Věže vzdušných zámků

17:10: Před několika minutami kroužil policejní vrtulník nad …. Důvodem byla kontrola staré botanické zahrady. Policejní mluvčí potvrdil, že vrtulník by byl i tak ve vzduchu a situace byla vyhodnocena jako horší, než tomu opravdu bylo. Objevil dva hloučky asi deseti lidí, které se bezprostředně rozpustily.

vzpoury skončily. Tito herci,
jak jsem prorokoval, byli vesměs přízraky
které se rozplynuli ve vzduchu, ve vzduchu
jako nelátková podstata tohoto vidění,
věže vzdušných zámků, nádherné paláce,
velebné chrámy, celý širý svět,
vše, co vzniká plyne;
jako tento nelátkový průvod zmizí,
zametou za sebou stopy. Jsou tkaninou
ze které jsou utkány sny a malicherné životy
zaoblené spánkem. (William Shakespeare. Bouře)

Pornografie

… když už jsem psal včera o Závišovi, musím říct ještě jednu věc: vymyslel někdo slogan kníže pornofolku, což se mi od začátku nelíbilo, porno je něco jiného, porno je jiné tajemství, je to především z řeckého porneiásmilstvo, ale i modlářství, od toho pak i sloveso pornein, smilstvo konati, modlářství přáti (se oddávati), pórne je nevěstka, ale i kněžka, pórnos pak smilník, pornografie tedy, jak se dříve definovalo, nemravné písemnictví, ale pornografie, jak je dnes chápána, dráždí (jinak skrytým) detailem, který člověka uchvacuje, ať už si to připouští či nepřipouští, ale ani ten detail není bez těch nejhlubších významů, jako to je u kterékoli věci Stvoření, je to propadání, je to zápas, je to rozechvělá hranice dobrého (co Bůh stvořil: shledal, že je to dobré) a špatného (zápas dobra a zla, tíhnutí člověka ke zlému), je to opět – a opět i v řeckém významu – věc svobody a otroctví, je to riziko, je to neznámá mocnost, je to poznané i nepoznané, je to hrůza, je to děs z nedohledné hloubky Pádu, je to něco velmi odlišného od v podstatě vždy múzických projevů Závišových, nebo abych to vyjádřil ještě jasněji: u Záviše je sprostota naprosto podružná, je jiná než u rozdivočelých mládežníků, kteří s ním zpívají refrény, ať už si to uvědomují jakkoli, pro mě zkrátka Záviš rozhodně nedělá porno, jednou o tom sám mluvil v hospodě v tomto smyslu (vzpomínám si, že se ho na to vůbec nikdo neptal, jen jsme tak seděli a ani se moc nemluvilo): „Já nechci zpívat sprosťárny, – ale mně se to rovnou sype z huby!“ – vzpomínám, že kdysi v samizdatu jsem četl článek Jiřího Oliče, ve kterém se zastává Jana Pelce a jeho románu A bude hůř … a vyvrací nařčení z pornografie, přičemž poznamenává: „Zeptejte se Milana Kundery, jak se píše pornografie!“ (Jaroslav Erik Frič)

Abcesy obecné oplzlosti – jajn feat. Milan Haußmann

kdyby ne nebylo nemravný
kdyby mravy nebyly na mraky
zmizely by císařovy nové černé obleky?
kdyby názory nebyly
nemravný vlevo
nemravný vpravo
stanné právo
bravo …

kdyby střet nebylo politikum
kdyby nešlo o hranice hry
kdyby nešlo o ohradník
na budku … přímo na střed
punktum punk
do posledního puntíku
na hůl vzal si etiku
mod bratří v triku

je jiná doba? vládnou jiné mravy? kdo ví?
kdyby ovocný koš věděl co je košer
podtrhl by mu židli
kde?jaký? fušer

Allium amen – Luboš Vlach – recenze

Darwin ve svém posledním spise popisuje život červů v kompostu … Luboš Vlach alias jajn dává do souvislosti česnek, rituál a tak dál. Česneková utopie …

garlic_burden

Zjevení a zatracení lze převést na empirii a milost, nebo rovnou na percepci (milosti);
potom nevnímat (nereflektovat) je stavem nemilosti (zatracení);
ale každý člověk něco ví, není jediný, kdo by nevěděl
je to zamotaný – doslova!

Věřím všem bohům (i bohyním) všech náboženství, které kdy byly, jsou a budou.

Překlep nad kukaččím hnízdem – Milan Haußmann feat. jajn

třesky plesky
ruská vláda složila funkce
příbor z kukuřice
zrno jádro trn
ostnatej drát nebudu se bát
tři husy vyletěly z hejna ven
jedna sem
druhá tam
a třetí nad Potěmkinovy vesnice

Smích před popravou – Milan Haußmann feat. jajn

zašlete stolici!
použitou pánskou ochranu!
hmotu Karla Gotta!
mlčí rudé máky vlčí
krvácí vložka matky Ubu!
cukruje Ministerstvo lásky
účel šetří prostředky
pravda je propadlo
prohlubeň zubatá otevřená
prostěradlo veliké za čtyři rohy uvázané
spouští se na zem
ubrousku prostři se!
nějak mi vyhládlo
všeliká účetnictví statistiky reporty
požere servis
zeměplazové stračena otce Ubu nadžena
česnekem prošpikovaná strava
vybudilo řev ptactva nebeského …
noční můra světlem ohluchla

Mému domu – Tereza Smetanová

V pustém domě pojď do mě vratkosti!
trámoví jak zlomené kosti vykosti
vyhosti se z minulosti
stěny puknou plísní zlostí
a přízraky obejmou své životy
posednou polehnou postojí posté ji
strachem opojí
ji – pozůstalou
od sklepa po půdu nahou
houpy hou!

Česneková Lolita – Vladimir Nabokov

… břemeno bujné fantazie mě vedlo k dalšímu trapnému zklamání. Vzpomínka na elegantní, štíhlou Monique, jako byla na minutu nebo dvě: dekadentní nymfette se stala mondéní kurvou.

Naše jepičí známost zvedla stavidla vědomí, které jsou jasné čtenáři znalému okolností mého případu. Upoutávka v oplzlém časopise mě zavedla neblahého dne do kanceláře Mlle. Edith, která mi předváděla banální dětské fotografie v poněkud zašpiněné album (“Regardez-moi cette belle brune!„). Když jsem odložil album a nějak se mi podařilo zamlžit ovládnout zničující touhu, nenápadně ukázala na dveře; avšak potom se mě zeptala, jakou cenu jsem ochoten zaplatit za zprostředkování kontaktu qui pourrait arranger la choise. Následujího dne astmatická, nedbale nalíčená, nepříjemná, česneková, s komickým provensálským přízvukem a černým knírkem nad fialovým rtem mě vzala zřejmě k sobě do bytu, a tam, mi naznačila lascisvním líbáním špiček svých tlustých prstů delikátní růžovou barvu svého zboží, divadelně roztáhla závěs a odhalila, co jsem usoudil, že je ta část místnosti, kde ona pauperizovaná rodina obvykle spala, teď však byla prázdná, kromě monstrózně baculaté, slizké, odpudivě holé asi patnáctileté holky, silné černé copánky svázané červenou pentlí, které seděla na židli a chovala plešatou panenku. Když jsem zavrtěl hlavou a měl se k odchodu,v pasti, past sklapla, žena mluvila opřekot a jala se odstraňovat špinavý vlněný přehoz z mladého těla; pak si uvědomila moje odhodlání odejít … vykřikla son argent. Dveře na konci místnosti se otevřely, dvě mužské postavy, zrovna večeřely v kuchyni, se vložily do sporu. Znetvořené, holokrké, snědé a jedna z postav měla sluneční brýle. Upatlané batole číhalo na zemi za nimi. Vydrážděná logika zlého snu, hlasité odsudky, muž v brýlích vyhrožující policií, lui, mi naznačuje chovat se, jak mi bylo řečeno.

Jako by se stalo... – Luboš Vlach

KDYBY JAKOst
byla jen JAKO
KDYBY to nebyla těch dvou soupodstatnost
KDYBY to nebyla vzácnost
bez níž se žádný filosof neobejde

Požadavek tohoto JAKO může vznést jen filosof.
(Sigmund Freud in Budoucnost jedné iluze)

a vůbec … buďte JAKO ptactvo …
ani Ježíš Kristus
bez JAKO se neobejde
JAKO že je nebe nade
mnou
made in JAKO
JAKO zpomalený film
JAKO že moog mňouká
bez smrti zrní
nebude mouka
JAKO že se nikdo nekouká
a elektrická kytara
cárarara
štěká
JAKO že ČEKA na Godota čeká
JAKO že Šavel v Pavlovi se našel
a film se zrychlil:

Syndikovat obsah

Kalendář akcí

«  
  »
M T W T F S S
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
31
 
 
 
 
 
 
 

Nejbližší akce