CO JE MOC, TO JE MOD ...

(Učené hádání Milana Haußmanna a Luboše Vlacha)

Gertrude Stein:What's the question?

Brion Gysin: That's the answer – answer for disco dancer.

Luboš Vlach: Ba. Otazníky tančí před očima, i za nima, vnímání…  zima začíná.

Milan Haußmann: Analyzoval jsem hranici – proklouzlo tam pozorovaní, že vítězem je poslední… 

Luboš Vlach: To není pozorování, že všechno je jinak, to je okřídlený biblický výrok první posledním, ono z druhé strany smí být stejně. Změna je konstantní. Mutace je nepopiratelná. Každý musí.

Quasi modo záchrané síťě jakožto hranice… 

Je nabíledni, že síť je děravá.

Štamgasti v čele s Karlem Peckou pivnici zachránili. Výčepní Bohumil Lamplota opět úřadoval. Byl ze zahraničí dlouhodobě připravovaný Hlasem Ameriky; v záchranné síti tancoval na obohranú pesničku a nevyhnutelně skončil na dně.

Na druhé straně dna…  na hraně.

Načechraný peří, šátek, který zakryje jen to nejnutnější obklopena och[ranou] mámení, kozy jsou na pastvě v pohraničí, hra na hrazdě. Podvědomí slouží jako radar rituální ochrany a očištění.

Není smrštění bez natažení. Je tím samým, jakkoli to někomu může znít směšně … je to útěšné.

Na hranici se protestovalo, přesto byla zapálena. Zákon na ochranu hrdinů a mučedníků kriminalizuje zpochybňování dogmat: sundání kondomu při sexu – doma tabu, v zahraničí sexuální [ú]tok…  Vítěz je první posledním, páč funí…  funny kam chce se vůni. Jenže jak je to s tím posledním, má nemá stín?

Třeba má vnitřní světlo jitřní. Vůni zvoní ve věži, to je to oč tu běží.

Pokud není potom ani předtím, je jen věčné teď?

Teď ovšem nemá trvání.

Jen jestli je to výhradní pravda rozhraní… 

Může být možnost možná, je-li tu nutnost?

Lze [pře]konat karmu charismatem?

Omyl se neomaleně při … připomene… 

Smrt porušila obchodní podmínky. Porušila ohraný ochranný dohled potěšení a nelibost – na hranici okamžiku?

Klamavá reklama a pámbu s náma, za náma věčné pra pravdy natahuje prak, nikdo neví, co bude pak, aby to nebylo jak před[tím] …

Projela záchranka, benga i funebrák… 

Ani pořád stejně není na tom jinak.

Mezi hrou a nahráváním rozdíl je, ne li propast.

Tak jako mezi představou a její realizací.

Ale fór je v tom, že nasekáme dluhy a bankrot nás zachrání. Hranice mezi ideologickými atentáty a útoky bláznů se zamlžuje.

Propaganda mlží vždy, netaktně takticky. Tak jen, ač nerad, pro [po]řádek propozice konspirace je kudlou do zad a transparence maximální formou utajení. Neustále někdo kafrá o dezinformacích a konspiračních teoriích, a přitom se ignoruje kdo je jejich otcomatkou.

Už jen letmé nahlédnutí do publikace Encyklopedie špionáže (nakl. Libri, 2000) je výmluvné. U hesla Konspirace se píše, že je “jedním ze základních principů činnosti zpravodajských skupin všeho druhu„; v heslu Dezinformace pak stojí: “Zlatým věkem dezinformací je však dvacáté století, kdy již důkladně zorganizované zpravodajské služby vytvářejí pro dezinformace samostatné útvary a akce zpravodajské hry.„

Absence ohraničení, vegetativní vágnost bujení, zavři oči a všechno bude dobré. Mrtvé schránky plné drog jsou všude, přístup vyhraněně přes smysly a tím pádem se tam vedle chuti dostávají různé nechutnosti mocnější než nechráněný styk na nechráněném přejezdu. Místo aby si počkalo na rozednění…  svitlo mu: [záchranný] bod je kulatý.

Narazil jsem na sentenci: Quem Iuppiter vult perdere, demetat prius. Koho chce Jupiter zničit, toho nechá zešílet. Když byl odsunut na pomezí do lapidária mezi padlé modly sentence se změnila: Quem Deus vult perdere, demetat prius. Pán Bůh nejdříve oslní toho, koho chce zničit… 

Naopak…  tomu předchází pře…  temná noc duše. Koho JHWH miluje, toho křížem navštěvuje…