Všechny cesty navádí k opaku – Luboš Vlach

(Milanu Haußmannovi)

Všechny cesty vedou do Říma
všechny končí
v katakombách svatého Šebestiána
v sakrálním bludišti
křesťanském pohřebišti...

povalují se tu
kostěné píšťaly, články končetin, nohy, ruce,
pánevní dno
rozptýleno
v podzemí ostatky marnosti
v mihotavém plameni věčného světla (Giuseppe Gioachino Belli)

Všechny cesty vedou do Kunštátu, do Zboňku a do Rozseče.
Toho skřípání kol na cestách křižujících se v mém srdci. (František Halas)

slovo [po]vstává
aby se stalo tělem cestovní horečky
aby přebývalo mezi
následek vykázán za humna vyznání
do diskrétní zóny matematické dělitelnosti
ad infinit opakem opakování
zvěčněle zvoucí …

všechna tabu [je]dna štrapáce
cosi v dál jde
všechny cesty vedou z Říma ven
fan tutte
edukací reprodukce v klíně … [pří]rody
hra si hraje na babu
chytrá je jak horákyně

když už … tak úúž
spoj je přece svár
svár je tím co spojuje
spojnice je svá když …
cesta pře překračuje hranice
[hra]ničící se zdravím
tvor otvorem v ementálu

všechny cesty vedou na mizinu
inu vzhůru míří
Řím jen hýří
zří-li k cíli …

Kříž se stává holí,
o niž se duše opírá
na cestě vzhůru.
(Edith Steinová)

[ne]cestou pudu půjdu
vyhořím
zbořím Řím
na úplně jiném [za]tmění [půl]měsíce
se vynořím
přitažlivost [ne]může se ani [hn]out
brzy cesta odbržděna

[za]zděna zde jako vzpomínka
na cestě z úst do vyústění
od stěny ke stěně
motá se jak štěně
nová cesta svaté svéprávnosti povstane
níž než next do před[tím]
spletenec cest ani necekne

líbající se sousoší
z toho vše[cek] naležato
kolmo nahoru
všechny cesty lemují nebeský Jeruzalém
sláva nazdar úletu
úž je tu tunelována úzkostí
zase o kus blíž

níž než před[tím]
jazyk olizuje botu
smíření hledí si každého směru
zuje si nohy zejícím prostředím
smělý je jak osamělost
nic [ne]nechá na potom
o sto šest se šine jiné

všechny cesty vedou při
na hranici vznícení
všechny cesty vedou skrze
fakta fikce
axiomy stigmata dogmat[a]
filium fenomenu fí
fixace filium sancti

všechny cesty vedou do krajnosti
důsledně když finišují
všechny cesty ústí
ústy proroctví
úzkou branou
afekt infekcí fakt
je

podložím všech cest
štreka štěrku
a to je ta skála svatá
i tato hora do moře si to odskáče
střelka se otáčí jako střelená
tedy jak která
se právě nacpe spekulací
s kým kam za čím kánon káže-li cíl

pokrm pojídá strávníka
vni|vně
ze dna na den
co krok polyká
noří se v představy
svatá pouť poutavousti
tak jako tak ke světlu

krajnice se utrhne
phi-efekt to ví
není nyní
nyní je
jak obecně se traduje
není není
není dnešní

budoucnost se zapomněla
paměť neví co s tím teď
punk's not dead
nedělej si starosti
dělej si mladosti
možnost je latencí nutnosti
slovo tělem cestovní horečky:

všechny cesty nevedou
některé zavádí
přibývá toho co ubývá?
kudy se to ta makromolekula vydala?
pře se předem promísí s přemístěním
aby získala odstup
odstup!