(Věnováno Terezce Smetanové)

see more of SU moravák
a SU na to hrdé!
SU hrdlem hrdosti
hrdý SU
SU z toho celý pryč
jde mi o kejhák
SU u tebe
Ten Tam …
SU sedmé nebe plenéru
SU kódový klíč klíčení
SU nadšení …
SU tu nový
SU osnovy notový
račí metoda
SU hladový
asi se užeru láskou
šak vono to pude
asi ji u/ženu …
lékopis na pud je prdlé
pravé hrabopis
SU trávníka strávník
SU do pussy jazyka vnik
SU vinutí viník
SU lnutí natě k řepě
chovám se sveřepě
SU pravěku pravopis
ubiquitination SU
nemám adresu
SU ubitá autoreference
SU spam
SU ubiquitous
fuck off …vinutí viník
SU kocour Mikeš from in Kocourkof
modálního ritu
SU pohov v pozoru
SU para parametr
pára etalonu stonu
SU řez řevu
mám říz a řežu se smíchy
vrním sním tedy SU

Národ se rozloučil s Gottem. Davy se sešly, aby zavzpomínaly na hrdinu, který činil všední dny radostnějšími. Unikali od problémů do nic neříkající pop music, heroismus vychází z úst obřadníka … kdo ví, kdy vstanou noví hrdinové?

Viktor Klemperer v LTI se zamýšlí nad simulakrem hrdiny … je jím závodník, který se ve vysoké rychlosti roztříští o betonovou stěnu až vyrazí publiku dech. Hrdinu průmyslové revoluce na parnasu střídá tankista, werwolf, partizán, úderník se proměňuje v pop star.

François Breda, blahé paměti, v klužské kavárně Aux Anges prohlásil českou kulturu za poněmčenou a s nadřazeností Rumuna, který kdysi cosi sepsal s Derridou, k pobavení fraucimoru studentek se mě zeptal, kdo je nejslavnějším českým zpěvákem. Mezi loky jsem ho odkázal na Karla Gotta. François se málem udusil smíchem … do frankofonie mistův falzet nedolehl zato nomen omen u politého stolu v zakouřené kavárně. Na druhou stranu česká post-normalizační popmusic jeví jenom málo zájmu o francouzské intelektály rumunského původu se sklony k pití. Ostatně Aux Anges vzal čert – Karla Gotta, konsomol i Antichartu nespíš taky.

Establishment se rozhodl pohřbít Karla Gotta se státními poctami jak se na zasloužilého umělce sluší a patří. Karel Gott, idol umrtvené normalizační šedi, který teatrálním šaškováním v Moskvě vyjadřoval díky za okupaci Československa spřátelenými armádami. Podpisem pod Antichartu personifikuje zlatého slavíka na věčné časy. Platí – bližší košile než kabát, našinec lepší než cizinec. Plitký pop a hity z kapitalistického západu s politicky nezávadnými texty z něj učinily milionáře ve státě rolníků a dělníků. Sametová revoluce jej přičiněním Václava Havla vynesla na balkón Melantichu, kde spolu si Karlem Krylem zazpívali a udělali čáru za minulostí. Tržní hospodářství a převrat v prodeji a distribuci hudby způsobily ústup ze slávy, ale co jsme si, to jsme si, bavili jsme se za socializmu a bavit se chcem i dneska, z rádia se linou Gottovy cover verze místo anglických originálů dodnes.

odkryli v Letech hrob vězeňkyně lágru
další těla nechají pod zemí
protosyntéza se žene vpřed
úderník a údernice
prší jiskry
padá hniloba
aritmetika pudu
export-import
pussy power vodoo/rovné
dno

✚ ✚ ✚

čas je bolesť
a bolesť chce čas
slová sú čas a čas je bolesť
myšlienky sú čas a čas chce
bolieť

vedel o sebe v nepríčetnosti
o sebe a vedomí seba pri sebe
čas, ktorý bral dych
dych, ktorý dával čas
priestor, ktorý vyplnilo prázdno
medzi štyrmi očami
ľudia, ktorí prehovorili slovami

Perspektiva

dráha oka
které pozoruje
dráha oka
které vidí
dráha oka
která pozoruje
 …
dráha oka
které se zavírá
nechává prostor
pro ucho
aby nahlédlo
 …
pod povrch

V zakouřeném sklepení Skleněné louky burácí hlas … po zákoně bratře Onro, po zákoně. U mirofonu stojí postarší dlouhovlasý chlapík a deklamuje hlubokým hlasem – Jaroslav Erik Frič. V temném prostoru pokračuje šílený večírek. Je konec července, ulice žhne odpoledním sluncem, piva nikdo nepočítá a z plnícího se popelníku budoucnost nevyčteš.

… odjíždím tramvají č. 5, která teď vyráží na trasu z České, dolů po Husově, dvě jedenácti- dvanáctiletá děvčátka v barevných letních šatech dobíhají tramvaj, která už se rozjela a přibrzďuje před semaforem, děvčátka ji ještě dobíhají a snaží se elektronickým knoflíkem otevřít dveře: „Prosíííííím,“ říká netrpělivě a prosebně jedna, tramvaj se rozjíždí a děvčátko za ní zakřičí: „Mrdko!“ a obě si jdou s dětskou rezignovaností sednout na obrubník, moralizovat? ale vždyť je to všechno úplně jinak –

panda je passé
pindá
pánbudá
nucený výsek do jindy
jing a jang
bacha na genocidní generalizace
globálního umrtvení
dosti bylo logiky
píše do notesu snu
že sen z jedniček a nul
zesnul

fópa triky
společenské postavení?
co to vůbec je?
jakým je to jazykem?
nepanímáju
jazykem perfidity fikce
věrolomnosti stín
dosti bylo upadlosti
pojídání masa vyjadřuje vraždu
talíř
a na něm mrtvola volá
haló …

útrob otevřel se otvor
vyšel z něj tvor
a jak tak vchází do prostora
vejde otvor do tvora
allium ora
vyhnanec sliny bránu bezedna otvírá

dech vězí ve vratech závratě
popouští obratně omamné vůně opratě
za srdce chytí tě
řídí se tím za čím se řítí
ótvor nadchne se
převyšuje vše svou šíří
tonoucí výlevka stonku se chytá

chytrá je jak horákyně
žádný hej počkej …
nečasu dočkej
v duchu průduchu
česnekovej koktejl kloktej