Zdenál's Birthday

Datum akce: 
sobota, Říjen 1, 2022 - 15:00 - 22:00

Ulice Vycházková, Brno - Medlánky

Marie Čmelíková • Marek Čmelík • Martin Helcman • Dagmar Bakalová • Andrea Bakalová & Patrik Vlček • Luboš Vlach • Frída Kakao • Hynek Paseka • Miloš Kocman • Luboš Vlach • Karolína Chatvátová • Jana Tichotová • Havran • Marek Sobola

Vstupné se neplatí.

S pomocí Boží a podporou přátel.

Nihil in nuce – Kristián Čura

… ľudia, boh
satan
nikto ma nepotrebuje

nikdy nepotreboval
nápad mi vyseparovať zo spoločnosti
sa ale nezrodil v mojej hlave

cestu som hľadal
dekádu, dve
toto ma leká
byť takto sám
nič nezmoci
neschopen
zneschopněn přemoci
pře
láska, súcit odepřené
vedomie bolesťou rozedřené
na nič

neviem zaostriť pozornosť
neviem zaobaliť prázdno do slov

Výkřik nové módy udává styl – Luboš Vlach

Když řekneme, že žena vyjadřuje svou osobnost tím, jak se obléká, chceme tím říci, že její volba naznačuje její vkus a–to, čemu dává přednost. Stačí, když pozorujeme nějakou známou paní, která si kupuje klobouk a když se snažíme zjistit, proč zamítne jeden a vybere si druhý. Má to vždy něco společného s tím, jak se sama vidí, a proto chce, aby ji druzí viděli stejně. KDYBY musila nosit uniformu, byla by možnost vyjadřování pochopitelně menší. Takovou uniformou je styl. (Ernst Gombrich – Příběh umění)

chce[mé] tím říci
že císař má pod čepicí
císařův nový střapec xxx
háže módě rukavici
zbožnost padá na pec
rozedraný šat nářku
udal se sám
módní výstřelek

na star-to-v-ní čáře
konkubína na konferenci konfidentů
konsekventně tutlá tulivou konfekci
stylově stydlivě nestoudně
až oči pře přechází
císařův nový rubáš objímá krejčovskou pannu
tonoucí nos neúnosného nánosu šminek populizmu
lísavě oblizuje císařino nové zrcadlo
retro móda totálně lnoucí k totalitě
šavli smeká
lolita polyká
ššš šelma ševelí
pod císařovou novou zášti[tou] záště

císařovo nové průčelí
střílí stříbrné konfety
stříbřenku na mřenku
císařovy nové třásně
jsou z oddenku
čelí kritice zdola
trp[kosti] trapné tlapkové patroly
v sekundární roli
nahý nahý nahý … volá

Effra Road, Brixton – John Cooper Clarke

Pravidelnost a opakovaní jsou synonyma nezáživnosti, avšak obojí není o nic nudnější než divergence v chaosu. Pravidelnost a opakování je nedosažitelnou metou drogově závislého jedince. Tělo s nikým nesmlouvá, tělesné funkce mají vlastní řád. Když jsem se svým návykem ocitnul v Brixtonu, vytvořil jsem si rozvrh. Skutečnost, že zácpa je jedním z účinků opiátů, není nutno připomínat. Opiáty uspávají vše včetně peristaltických pohybů střev. Po probuzení bylo mým hlavním úkolem se vyprázdnit. Napřed jsem se šel nasnídat do kavárny na Brixtonském trhu. Vedli ji italští bratři, Franco a Toto, kteří mi připravili dobrou a rychlou kontinentální snídani: toasty s avokokádem, povidlové koláče, pastéis de nata, půllitr espressa a čerstvé ovoce. Kombinace ovoce a  káva u mě spolehlivě vyvolává peristaltická reakce. Možná si myslíte, že jsem blázen, ale po ránu jsem se potřeboval srovnat.

Když jsem se vrátil do bytu na Effra Road, po zbytek odpoledne jsem se díval na televizi. Ke svačině jsem měl jednou vanilkový řez jindy koblihu a mým oblíbeným jídlem byla dlouhá léta koktejlová rajčata z konzervy na topince.

Recept je jednoduchý. Napřed jsem ukrojil několik silných krajíců celozrného chleba a opekl je. Místo másla jsem je namazal pomazánkou s citronovou šťávou, olivovým olejem, hořčicí a rozmačkaným česnekem. Mezitím se ohřála rajčata, která jsem nalil na topinky. Přidejte sůl, pepř a pokapejte olivovým olejem podle chuti.

Brutálna lyrika – Kristián Čura

skrblila
chudera
mala mať mrzáka, ktorého napadla schizofrénia
on si nevrzol
jakživ
div, že teraz ští kocky
praštený prapodivným duchom pravouhlej duše v truhle
jeho kosti padli ako ušité pre pozostalých
kozomrdov

niekto tu na betón mrdá
ale on to nie je, jemu maže
skeleton je bez tiaže
obozretný
malo by sa to rozklikať vravela pichanda
nech jej ho tam nandá
pandrava hnidopicha
nehovor hop kým nepreskočíš
mŕtvolu ľudstva

Hrozně

(Otázky Jaromíru Řehořovi do cesty pokladl Marek Sobola)

Marek Sobola: Jarku, zajímaly by mně vaše začátky, jak jste se vlastně dali dohromady, co byl hlavní impuls založit kapelu? Co já vím, tak počátky sahají někam hluboko do 80. let minulého století.

Jaromír Řehoř: Na začátku byla priska. Taková ta velká elektrická rozvodná skříň. Byla zvenku na rohovém domě, podél něhož vychází Česká ulice z náměstí Svobody. Dneska je tam nějakej obchod s hadrama. Tenkrát všichni mladí muzikanti na tu prisku lepili inzeráty, protože jinak byly pouze inzeráty v novinách nebo v časopisu Melodie, a to bylo trošku na dlouhý lokte.

Martin s Pavlem se spolu znali už ze základní školy a v rámci těchto školních známostí založili první kapelu, folkový Faun. Jenže jak už to u těch první kapel bývá, rozpadla se. Ale oni chtěli spolu hrát dál, sice taky cosi jako folk, ale protože poslouchali King Crimson, Van der Graaf Generator , Blue Effect, Oldu Janotu a tak, tak chtěli něco trošku experimentálnějšího. A tak Martin nalepil na konci léta 1982 na onu zmíněnou prisku inzerát. Že hledá třetího do kapely. Hoboj, housle, violoncello nebo tak, no v žádném případě ne kytaristu.

A přihlásil jsem se já s baskytarou – prostě mě ten inzerát něčím nedefinovatelným velice zaujal. Měl jsem za sebou taky ty první kapely. Nějaký neumělý pokus o art rock s Milošem Švábkem (donedávna hlavní zvukař radia Proglas) a poté hardrockově metalovou sestavu s mým bráchou a Tomášem Jégrem, která byla po jediném koncertu na učňovském internátu krutě vyhozena ze zkušebny a odevšad. A taky jsem chtěl experimentovat a folk mně lákal pro svobodnější možnost vyjádření a snažší cestu muziky k lidem. Měl jsem pocit, že ten hardrock je jen takový komerční cirkus a že se tam dodržují nedotknutelná klišé. Martin se na tu baskytaru moc nadšeně netvářil, ale začátkem září jsme si dali první zkoušku v obskurním bytě jednoho (již nežijícího) výtvarníka v pavlačovém domě na Přízové ulici (už je zbouraný), a bylo jasno, že to je ono!

Miš maš – Kristián Čura

ty vnímaš
ten miš maš

tu nie je nič
na čom by sa kto smial
hovoril, že dobro si prial

to je
do popuku
tu niekto naozaj je kuku
v kukučkinom hniezde
zde

milý pánko
zazdený
počúvaj chcanky
z telesnej schránky

čo nefunguje?
chce to kefu?

Zosalety z rannej toalety – Kristián Čura

blahova
viera v rovnost
ludi
akasi povinnost
zosumarizovana z banalneho presvedcenia
pre, ktoru mu to nandal
aby bola svanda
skandal nevidaneho rozmeru
pre dandyho, ktory na nikom recami nesetril
aby hlavu nepostihol reset
ju nevesal zosalety z rannej toalety

Les voleurs – William Seward Burroughs

Spisovatelé pracují se slovy a hlasy, malíři s barvami – odkud se vynořují slova a hlasy? Odevšad: letmo zaslechnuté rozhovory, filmy, rozhlas, noviny, časopisy a další spisovatelé. Věta se vynořila ze starého westernového příběhu z rodokapsu, který jsi přečetl před lety a za boha si nedokážeš vzpomenout kde a kdy: „Vous ne comprendriez; mais c'est mieux pour Vous de nes pas comprendre.“

Desať diagnóz – Kristián Čura

absolútne do toho nevidím … neviem …
ako svet funguje?
skús si dať dokopy následovné

abúlia
akatízia
alógia
depresia
schizofrénia
depersonalizácia
derealizácia
porucha vnímania
 spôsobená návykovou látkou
motorický nekľud

Syndikovat obsah

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
 
 

Nejbližší akce