Ponava Fest 2019

Datum akce: 
pátek, Květen 24, 2019 - 13:00 - sobota, Květen 25, 2019 - 23:00

Park Lužánky, Brno

Pátek 19.5., hlavní stage
Arve Henriksen & David Kollar • Dorota Barová & Jiří Šimek • Vladivojna La Chia • Tornádo Lue • Jiří Dědeček • Husa na provázku • Marián Hata & Jiří Vondrák • Songs From Utopia • Limbo • Brünnwerk • Tomáš Veselý Quintet • Jan Fic • Karel Jiroš • Gloster 69 • Kalan • Lamram Jam • The Bladder Stones • Tiché lodi • Martin Černer • Štěpán Nosek • Marta Veselá Jirousová • Radek Štěpánek • Martin Kudlička • Martin Stohr • Braxton Ensamble JAMU • Divadlo Druhý pád • Divadlo Aldente

Vstupné volné.

S pomocí Boží a podporou přátel.

FESTIVAL KRÁKOR 2019

Datum akce: 
pátek, Červen 14, 2019 - 15:00 - neděle, Červen 16, 2019 - 12:00

Ostopovice u Brna, opět v troskách Hitlerovy dálnice (někteří raději slyší protektorátní), ČR

Hudba, poesie, performance a opět jedno velké divadlo:
Deceased Squirell On The Phone × Sheeva Yoga × Pacino × Smädný mnich × Miky Marusjak & Poetic Band × Nazdárci × Ein Elel und Traumer Buntes × Panenské plameny × Nadívaný skřivánek × Bermudskej kvádr × N00100000! × Cabanos × Johnny Service × Nicmoc sextet × Sinks × Fat Old Donald × Kangaroos in Austria × Mycop × Karaoke Garlicground × Pátí na světě × DIN × Pára vod huby × JZD × Yamabushi × V.I.T.R.I.O.L. × Víčko × Zaracha × Oliverova dálka × Umělá hmota × München Konflikt × Fastr × Daryl Van Horne × Veronika Svobodová × Paregorik × Obelisk Of Light × Usnu? × Tilikum × Cold Cold Nights × Unlike Japan

S pomocí Boží a podporou přátel.

Bourárna masa – jajn feat. Milan Haußmann

panda je passé
pindá
pánbudá
nucený výsek do jindy
jing a jang
bacha na genocidní generalizace
globálního umrtvení
dosti bylo logiky
píše do notesu snu
že sen z jedniček a nul
zesnul

sufenta

fópa triky
společenské postavení?
co to vůbec je?
jakým je to jazykem?
nepanímáju
jazykem perfidity fikce
věrolomnosti stín
dosti bylo upadlosti
pojídání masa vyjadřuje vraždu
talíř
a na něm mrtvola volá
haló …

Gestaltung des Garlic-Geistes aneb Jitro útrob – Luboš Vlach

útrob otevřel se otvor
vyšel z něj tvor
a jak tak vchází do prostora
vejde otvor do tvora
allium ora
vyhnanec sliny bránu bezedna otvírá

dech vězí ve vratech závratě
popouští obratně omamné vůně opratě
za srdce chytí tě
řídí se tím za čím se řítí
ótvor nadchne se
převyšuje vše svou šíří
tonoucí výlevka stonku se chytá

chytrá je jak horákyně
žádný hej počkej …
nečasu dočkej
v duchu průduchu
česnekovej koktejl kloktej

Lekce vivisekce – jajn feat. Milan Haußmann

česko neví co by …
podvědomí zpytuje
vegáni jsou chuligáni
štěká krvavý pes
kravské krve potok bublá dál
je to bublanina z které
řezníkům mrdlo
masokombinátní propagandistická bublina
a včil zase vše jinak

smrt nebo mrd
děngy vpereď

In medias res – jajn & Jana Iluminatio

(h/c balada o ilegálním překročení ostře střežené hranice)

s pikolou, dudama a waldhornou …
je tato řeholnice vzornou
holkou hodnou s pikolou a dudama
s nohama na rameni jména
ře/hot jejich smíchu
slyšet je až za horama
je to erotické drama
sanace sama

ve prostřed je vždycky
pravda
drž se mírně v pravo

stezka levé ruky je dost z ruky
však stále
in medias res
pravda je tam
ten tamtam je slyšet až na Marsu
jinde ho momentálně nenajdeš …

ale nic se neděje
a jak by se taky mělo
nic dít
a to je ono

in medias res

přefikne ji
než řekl bys švec …
než pohltí je oba pec

Lazaret – Pavel Šuhájek

foukám na světla
kam nedohlédnu
pouštějí jiskry
jak noční pampelišky
odnášíme padlé
do kaple sv. Anny
lazaret černých sester
sester noci
s rukama z tenkého papíru
papírová nosítka
řekne se papír

Dvacet čtyři hodin na Ptašínského – Homér

Nevadí, že je nám hůř – hlavně, že je nám jinak. Kometa

Na Ptašínského byl relativní klid. Petr s Ivošem byli na pohotovosti, Zuzana s Ivetou se přiživovaly v Intru u arabských studentů, Fred se v koutě zabýval myšlenkami nikoli pozemskými a černá ovce této domácnosti Homér čekal na Běhounské na odvoz sanitkou na nocleh daleko příjemnější než jsou parazity prolezlé matrace na Ptašínského Street.

V zámku zarachotil klíč a první aktéři se objevili na scéně. Petr s Ivošem, nervózní až běda, vyndali svoje tuby Codeinu, Petr zalovil v tajné skrýši, odtud vytáhl přenosnou laboratoř, v kuchyni se zatemnilo a rozsvítilo a výroba mohla začít. Pohledem plným něhy se díval Ivoš na zakouřený plecháč, v němž se škvířil onen alkaloid opia. S jakou láskou bral Petr do rukou stokrát projeté pumpy a jehly. Fred na okamžik zapomněl na půvabné tetování Zuzanino při pohledu na svůdné škrtidlo.

Akademie Josefa Šafaříka – Jaroslav Erik Frič

Opakuju se. Vím, že se opakuju. Vím, že se pořád opakuju, ale co jinak? Platí věc včerejší zrovna tak jako dnešní? Nemyslím si. A opět se opakuju a opět jsem u pana Šafaříka: „Každou věc nutno každý den vždy znovu vybojovat!“ Řekl to tak J. Š. někdy? Možná ne. Možná přibližně. Anebo to bylo jen mé slyšení takto naladěného nástroje. Když jsem před lety dělal do rádia scénář o Josefu Š., byl jsem až zaskočen tím, jak sám nejsem původní. Jak stále jen, a to věru už skoro po padesát let svého života (poznali jsme se někdy v dubnu roku 1972) Josefa Šafaříka na tisícerý způsob vykrádám. Jak to dnes lidsky a s naprostou samozřejmostí chápu, nepotkal-li bych J. Š., můj život by šel jinak a jinam. Nepochybně. Kam – a s jakým existenciálně lidským vybavením? Vlastně si to ani nedokážu představit, jak by se můj život dál tavil a vinul a vlekl, kdybych Josefa Š.(a jeho dílo!) nepotkal. „Zápasil jsem sám se sebou o sebe,“ řekl mi jednou. A já jsem to přímo viděl. Přímo zažíval a vnímal dokazováno každým dnem, každou hodinou. „Moje zápolení a práce směřovaly k tomu vyznat se sám v sobě,“ dodával, „dojít jistého poznání smyslu svého vlastního života.“ Byl to vlastně šaldovský titán. Ne nadarmo kdysi na můj přímý dotaz potvrdil velké ovlivnění Šaldou. Pravděpodobně vůbec nejzásadnější, protože šlo i o dobovou záležitost, a F. X. Š. zemřel, když J. Š. bylo 30 let. Tedy souběžnost lidských věků zásadní a živá právě pokud jde o přímé, aktuální ovlivnění. „Chtěl jsem se postavit na vlastní nohy, ne být postaven někým jiným, zvnějšku, “ pokračovala tehdy při jednom rozhovoru řeč pana Š. „Má cesta není recept, ani návod …“ Výsostný akt individuality a tvůrčí svobody. A závěrečný akord, přímo v duchu Šaldově: „Myslím, že jsem došel až tam, kam jsem mohl dojít. Nic podstatného jsem nezanedbal.“ Kéž bych kdy něco takového jen vzdáleně mohl o sobě říct! Někdy mám pocit, že jsem některé věci přece jen zanedbal, a především mám zásadní pocit, že jsem stále ještě ani nevyšel. Vím to, a přesto nemohu říct, že bych se tím nějak zásadně trápil. Byli jsme velmi jiní, velmi odlišní, a jinak nadáni. J. Š. vlastně patřil tak trochu k „těm, kteří vědí“, i když to tak na první pohled nevypadalo. Já naopak zase mezi ty, u nichž se stále chvěje ve vzduchu jen pohádkové: „Mha přede mnou, mha za mnou“.

Syndikovat obsah

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 

Nejbližší akce