Blogy

za vlast, za kvas, za slast
za vlast, za kvas, za slast
hyje hyje galaxie
hyje hyje galaxie
…
ať JÁ s vámi jsem po všechny dny až do skonání světa
úžas ty krávo krasivij vij
not blasphemy but Saturday extasy …
boro continuo
sum sum šum korun kvetoucí lípy
khara khoto šum das Rauschen
bis die Vollendung des Zeitalters
trhliny v oblacích

výsek sekery sekrecí inside out
naruby
die Urtöne in Waldesgründen
na počátku
kousek sekundy
bylo slovo
podvěsek
a výsek se stal veřejným tajemstvím
pasekou tabu
kde se v planoucí záři Slunce se
rozpouští
sekretářka sekce zákusek
v pavučině kyseliny
pátěř se odlepuje od hřbetu
zásek sekaná sekačka
posekali sekají
vivisekce psychotické reminiscence

sprejer postříkal kostel
nápisem Vegan
chtěl navést lidi k zelenině
nový Luther postříkal kostel
symbolem vagíny
chtěl navést lidi na správnou cestu

kdo chce okrást Češky?
dcera Slováků
pusa spojená s USA
čísla nakažených klesají
vědci jsou zmateni

šlehnu
šlehnu si Sputnika
frčím
sem v pohodě
je mi dobře
je mi fajn
sem šílený
sem v pohodě
všechno je v pohodě

vytáhnu lajnu
Sputniku V noci
ve městě
v noci
na hajzlu
ve špinavý hospodě

už
už du
už pulzuju
je mi fajn
je mi fajn
ulítnu na Sputniku
vem mě s sebou
vošoustej mě Vostoku
vem si mě
nalož mě
ve tmě …

nalézám další starší (a taktéž v Měsíčních novinách Potulné akademie „Uši a Vítr“ publikovaný) text (I.), snad nebude na škodu jej – se značnými úpravami – uveřejnit i na tomto blogu; jako „tematicky blízký“ připojuju k tomuto i text nejnovější (II.) – před víc jak rokem přislíbený H. B. a teprve v posledních dnech sesmolený:

nedá mi to — čím dál tím víc lidí se doslova diví a pořád do mně pálí věty (otázky): „ty se pořád jen rozčiluješ“ – „co tentokrát?“ – „a ty sis myslil co?“ — ano, ano! rozčiluji se, jsem naivní, myslím si často jinak než oni, — ale z jistých (vnitřních) důvodu a ne jen-sebeúčelně-pro-pocit-nasrání — prostě si myslím, že věci a děje kolem nás by měly mít (byť neviditelný, ale přeci) v sobě mír a pořádek, jistotu (existuje nějaká jistota vůbec?), — nikdy jsem v tom neviděl ani nevidím (nějakou) nekalost — atd. — a když náhodou, pálím jako ze samopalu, tak jen pro to... (!) — mnohokrát lepší, než někomu rozbít hlavu židlí; rozčilování a vzteklost, rozčarovanost... je přirozená, je to určující rytmus — ne bezdůvodný; určující, — jsem od narození vzteklý — ale na nože bych nešel, pěsti budiž — mějme se rádi — konec hlášení

[dnes ráno jsem narazil na tenhle starší text (s datací 7. února 2019) původné otištěný v Měsíčních novinách Potulné akademie Uši a Vítr (březen MMXIX, č. 1903 Festival Spodních Proudů), vkládám:]

proč dělám to, co dělám, i když z toho nikdy neuvidím ani haléř a nesklidím ani masové pochvaly, a přitom se prý potácím z průseru do… odpověď je v tomhle případě snadná (i ne) — dělám to pro zpříjemnění a ulehčení neskutečné tíhy, tlaků (kterých je na jednu osobu tř. moc — křížů, které si s sebou každý vláčíme —, pro alespoň miniaturní radost — svoji i lidí, kteří s tím souzní (a ti, kteří ne, ti ať to ignorují, tak jak to činím já, když mi něco nezajímá či se mi to mnohdy neskutečně protiví); nedělám to profesionálně, nedělám to možná ani hezky, ba možná ani ne dobře, ale dělám to nitrem a snad i jakousi poblázněnou láskou k tomu všemu; tvořím skromně a tiše, jak pavouk své sítě (vskutku originální přirovnání), bez ohledů na úspěch či neúspěch u mas; bez nějaké naděje v (nesnáším to slovo) ocenění; neb kdo určuje co je úspěšné a co ne? lid už dávno ne —, lid, (bohužel!) většinová skupina zhýčkaná všemi povrchně krásnými věcmi — kdy každý tón či tah či slovo ladí, kdy faleš a nekonečné fasády z mejkapu, retuší atd. zakrývá vnitřní prázdnotu —, zkuste někdy vystoupit z toho kolotoče a zajít v přírodu a naslouchat jí, jejím obyvatelům a sledovat je, — toť jest opravdové umění a krása…

Nad ránem se dostavil následující sen. Byl jsem v lese. Předemnou se rozestírala svěří zeleň louky, která postupně přecházela do mokřiny. Slunce stálo v zenitu na šmolkově modré obloze. Na druhém konci louky hráli Stefania a Bruno. Loukou se rozléhalo ohlušující halali, ačkoli nebylo vidět žádné bedny ani zesilovače. Kromě dvojice muzikantů tam byli tři tanečníci – dva muži a dívka. Dívka na sobě měla červenošernou kostkovanou sukni. Jeden z dvojice mužů a dívka svými pohyby představovali lovce a laň či srnku. Druhého muže jsem si nevšíml. Lovec, kořist a jasně sexuální podtón.

Sprache, die für uns dichtet und denkt! (Victor Klemperer: LTI)

Začínám poesií, protože ta je nejkondenzovanější formou slovního vyjádření. Když se Basil Bunting probíral německo-italským slovníkem, přišel na to, že představa poesie jako zhuštění je téměř tak stará jako německý jazyk. Dichten je německé sloveso, které odpovídá podstatnému jménu Dichtung, což znamená poesie, a lexikograf je přeložil slovesem zhustit, kondenzovat. (Ezra Pound: ABC četby)

Jdeme jen k autu, tvrdila strážníkům vulgární dvojice bez roušek. … zvýšila kvůli nepracujícím cizincům dohled nad bezpečností. Obává se, že nebudou dodržovat karanténu, nebo že se budou opíjet. Bůh mě stvořil, aby vás moje existence srala a vy s tim nemůžete nic dělat … Hordy výletníků pijí medovinu z kozího vemena. Ve správním řízení se bude řešit podezření ze znevážení úřední osoby. Konec konce ruka ruku myje až patologicky. Co je hyenizmus? Hyenismus je v přeneseném slova smyslu afekt infektu. Kapitán zakázal používat slovo koronavirus. Kdo vyjde na ulici s rouškou bude okamžitě zatčen tajnou policií. Kolotoče se to točí okolo nicotostí a nesmyslů zatímco – čeká se na zázrak. Nažloutlým tónem podvečera vítr unyle unáší bílé lístky okvětí. Je to běžný lék na malárii … Křídou psané modré značky na zdi v černé jeskyni –: když vše půjde podle plánu, tak lék nikoho nezabije. Hranice se posouvaji. Nádech, výdech, nádech, výdech … Rhythmajik bubnuje hymny limba. Oblaka couvají … místo letiště firmament, místo letadel teleporting, místo dálnic zelené pěšiny pro chodce – poutní trasy krásy pro všechny. Kapalina teče. Krev slzí. Svaté poklady s sebou. Volání v pusté zemi se rozbíjí o ploty a zdi couvají jak horizont, když je chci spatřit. Opričnici navlékli skafandry a obušek opět zákon káže. Název chemikálie byl ženě povědomý. Z východu přicházejí tři slova – alef – lamed – hay zprava do leva protistrana doplňuje jména alef - lamed – hay – yod - mem … korona si nasazuje tiáru o rozměru metru na mínus devátou. Papež se modlil před liduprázdným náměstím. Chemikálii smíchali s vodou a s manželem vypili. Bouře odhalila hluboké deprese a úzkosti, jako následek rajských zážitků. Nudisté si oblékli císařovy nové ústenky.

17:10: Před několika minutami kroužil policejní vrtulník nad …. Důvodem byla kontrola staré botanické zahrady. Policejní mluvčí potvrdil, že vrtulník by byl i tak ve vzduchu a situace byla vyhodnocena jako horší, než tomu opravdu bylo. Objevil dva hloučky asi deseti lidí, které se bezprostředně rozpustily.

vzpoury skončily. Tito herci,
jak jsem prorokoval, byli vesměs přízraky
které se rozplynuli ve vzduchu, ve vzduchu
jako nelátková podstata tohoto vidění,
věže vzdušných zámků, nádherné paláce,
velebné chrámy, celý širý svět,
vše, co vzniká plyne;
jako tento nelátkový průvod zmizí,
zametou za sebou stopy. Jsou tkaninou
ze které jsou utkány sny a malicherné životy
zaoblené spánkem. (William Shakespeare. Bouře)