Festival Napříč


letos připravujeme v čase 27. - 29. srpna 2010 ve Skalákově mlýně u Želetavy

Část rozhovoru pro Vysočina News
30.9.2009, ptá se Pavel Pokorný, odpovídá J.E.Frič:


„ZÁSADNÍ VĚCÍ JE ATMOSFÉRA,“POPISUJE FRIČ NAPŘÍČ 2009
Lipnice nad Sázavou - Na středověkém hradě Lipnice se o uplynulém víkendu zúčastnily vícežánrového festivalu Napříč 2009 asi tři stovky návštěvníků. Jaké to letos bylo na přehlídce slova, obrazu, zvuku, pohybu a života? Nejen na tuto otázku, ale rovněž na další odpověděl v rozhovoru pro MF DNES Jaroslav Erik Frič, organizátor akce.

Podařil se splnit a naplnit váš pořadatelský záměr?
„Pořadatelský záměr“ je v našem pojetí vždy velmi široký, protože nesmírně záleží na lidech, kteří se uvolí na akci vystoupit, a taky na těch, kteří jsou v publiku. Na Lipnici jsme festival Napříč pořádali poprvé, proto jsme žádné přemrštěné představy ani neměli. Pozvali jsme lidi, které známe, kterým důvěřujeme, kterých si vážíme a které máme rádi. Osobní notě se nikdy nevyhnete. Naše akce nebývají přehlídkami, na nichž je možné spatřit mnoho různorodých zajímavostí jako v cirkuse nebo v televizní estrádě. Naprosto zásadní věcí je celková atmosféra a dobrá vůle potěšit a povzbudit bližního. Domnívám se, že se to letos podařilo znamenitě. A k tomu svatováclavské počasí, jehož prosluněnost a mír hřály uvnitř i vně. Nic víc jsme si nemohli přát.

V čem hlavně spočívá protiváha festivalu Napříč k „pokleslé“ anebo k „populistické kultuře“?
Jde o zcela zásadní, duchovní pohled na věc. O zásadní přesvědčení o tom, co vůbec mají na světě značit pojmy jako pravda, krása a dobro, ač dnes jsou všechny dány na smetiště metafyzické veteše. S těmi pojmy však osobně počítám a používám je. Nejhorší je ovládání stáda, zmanipulované voličské masy, která je stále rafinovaněji, ale stále brutálněji zmasírovávána „informacemi“ a masmediální všudypřítomnou agresí. Naproti tomu stojí svoboda, svoboda tvora Božího s jeho osobní odpovědností nebo osobními výzvami k naplnění života. Člověk nemůže být pouze nákupčím „produktů“, měl by také vědět, proč je vůbec na světě.

A čím vším vůbec je? Jak na něj většinová „zábava“ působí?
„Zábava“, o níž jsem hovořil, že je podsouvána a promyšleně převlékána za slovo „kultura“, činí z člověka anonyma, který konzumním nákupem prodává svou duši. Hloupne, jaloví a je schopen jakékoli stádní pitomosti. Ztrácí duchapřítomnost, schopnost rozlišování hodnot, ztrácí svou lidskou svobodu. Festivalem Napříč jsme se proti tomuto trendu vždy stavěli a stavíme stále.

Festival je vícežánrový. Vysvětlete tento cíl i prostředek - propojení uměleckých a společenských snah.
Člověk je bytost velmi složitě strukturovaná, živá, mnohými okolnostmi k životu motivovaná, do mnoha propastí často padající a rovněž mnoha jinými věcmi v životě povzbuzovaná a toho života smysl vůbec hledající. A nacházející jej vždy jen více či méně. Nebylo-li by krásy, nebylo-li by umění mnoha žánrů, čím by se člověk vlastně lišil od zvířete? Zabýváme se poezií, či „literaturou“, chcete-li, hudbou, uměním výtvarným, a to ve více různých přechodových a limitních sférách a oblastech.

Jakou odezvu jste měli na letošní přehlídku?
Těsně po festivalu jsem dostal řadu zpráv s milými slovy. Například „... nadšení z krásného festivalu zůstává. Velmi podařený karneval!“ - „... Dík za pozvání, akce se nám moc líbila.“ - „... nemohu zapomenout, slzy tekou jak splav... děkuju!“ Jakkoli jsme takových slov nehodni, může být větší satisfakce a povzbuzení po třídenním vysilujícím maratonu?

Které projekty byste vyzdvihl, protože byly nosnými?
Na festivalu vystoupilo tolik solitérů, tak odlišných osobností, vždy něčím jiným oslovujících, že tuto otázku nelze rozumně zodpovědět.

Uveďte, které známé osobnosti se festivalu Napříč zúčastnili. Jak se „angažovali“, s čím vystoupili?
Kdo na festivalu nebyl, tomu je zbytečné o něm vyprávět. V tom je podstata věci.




Z blogu Jozefa Brezovského
slovenského novináře a milovníka undergroundu, utorok 6. októbra 2009:


V KRAJINE ZVANEJ UNDERLINKA
Názov Underlika vymyslel svojho času Pavel Zajíček, frontman kultovej kapely DG 307 a ide skrátene o Undergroundovú republiku. Na tri dni od 25. do 27. septembra sa na ňu premenil hrad v Lipnici nad Sázavou, ktorý hostil festival Napříč - Konec léta. Lepšie miesto na oslavu undergroundového sviatku si usporiadatelia akcie nemohli vybrať.
Lipnicu si totiž už pred desiatkami rokov vybral ako svoje bydlisko aj Jaroslav Hašek. Kúpil si tu domček a podstatnú časť románu o Švejkovi napísal práve v ňom a v miestnej krčme, ktorá ešte stále funguje. Dokonca je pochovaný na lipnickom cintoríne. Takže verím, že aj jeho duch sa vznášal nad hradnou Underlikou a so zaľúbením sledoval, že ešte stále sú ľudia, ktorí sa dokážu zabávať pri kultúre, ktorá je na svetelné roky vzdialená mainstreamu, tlačenému do hláv ľudí zo všetkých strán.
Na tri dni sa do hradu v Lipnici zišli milovníci undergroundu, alebo lepšie povedané androši a androšky, aby si vychutnali nezávislú kultúru. Pretože underground nie je len hudba, ale aj literatúra, poézia či divadlo, bol festival poňatý ako prepojenie kultúrnych snáh a prelínanie žánrov. A samozrejme oslava slobody v intenciách motta Potulnej akadémie (o tej niekedy inokedy) - „...uprostred ľudského spoločenstva musí existovať slobodný priestor, v ktorom mlčia požiadavky uspokojovania potrieb a zabezpečovania existencie, priestor, kde nehrá rolu účelnosť a služobnosť praxe a pod ktorého ochranou môže bez prekážok prebiehať vyučovanie a učenie sa - a vôbec vládnuť starosť ‚o nič iného než o pravdu'."
Opísať hudobné štýly, ktoré zneli medzi stáročnými múrmi, je takmer nemožné. Underground totiž nepozná žiadne škatule a spájanie štýlov, zjavne aj navzájom si odporujúcich, nie je ničím výnimočným. Ale pre tých, ktorým škatule pomôžu, prezradím, že znel i folk i punk i hardcore. Program prebiehal na dvoch miestach - v hradnej sále a podzemí. Undreground v podzemí :-) Takže niekedy bolo potrebné presúvať sa medzi pódiami. Ako v každom správnom hrade, aj tu číhali rôzne nástrahy. Najmä v podobe výčapov. Kde sa človek zastavil a nepohol ďalej. Pivo neodmysliteľné patrí k festivalom a keď sa predáva za ľudovú cenu - dvanástka za 25 českých dukátov a jedenástka za 20 - je veľkým lákadlom. Viac menej sa mi však podarilo vidieť všetko, čo som vidieť chcel...

Celý blog najdete zde


Kalendář akcí

«  
  »
M T W T F S S
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
 
 
 
 

Nejbližší akce