Zaoblil se čich pod jinan – Ema & Škubánek
jak potvory se klubou z kloubů
otvory se vymknuly
vyřinuly z nuly
šílené muly se pominuly
zcvoknuly se jedničky i nuly
vášně zvážněly a zvláčněly
zamečely a začaly
kozy mečet
celý zmáčený
zvláčněný a zvášněný
nádhera …
sotva dýšu když to píšu
co koza našeptala petrželi
nemluvě ani o
klíčících petrklíčích
čich v oblacích
z toho se zaoblil
začal snít o dračicích v mracích
hladcích a obracích
vláken lákavosti laskavosti
nití které nítí
nalakovaným dolů
hřích při vších všem
blešník rdesno emo em
vstávej vesno!
tu máš veslo
až tak vysoko to kleslo
duchem zpila se i duha
jak duha
byla z toho samodruhá
porodila kategorii
kalorie na kolena klesla a hlesla…
je to břichošimravé
srdcohřejivé
duchakrášlící
šeptla vesna ze sna
na každém oušku gumu
a na ústech roušku
rty rozetni
až do oblak vylétni
konec světa kecá
nezastavil se svět
dnes naposled
obešlo se to bez dalších vět
a o to jde
jsme blíž bohům
než kdy jindy
krindy pindy
svátečně snad se máš
jak mikuláš
jak chomáček vaty
jako svatý
obroušený paty
v hubě s cukrlaty
dneska budou k obědu
rybí stehna
pro bábu i pro dědu
nejsem žádná běhna
každý měsíc za úplňku luny
řeknu pravdu strohou
volají mne mořské duny
mám ploutev místo nohou
jako ryba mlčím
naplněna mlíčím
na břehu se lesknu
štěstím já snad leknu
brzy ploutví zamávám
rybí stehna dojím
skončí mi hurá/ramadán
jen jednoho se najím
chi chi … juch
vaječníkův duch
skrze zeď prošel
durch bis durch
šlechetná snaha je švihlá
sešlehaná vyšla hana
od samého rána sama
nahá noha
fata morgána
kozí kněžka svatá Morgana
čula kozlí bouřku
mečí a klečí
bouřka se vzdula
se dvěma žábama
štěbetá… žebra má
co vyšle z myšlenek do světa
v duhových bublinách
… ách
krásný máj
ajajajajajáj
přeji si vůni
rozkvetlých třešní
pro krásu dnešní
buď lásky plný
jako taj/né
tření elektrický vlny
mysl směrem k lajně
k fotbalovýmu hřišti
ženský blahem piští
po něm se válí mičuda
mužů v čudu
já za to nemůžu
místo břicha mám kopačák
číslo dresu nevím však
poslánek do branky přišel
dělovkou do vinglu
tiše jak posránek
radostí či/šel tújí
radostí mutuji
zamotám se vstříc notám
až na konec
až TAM …
achich ta krása
voda je silná
zvláště sirná
je nedozírná
neomylná…
voda drásá
plaví sklep
s/klípek deep
špatnej vtípek
i tak se duše směje
už nemá co ztratit
jéje jéje
proč o hlavu se krátit?
rači klátit
poezii
v ní jsem
v ní žiji!
každý v ní se navrací
do kosmických vibrací
pomalu pak rychle
až se pozvrací
kabáty obrací
tací jsme či onací
poletujem v oblacích
stejně teplo je i v lejně
lepí se věrně
v hnědé helmě
hell mě v cihelně
ozáblo mi tělo celé
od pat až do prdele
po dešti chlad
jak cizí chlap
strčenej z deště pod okap
oka mloka
dá si loka
v lokálce
na cestě do práce
nebo do jinam
usednout pod jinan
a zhluboka se zasmát
všemu a všem
den dnes završen
sršněm
od hrušně
chovám se jak on
mile a slušně
bodl mě i tak
směje se ryba i pták
směju se taky tak
dosti bylo stoptimu
počkám jen co vyplyne
svalím se do peřin
a plynně proměním se v svítiplyn …