Pohled na Karla Gotta ze dna

François Breda, blahé paměti, v klužské kavárně Aux Anges prohlásil českou kulturu za poněmčenou a s nadřazeností Rumuna, který kdysi cosi sepsal s Derridou, k pobavení fraucimoru studentek se mě zeptal, kdo je nejslavnějším českým zpěvákem. Mezi loky jsem ho odkázal na Karla Gotta. François se málem udusil smíchem … do frankofonie mistův falzet nedolehl zato nomen omen u politého stolu v zakouřené kavárně. Na druhou stranu česká post-normalizační popmusic jeví jenom málo zájmu o francouzské intelektály rumunského původu se sklony k pití. Ostatně Aux Anges vzal čert – Karla Gotta, konsomol i Antichartu nespíš taky.

Establishment se rozhodl pohřbít Karla Gotta se státními poctami jak se na zasloužilého umělce sluší a patří. Karel Gott, idol umrtvené normalizační šedi, který teatrálním šaškováním v Moskvě vyjadřoval díky za okupaci Československa spřátelenými armádami. Podpisem pod Antichartu personifikuje zlatého slavíka na věčné časy. Platí – bližší košile než kabát, našinec lepší než cizinec. Plitký pop a hity z kapitalistického západu s politicky nezávadnými texty z něj učinily milionáře ve státě rolníků a dělníků. Sametová revoluce jej přičiněním Václava Havla vynesla na balkón Melantichu, kde spolu si Karlem Krylem zazpívali a udělali čáru za minulostí. Tržní hospodářství a převrat v prodeji a distribuci hudby způsobily ústup ze slávy, ale co jsme si, to jsme si, bavili jsme se za socializmu a bavit se chcem i dneska, z rádia se linou Gottovy cover verze místo anglických originálů dodnes.

Premiér Babiš přišel s kanonizací zpěváka, protože dobře ví, že kanonizace kolaboranta legitizumuje kolaboraci. Tak zapněte televizory a nechte nést na vlně trapnosti do minulosti, kdy jsme si byli rovni a někteří rovnější. Karel Gott byl svině. Babiš je prase, co mrdá mrtvou svini.