve velkého šedomodrého ptáka, stoupám vysoko k římsám, roztahuji svoje letky vstříc večerním stínům – před pornem nás ochrání umělá inteligence – stal jsem se medvědem s fialovými dásněmi, kožich mi sešedl trápením, oči na stříbře, křišťály na lustu, všechno se rozpustilo ve stínohře v akváriu … v ránu – před pornem nás zachrání tantra nadrženého červnového svítání – hýkaje v rozhořčení vrhl jsem se jako osel do polí, aby mě pak Sabinky z předměstí objímaly okolo krku. Telecí plece pohledu na nová vrata nezůstane pozadu standard star dance světu vládne umělá demence – Sa solitude est la mécanique érotique, sa lassitude, la dynamique amoureuse – a předsudečná nenávist, hmota z Karla Gotta … Proč pláčeš? Je to tak dojemný. Hej, hej, Baby mý ztrácím rozum i vědomí, čím víc dál jsem bláznů král … někdo (p.t. EXPERT) opět že myslí si vymyslel … absurdity tohoto typu nevyberou zatáčku začátku. Šero je šeredně bělidlem rasové zoologie vyvráceno, popel holokaustu tančí v zahradě pozemských slastí. Nalej … Dolej … Nemel a sedni! mezi běžnými běhnami a běženci. Co tady tak smrdí? To je vod Řeků zdola! Špinaví gastarbeitři. Nemytí nenažraní paraziti … Furt vaří ty svý blivajzy, skopový a česnek … a čert ví, co ještě. Šerosvit neroste je tam pořád, pouze je li to nutné v míře nezbytné nutně … galán byl voják a číšnice Natálie za peníze pomáhala starým chlapům, symbiotický hmyz rostlinný vulva vulgaris, překlep nad kukaččím hnízdem. Hej, hej, Baby mý ztrácím soudnost i vědomí. Blázním dál, ač jsem se smál. Ó, hej, hej, Baby. Je to tak dojemný.

Národ se rozloučil s Gottem. Davy se sešly, aby zavzpomínaly na hrdinu, který činil všední dny radostnějšími. Unikali od problémů do nic neříkající pop music, heroismus vychází z úst obřadníka … kdo ví, kdy vstanou noví hrdinové?

Viktor Klemperer v LTI se zamýšlí nad simulakrem hrdiny … je jím závodník, který se ve vysoké rychlosti roztříští o betonovou stěnu až vyrazí publiku dech. Hrdinu průmyslové revoluce na parnasu střídá tankista, werwolf, partizán, úderník se proměňuje v pop star.

François Breda, blahé paměti, v klužské kavárně Aux Anges prohlásil českou kulturu za poněmčenou a s nadřazeností Rumuna, který kdysi cosi sepsal s Derridou, k pobavení fraucimoru studentek se mě zeptal, kdo je nejslavnějším českým zpěvákem. Mezi loky jsem ho odkázal na Karla Gotta. François se málem udusil smíchem … do frankofonie mistův falzet nedolehl zato nomen omen u politého stolu v zakouřené kavárně. Na druhou stranu česká post-normalizační popmusic jeví jenom málo zájmu o francouzské intelektály rumunského původu se sklony k pití. Ostatně Aux Anges vzal čert – Karla Gotta, konsomol i Antichartu nespíš taky.

Establishment se rozhodl pohřbít Karla Gotta se státními poctami jak se na zasloužilého umělce sluší a patří. Karel Gott, idol umrtvené normalizační šedi, který teatrálním šaškováním v Moskvě vyjadřoval díky za okupaci Československa spřátelenými armádami. Podpisem pod Antichartu personifikuje zlatého slavíka na věčné časy. Platí – bližší košile než kabát, našinec lepší než cizinec. Plitký pop a hity z kapitalistického západu s politicky nezávadnými texty z něj učinily milionáře ve státě rolníků a dělníků. Sametová revoluce jej přičiněním Václava Havla vynesla na balkón Melantichu, kde spolu si Karlem Krylem zazpívali a udělali čáru za minulostí. Tržní hospodářství a převrat v prodeji a distribuci hudby způsobily ústup ze slávy, ale co jsme si, to jsme si, bavili jsme se za socializmu a bavit se chcem i dneska, z rádia se linou Gottovy cover verze místo anglických originálů dodnes.

svoboda je děvka
s rozmazanou rtěnkou

svoboda je děvka
s vyraženým zubem

svoboda je děvka
zrovna menstruje
a musí se prodávat protože
na chodníku je naprodej
vše co neprodali Židé
napsal mrtvej Rimbaud

svoboda je děvka
co si nemůže vybírat

V zakouřeném sklepení Skleněné louky burácí hlas … po zákoně bratře Onro, po zákoně. U mirofonu stojí postarší dlouhovlasý chlapík a deklamuje hlubokým hlasem – Jaroslav Erik Frič. V temném prostoru pokračuje šílený večírek. Je konec července, ulice žhne odpoledním sluncem, piva nikdo nepočítá a z plnícího se popelníku budoucnost nevyčteš.

… odjíždím tramvají č. 5, která teď vyráží na trasu z České, dolů po Husově, dvě jedenácti- dvanáctiletá děvčátka v barevných letních šatech dobíhají tramvaj, která už se rozjela a přibrzďuje před semaforem, děvčátka ji ještě dobíhají a snaží se elektronickým knoflíkem otevřít dveře: „Prosíííííím,“ říká netrpělivě a prosebně jedna, tramvaj se rozjíždí a děvčátko za ní zakřičí: „Mrdko!“ a obě si jdou s dětskou rezignovaností sednout na obrubník, moralizovat? ale vždyť je to všechno úplně jinak –

v životě jsem nešoustal s krásou
opakuju si pro sebe
její fórový kouzla

v životě jsem nešoustal s krásou
taky jí nic nenalhával
opakuju si pro sebe
krása neumírá
ale máme oddělené lože
spí mezi domorodci
umění
a vysoko nad bitevními poli
lásky

NA HiStOrICkOU pAMěť LiDU
SeRU pRoZaTím fluOXeTIn
paHýlY READY maDE IdeOloGIe
TaNK č. 23 v pOsLedNím TažEní
vjEl Na sCéNU

POsLušní LIDé VytáhlI HLAvy Z prdELE
dočasně nA věčný časy
a nIKdY jINAK Než tAK
pRoZATíM PAHýl A kdo Ví zDA
SE zazeLEná …
heJ POčkEJ
VRAžDění nEviňáteK na čErstvě uMETené dLAžbě