D N O #10
|
Různé subjekty 2 To už tady přece bylo?! Ovšem pokud jde o různorodost, tak ta je o všem. Subjekti mají (obecně) hroznou tendenci rozrůznit co jen lze. Etymologie interpretuje subjekt následoVNĚ: subjekt je podstatou, základem, podložím, doslova DNEM, na němž lze nejen stavět, nýbrž i bořit. (Podle toho jak si to dotyčný /-čná/ nazve.) Subjekt, na rozdíl od objektu, který je mono, manipuluje s úhloměrem pohledu. Subjekt je následkem, existuje před příčinou a nemůže zaniknout, protože dříve než svět budu který jsem … Na opozici zapomeň! Pokud oponuješ, tak nejsi subjekt, ale objekt (z lat. OB = proti + IECTO = za; subjekt z lat. SUB = pod + IACERE = házet); příčestí trpné latinského SUBICERE = podkládat, podhazovat evidentně souvisí s předsudkem „jako takovým“ – a aby toho nebylo málo, je toho ještě méně; souvislost slova SUBJEKT se slovem SUGESCE je odůvodněně podezřelá. Celý středověk probíhala válka mezi realisty a nominalisty. Tato váda skončila plichtou (tzn. že neskončila). Substance a subjekt jsou synonyma, nebo aspoň (v latinském světě) byla. Zásadní „rozDÍL“ mezi subjektem a objektem je ten, že subjekt je PODMĚT, kdežto objekt je PŘEDMĚT. Podmět je podstatou. |
D N O #10 [léto 2009] |