Modální dálnice politického motáku

Národ se rozloučil s Gottem. Davy se sešly, aby zavzpomínaly na hrdinu, který činil všední dny radostnějšími. Unikali od problémů do nic neříkající pop music, heroismus vychází z úst obřadníka … kdo ví, kdy vstanou noví hrdinové?

Viktor Klemperer v LTI se zamýšlí nad simulakrem hrdiny … je jím závodník, který se ve vysoké rychlosti roztříští o betonovou stěnu až vyrazí publiku dech. Hrdinu průmyslové revoluce na parnasu střídá tankista, werwolf, partizán, úderník se proměňuje v pop star.

Hrdinové ve fotbalových trikotech salutují vrahům v Kurdistánu. Vítězství a zítřek patčí rudým gardám a kdo není s námi je proti nám. Bezejmený vojín visí na šibeničním vrchu. Gott je mrvej. Nikky Lauda shořel na popel. Z popela fénix nevstal abych parafrázoval Johna Donna:

vše se roztříštilo na atomy
vše na kusy mimo souvislosti
vše co neslo užitek – vazby přetrhány
srp, gott, hutka i stb – zapomeň
srp a kladivo
boří se zdivo
tlení nezná prodlení
proměnil se ve fénixe
nikdo nechce zůstat sám sebou
a nedokáže být jiným …