Obraz světa si vytváříme z vjemů, které získáváme z okolí a ukládáme do paměti v podobě symbolů – slov. Symboly – slova se snažíme uskupovat do větších celků, nazírat na ně s nadhledem, vytvářet z nich jakési mozaiky, které by nám, jak doufáme, měly dát možnost uzřít nebo alespoň uhádnout obraz Celku. Naše vnímání je však selektivní; něčeho si všimneme, něčeho nikoliv, něco považujeme za hodno pozornosti, čili nic. To, co nemůžeme označit symbolem – slovem, nemá pro nás barvu (tvar), tudíž nemůže být použito pro sestavení mozaiky celku.

Přestože, jak vidno, mozaika nemůže být nikdy hotova, tušíme její celek.

BALADA O ZÁPALCE

Těšila se zápalka
že škrtne a bude plát
trápila ji zahálka
ve snech plála tolikrát

Vlastnila ji slečna Dita
v jednom hosším pánském klubu
tam k ránu byla zneužita
k pročištění šestky zubu

JE TO

Je hned za rohem
popelnice plná
Jen si jí všimnout
Stačí pootočit hlavu

Ta nádoba je plná
pouze si vybrat
kterýkoli z okamžiků

Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Hej, ty jako rušíš chrám a ve třech dnech vzděláváš, pomožiž sám sobě i nám. Jsi li syn Boží, sstupiž s kříže.

A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení? A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.

I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.

I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.

TŘEŠTĚNÍ!
vazby weby nitě v síti → která tě chytí
třísky v oční síti
:čas :změna :síla :rozklad :zrnění :třesoucí se obraz
bigbeat třesku za rozbřesku
krize je celosvětová a má mnoho podob …
břevna v oční sítnici
vulgárně přitvrdí a smaže hranice →
sebe sama    mám s sebou roznětku velkého třesku
máš šest rukou šest nohou a šest kund → jsi bohyně ← jsi jediná
šest set šestašedesátka … nerada by přišla zkrátka
barbie Kálí s vejci v akci. včera na Vaňkovce s vejcovody
do NEBES rozjely se pojízdný schody
bílé pečivo, alkohol a polotovary v extázi … rozhoupaly se jí kozy
hody HODY bez nehody
vzdejte se veškerých nadějí! konzumujte glutámát!

Po bezesném spánku se venku zatím setmělo … oproti slunečnému odpoledni se o poznání ochladilo. M. vycouvala s garáže. Setmělou ulici osvětluje nažloutlé světlo luceren. Cesta nočním městem … je po sedmé a provoz se uklidnil.

Tankuju plnou a pak jedeme směr Esslingen Neckartalem. Za okny se míhají, Plizhausen, Neckartenzlingen, Neckartailfingen, Nürtingen, Köngen, obchodní a nákupní centra, rozsvícená navěstí hospod a rychlých občerstvení, M. předjíždí pomalu jedoucí Porsche odkudsi z Bavorska, zřejmě neví kudy kam, na horizontu rostou k nebi komíny elektrárny Altbach … a Esslingen. Projíždíme po levém břehu Neckaru a pak podle sjíždíme z dálnice …

„Jsem ti říkal rovně, tak proč jedeš doleva.“

M. nasraně odpovídá, že si to dál můžu odřídit sám.

Míjíme malebný podnik s malebným názvem Doxa … snad někdy jindy a spíše nikdy … M. minula Daimlerstraße, tak doprava po Boschstraße. Hledá místo k zaparkování, slalom mezi autosalony, autoservisy … Konečně zastavuje před blokem novostaveb … zprava stavební jáma zarůstá náletovou vegetací …

Kulturzentrum Dieselstraße je plné punkáčů všech věkových kategorii, razítko u vstupu … jako vždy, potom cesta k baru, tentokrát, campari orange … V sálu se točí pásový magnetofon, Revox to není, ale vypadá to dobře, mladík snaživě svíjí u mikrofonu a mačká klapky moogu … M. to příliš nezajímá, pije colu a sleduje punkáče a další excentrické existence, kteří se pohupují v rytmu, zdraví se přátelé a známí …

vidím ocelárnu
ocelové kostry z ocelových kostí
vítejte v Německu a příjemnou zábavu
v nekonečné šedi nekonečných dnů

Vyšel Ježíš ven nesa korunu trnovou a plášť šarlatový. I řekl Pilát: Aj člověk. (Jan 19,5)

Pilát povolal Ježíše a řekl jemu: Ty jsi král Židovský?

Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?

Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?

Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa.

I řekl mu Pilát: Tedy král jsi ty?

Odpověděl Ježíš: Ty pravíš, že král já jsem. Já jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy slyší hlas můj.

Dí jemu Pilát: Co jest pravda?

Tomáš Šenkyřík a Tomáš Vtípil zkoumají fenomém zejména mariánské zbožnosti v díle Ivana Martina Jirouse. Výsledek dostal tvar kompaktního disku s lakonickým a zároveň nezvyklým názvem I vši.

Rozpomeň se, o nejdobrotivější Panno Maria, že nebylo kdy slýcháno, aby, kdo se odevzdával do ochrany tvé, o přispění k tobě volal, neb o přímluvu tebe žádal, od tebe byl opuštěn. S touto vroucnou důvěrou hledám i já ubohý hříšník, u tebe své útočiště, o Panno panen, Maria, Matko Ježíše Krista. K tobě se uchyluji, k tobě utíkám, co hříšný stoje vzdychaje a chvěje se před tebou. O panovnice světa, matko věčného Slova, nezhrdej slovy mými, nýbrž slyš je milostivě a vyslyš mne ubohého … (Motlitba sv. Bernarda k Panně Marii)

„Tomáš Vtípil je po vážném úrazu hlavy, leží na JIP u Svaté Anny. Je stabilizovaný a mimo ohrožení života. Návštěvy jsou zatím vyloučené. Díky, že na něj myslíte, vysílání dobré energie pomůže.“ Zpráva na facebooku mluví sama za sebe.

Dneska palety, zítra rakve … Pozor! Pozor! V Bavorsku řádí králičí mor. Andělem smrti a zápornou postavou dne se stal Zdeněk Kovář. Třiašedesátiletý důchodce, původním povoláním elektikář, vstoupil po poledni do restaurace Družba. Nepříliš vábný podnik leží v Uherském Brodě a de fakto na každém maloměstě.

Otevřely se dveře. Za sebou je zahouchl až skleněné tabulky zadrnčely. Vešel starší prošedivělý pán s igelitkou a deštníkem. Bez povšimnutí prošel lokálem a postavil se k baru. Pan Zdeněk, familierně Zdenda, v kapse zimní bundy odjistil a bleskově vytáhl legálně drženou krochnu a bez rozmyslu to našil do stolu štamgastů. Záhadou zůstavá proč si nepřisedl a nenachmelil se s nimi.

Nedělní podvecěr v polovině února násobí nehostiný pocit průmyslové části Freiburgu. M. nevěděla, co na sebe … „Černou.“ poradil jsem jí. Masopustní veselí – tady? Procházíme neznámým městem, neznámým světem, ulicí Bezejména a hledáme kavárnu, kam bychom se mohli ukrýt.

ne nejde je zakrýt
před pohledem
tři věci nejde ukrýt

měsíc
slunce
měsíc
slunce

měsíc slunce měsíc slunce a pravda

podívej se ven

hledej měsíc a slunce

podívej se dovnitř

a hledej

a hledej pravdu

(Tranzit Of Garlic – An Alternative Music Taxonomy)

Tajemné, nezbadatelné jsou velké širé sprosté lány pop kultury. Ale i v nich zanechává česnek svou charakteristickou stopu → kadidlo → kult → mixpult … Je jasný, že hlas česnekem jasní. Odhleňuje dokonce i zaneřáděný pop, to je hned (in head) jasný. Mnohé léky jsou totiž na nemoci, ale (ref.: s česnekem je tomu jinak, ten je na zdraví …) Hudba léčí.

What genre is Garlic? ♪ ♫ New Out Hop ♫ ♪ ?? Freakfunk’n’roll česnek je – hraniční linií popu. Je to ten nejuniversálnější výpěstek světového náboženství. Chvalozpěv pěstěný po celém globu. Není to až tak překvapivé – garlic je idiomem lůna, starou vestou v(-ze-)stupu, garlic sauce je slangovým pojmenováním poševního sekretu pohlavně vzrušené ženy (I stane se potom, že vyleji ducha svého na všeliké tělo …); v taneční (zejména rave) scenéryji se idiom garlic ujal koncem (pánevním) devadesátých let (mj. se vztahoval na odér trsajících těl.) Posléze se tentýž termín zabydlel i v dalších významových rovinách; pojmenovává hudbu mišungu různých logických typů (mutantní bpm dance fúze industrial/house v ambientním dressingu). Lze ho tedy bez nadsázky považovat za příčný a odůvodněle se domnívat, že zbytněl v samostatnou stylovou kategorii.