Modální opiáty

(nálezy a ztráty Luboše Vlacha, Milana Haußmanna & Jiřího Kačura)

Medíme si tady jako modi, jsme subjekti etalonu, modly míry, královsky širokoúhlé širočiny míry, té černé díry modální mohyly … My o vlku a on dávno přede převlečený za sudičku u stavu (v ústavu Zlatý kolovrat.) MOD je definován slovem rozměr, míra … MÍRA JE ZPŮSOBENÍM ZÁZRAKU REÁLNÉ SKUTEČNOSTI SKRZE MODUS.

modi modi doprovody
dejte koule kosmické lodi
modlu míře afektu
etalon subjektu

MOD je realizací MODální reality supra MODum (jakožto vzorové příčiny, de MODo crescendi & possidendi, tj. vlastnost pěstování a držení či bytí vlastnosti.)

Tak jako tak – quo modo, jakým způsobem nabírám, takovou míru mám odvázanou z řetězu, mirum in modum, tj. podivuhodným způsobem.

Slovníky jsou až životu nebezpečné, bývám z nich cele mimo celu a zpětně zjišťuji, že MODi jsou lodivodi mého zájmu, čerevená nit nic, motouz motto moták monáda, je to estráda strádajícího stáda; začíná mi z modo – modo v hlavě součet se poroučet, z hlavy mám měřici mírku, tělo na fašírku … Je poměr totéž co rozměr? Pokud ano, tak by mne zajímala tzv. vlastnost bez subjektu, no tak dobře, bez muže, viz výše řečené possidendi; jo, kdyby jen míra, kdyby jen vzor, ale ona je to i MEZ, hraniční omezení, mezní situace (viz Jaspers) a já v/ní (mám mam zvaný význam), aby to mělo říz tak do něho říznu.

Já na tebe geokladívečkem a ty ne mne pneumatickým kladivem těžkého kalibru!?! Dočtu řádek a vystřelím …

To si z tebe vystřelil Spinoza, podle něhož jsou modi afekcí subsance. Ta formulace je překrásná. Výrok nejen zábavný, ale kupodivu i převelice srozumitelný, ovšem pro každého trochu jinak. Dobře tedy, vysypávám slepé náboje z poplašňáku. Určitě totiž záleží na překladech či překládkách slov esence a substance, které zda jsou tím prazákladem, nejskutečnější skutečností, která se může projevovat nekonečně mnoha způsoby čili mody. Smrtelníci můžou z jejích projevů zachytit pouze několik pochodů modů pestrého projevování, např. modus rozprostraněnosti a modus časovosti, pokud zachycujeme pouze mody materiálního aspektu skutečnosti prvotní substance. Spinoza mohl klidně dodat, že formulace je formou formy. Modus operandi (procedendi) je latinská fráze znamenající typický styl a postup nějaké činnosti, práce.

Formy vskutku určují svoje formulace, ale také formulace našich názorů, které mají ovšemže zase svoji formu formovanou tradicí, výchovou, společenskými okolnostmi, tedy tak říkajíc dobou, takže bychom měli začít rozlišovat mezi nadčasovými a dočasnými formami. Jsme těmi formulacemi forem mnohdy přímo uhranuti, formaldehydováni do síně umělých formulí a formulek typu protiřeči; gegenwort (respektive ve francouzštině contre parole), můžeme přeložit jako protislovo které zřu zřím zuřím jako ještě podezřelejší protimluv, ve skutečnosti je to promluva, protože když Ti někdo jde naproti, tak Ti nutně kráčí vstříc, to je ambivalence potence. Ale co (čím?) je potence bez koncepce? Bez koncepce je i ono tázavé slovo čím ničím; do/slova neslovem … Křičím: Konceptualizovaná potence je realizací modu, doufám, že v tom nalezneme shodu. Klidně mi oponuj za pochodu … poroučím se za oponu.

MOD je realizací reality? Pozor na slova a na jejich spojování. Vytváří se a rodí prapodivná zvěř která ti může ukousnout hlavu. MOD je realizací a způsobem reality uskutečnění. Samotný průběh uskutečňování je modem působku – faktor, látka vznikající v organismu a působící (vnikající) do jeho buněk, tkání apod. Jde o termín podobného významu jako hormon, avšak v širším slova smyslu. Dialogičnost metafor a vnitřní rozmluva s modální básní mne zaujala, uskutečňování se děje jistě nějakým způsobem, ten způsob je však způsobný četnými působky, které jsem v průběhu života absorboval. O čem nás MOD zpravuje? Jaké nám přináší poučení? Zdá se, že zprvu takové módy můžou přinést spíše bolest hlavy a otázku: má vůbec smysl se MODy zabývat? Vždyť JÁ beztak nemá jasno kde se ty struktury berou. Mod–modus–modalita, slova odvozená z latiny. Česky způsob, vzor, vzorec, forma. Teoreticky by nám neměly činit potíže. Věta nám říká, že MOD je realizací, tedy uskutečněním.

čeho?
reality, tedy skutečnosti.
máme tady MOD
máme tady je
máme tady uskutečnění
máme tady skutečnost
modi modi doprovodi
sapienti v modech bloudí
děj sem dejte
karty rozdejte
na blázinecké lodi
všichni modi bloudi

Takže naše MODy nám chtějí říci něco o skutečnosti, která se uskutečňuje prostřednictvím ZPŮSOBu neboli MODu? Takto to tedy chápe JÁ? Skutečnost se uskutečňuje ZPŮSOBy modálními. Pomůže nám základní věta této úvahy nějak k pochopení skutečnosti? To, že se skutečnost uskutečňuje mnoha způsoby není nic objevného. Jakými způsoby proniká ta uskutečňovaná skutečnost do našeho vědomí je, zdá se, daleko bazálnější otázka. Dalším problémem jsou ZPŮSOBy, MODy, samotného uskutečňování. Nedá se také říci, že skutečnost tady stále JE? Nezávisle na mně? JÁ již pouze vidím nějaké části té stále jsoucí skutečnosti, která se mi jeví jako cosi převelice proměnlivého a hledám ZPŮSOBy, MODy té proměnlivosti, ta ovšem JE součástí skutečnosti, nejenom výsledkem proměn, ale také ZPŮSOBy oněch přečetných transformací. Každopádně ten ZPŮSOB chce něco říci, módou se se projevuje modus, forma ženy a modlitby má zase jiný způsob a formu. Každopádně se ti projevení projevenci, zjevenci a zjevení zjevují společně v jediné formě, v tvaru. MODi mají cosi společného s tvarem, vždyť beztvaré neuchopíš. Můžeš mu říkat bezedný prachaos, ale ten tady podle mne nikdy nebyl. Tvářnost tvaru je zastřena nánosy patvarů ochraných filtrů a flitrů.

Sacra práce … Dům můj domem MODu slouti bude …

Kantova taxonomie je čtverák: kvantita, kvalita, relace, modalita. Kantovy modální kategorie:

• možnost × nemožnost
• jsoucí × nejsoucí
• nutnost × náhoda

Modální modifikace je fikcí ad infinit →)

MODus (lat. = režim), úz je rovněž modus, předloha (indoktrinační vloha), koncepční konstrukt, ale i (pozor!) záměr, takže nějaký protokabalistický výměr fantasymíry postfaktiše … Švábské heslovo: miláček, prdel, qwerty hellip; Zvládám svou zvladatelnost? Kampaň kam pán tam servilita × lolita … Servis – vše ze sebe servi a neřvi! Modalita operandi vrcholem vší je srandy. Dělám to jen pro ni. Slzy roním pro tuto modelku v aspiku, v skrytu s tou bulí bulím tu.

Každý narozený plod do vínku dostává MOD prefirmaci programující ho dobovými tanci. V jádru jsou to císařovy nové šaty staré vesty a není jiné cesty … jde o emoční vzorce, internalizované programy chování, reaktivní spouštěče sociální péče. Mentální modeling, vštípení (imprinting) další modální (ko-)lekce, klece … modulace moci, produkce a liposukce sukně sešité. Modální mytografie módy, fantomy formy, fotony, tóny a my. Život byl vyvinut v modálních inkubátorech urdestrukce.

Zbývá se zhulit a–doplnit je kombinacemi čísel, speciálních znaků jinak nás kyberkozáci zaženou do úzkých. Nezbyde nám než obrana útokem.

Útvar na který jsem dnes narazil byl řetězec "Tugendandroid", což je vzor občanské ctnosti dnes, kde si autor marně láme hlavu proč dneska už nikdo nepaří fest. Ani jsem to nedočetl … Velká kocovina v titulku a podtitulek: odříkání, optimalizace a zajištění. Kam se poděla kultivovaná nerozumnost? Prý Pět tezí vítězí …[doplň si sám] … kyberprostor zvířila vojenská rozvědka, která musí bojovat proti únikům dat důslednou kontrolou toku dat nenahlášených zvědavců. A dělají to vlastně pro naše abraka dobro.

Před vchodem někdo vytrousil na chodník zrní. Potom co rozstál sníh dokonce obrazilo. Dnes jsem se opovážil několik zrn sebrat a zasadil je do roztáté hlíny na terase. To jsem zvědav, co zima přinese. Ozim ozvěnou zimy. Neubránil jsem se paměťové asociaci: „Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země. Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a protože neměla kořene, uschla.“

Uschla a zhluchla, zblblá móda – opakování navyklých spotřebních rituálů, které sjednocením protikladů dosahuje kvalit opia šílenství. Ovládání mysli telekomunikační potřebou vykazuje všechny rysy módy.

Servaly se nám všechny naše modly
a světe div se, netekla žádná krev.
Však všichni víme, že modly bejvaj podlý,
znaj jenom nenávist, intriky a hněv.

Ty naše modly se zřejmě nepohodly
a hned začaly další plány kout.
Padne pár facek, když poperou se modly,
padne pár facek a hned zasedá soud.

Já jim to věřím, že jim jde o pohodlí,
v tom ony neznaj žádný hranice.
Chvilku se možné jen potichu modlí,
zejtra však začne další pranice.

Servaly se nám všechny naše modly
a všichni víme, z čeho to pochází.
Vždyt není možný? by se modly shodly –
je jich tu tolik, až oči přechází.
(Homér)

ony ty mody podlý mezi nás se vbodly
jsme modů nohsledi
dělají to pro naše pohodlí
modi se nám hodí

všechny hedvábné stezky vedou do Říma
model modelce padá do klína
je to pussy/na

tento mod je stažen
stovkou žen ze sta (mužů)
tohle fakt fuck můžu

chytají se madla pohlavního modu za pochodu
od macho modela
pak šupky rovnou do kostela
pomodlit se zdrávas
podvazku zlom vaz
aneb jak dospět zpět
(nevědět nevědět nevědět)

zlom vaz závazku a přívlastku
jebnut každý jeden
den
kde dva ve jménu mém
tam mezi nimi ukřižován sen
o lásce k modu
za pochodu
dogumováno jest …

MODus je malý dvorek a dlouhý bič. Roztál jako letošní sníh. Už je pryč.

Až se člověk musí tázat, ptát po způsobiteli té nezměrné skutečnosti MODální lsti bolesti.

Netřeba míti pochyby, skutečnost je měřitelná …

 … toliko jako pochybení či bolest, která nemůže být než subjektivní. Umožňuje sama sebe poměřovat a přeměřovat mnohdy přiměřenými a mnohdy nepřiměřenými způsoby. Skutečnost umožňuje míry a měřítka, protože je měřitelná, je způsobilá k měření a přeměřování, přestože je nezřejmě bezmezná a bezedná, ale její části zachytitelné námi lidmi měřitelné jsou. Měřitelnost je její vlastností.

Skutečnost je vlastností MODu?

Míry jsou míry a modul modul, ale měřitelnost skutečna je vskutku dobrou zprávou, takže nemusíme hned zatracovat vědu a jednostranně vyzdvihovat intuitivní skutečnost, která se, jak známo i neznámo, uskutečňuje či rovnou je, třeba i sama pro sebe, mnoha způsoby bez zbytečných postulátů. Jak to vím? Nic nevím a máme zde otázku kolika způsoby je ta skutečná, ona nejskutečnější skutečnost? Můžeme na ně přiložit své míry? Měla by přeci býti měřitelnou na všech svých úrovních. Ačkoli tam kdesi v hlubinách si možná již nevystačíme s dřevěným pravoúhlým trojúhelníkem. Prorsus sine modo je idiomem tzv. pravé (míněno nešizené) míry (ve smyslu bez omezení.)

My jsme ani jiná témata za tu dobu co se neznáme ani nepromrskávali?!

míra po mně mrskla okem ze skla
do očního důlku se mi zasekla
modální krasavice jako živá
měřítková soustava
ani necekla
móda jí vypnula mluvítka

Nešizené míry nemusí býti vždy v držení geometrově, ale vzhledem k způsobům světa jsou měrou nešizenou jaksi MODálně … mOMENtálně mentálně na hraně, MOD na Hradě, další na řadě je pořadí na hřadě v podhradí máme hole v ruce, strčte si za klobouk slovo revoluce, škrtněte ho ze slovníku, vyhoďte ze šatníku, vymažte z mapy tuhle republiku, zasaďte salát do slovníků, zastavit stát, zastavit stát, všude vysadíme červenou řepu, podle uni kódu MODu každý stát měl by vypadat a každý občan MODem se stát … jednotit řepu husím pochodem … Sbohem!

K modisce – výše uvedené prodejné nevěstě mne pudí pud zvídavosti měřitele, že bych si i tam vše důkladně proměřil a prověřil … Ač poměry pokroku jejího rozkroku nemyslím nic hanlivého, jen jak a co je jsoucí a co je nejsoucí a co je náhodné, nutné, možné, nemožné, svět a skutečnost je působna modálně a mondénně denodenně v jednom ze svých (možná) nejlepších monád, že nutí mne to zvolat: volte volantem volume!

Některé modální monády jsou (možná) nemožné – hlediska nejsoucna. Žádný člověk nikdy nepocítil, nepocítí ne, ne ne ne, dokonce ani ten s umocněnou komputerovou palicí či jadrnou hlavicí pod drnem, zpropadený terén, stačí jeden chybný krok a padnu do měřítkových želez logicky štěpné reakce … Nicméně MODel k obrazu MODality není chaotický v tom nejpřísnějším slova smyslu. Jeho měřitelnost, zvažitelnost, poměřitelnost je jeho součástí, ne-li rovnou úhrnem. Vážíme ho nejenom na vahách, ale také slovy, vždy částečně, ale někdy velmi přesně, byť jen některé jeho výseče, které nesmíme zaměňovat za celek, který jakožto bytosti omezené mnoha způsoby nejsme schopni pojmout. Co je skutečnosti do našich měřítek? Pouze to, že my ji také vytváříme svým poměřováním. Neříkám, že vždy nejšťastněji a nejlépe. Míry, váhy, měřítka a poměry zde byly již ve třetihorách jako součást skutečnosti která umožnila vznik tehdejšího živočišstva, které nemělo o kružítku ani páru. Navíc hovoříme o mírách a způsobech subtilnějšího charakteru než jsou milimetry a metry. Skutečnost je všude a je vyvážená, zkrátka nejsme projevem neřádu, ale řádu, což neznamená, že je v našich silách vše řádně přeměřit a zvážit, ale ani citové projevy a záchvaty božské intuice nejsou projevem chaosu.

S tím lze souhlasit. Ano, jsme jen lidé a pouze jako lidé se pokoušíme orientovat ve světě a ve skutečnosti, takže vskutku ta skutečnost o níž diskutujeme nemůže nikdy být čistou skutečností o sobě, protože je to vždy ona skutečnost, o níž se hovoří mezi lidmi. Takže ano, pohybujeme se v říši domněnek, ale na něčem se dohodnout můžeme, řekněme ano, skutečnost je … prozatím mlhavý pojem, který postupně upřesňujeme, tato skutečnost, existuje nezávisle na lidském vědomí, které je její součástí a může ji samozřejmě ovlivňovat? My z této skutečnosti vnímáme pouze to, co jsme schopni vnímat anebo si podle jistých náznaků domyslet, někdy domýšlíme špatně, někdy lépe, přesto si myslím, že několik závěrů o skutečnosti učinit můžeme. Část skutečnosti dostupná nám lidem je měřitelná a měřitelností nerozumím pouze přikládání pravítka na školní tabuli, nikoli vše dokážeme změřit a zvážit, ale již ten fakt, že skutečnost můžeme měřit poukazem někam k hlubším principům řádu a pořádku (nemusí to být řád koncentračního tábora anebo obráběcího stroje.)

Vyhlížím jaro, ale padají jen ledové krůpěje horší jak závěje; ; snad se to zítra již zlomí. No, v tomhle stavu mne může rozjařit asi už jedině jaro. Jaro, jaro – kde jsi? Cítím se, jak by mi místo jara někdo podstrčil šálek jaru; nebo rovnou nějaké lučavky. No nic, dnešek můj včerejší MOD převálcuje jak parní válec, odpotácím se na kavalec … snad vyprostí mne z bryndy onačejší MODální borec, jinak je se mnou konec. Buď v klidu.

Borec je připraven, pouze byl minulý týden úplně vygumovaná guma, totálně, ledva schopná pročítat Filosofii tváří tvář zániku a sledovat seriál My z konce světa natočený v roce 1975, jinak se jmenuji Maria a oslovila jsem tě, ano právě tebe, abys zachytil můj příběh. Neumíš italsky a já jsem byla italkou a měla jsem ráda muže, až příliš ráda, a nikdy bych si nepomyslila, že se moje tvář objeví právě díky tobě na slavném plátně toho Bosche, o kterém jsem během svého života běhny mnoho nevěděla. Jedině ty mne snad dokážeš pochopit a odpustit mi můj hřích, jehož jsem dopustila. Díky tobě vidím svoji tvář místo Spasitele, na čele mám trnovou korunu a kolem se šklebí ksichty mých sousedů a sousedek, kteří již dávno umřeli jak sobě tak světu. Já jsem si jenom splnila svoje přání a naplnila svoji touhu a jedině ty dokážeš popsat můj příběh, který by v novinách či na síti vypadal přesně tak, jak sis ho nedávno přečetl, že nějaká mladá italka, která se snad ani nejmenovala Maria spáchala sebevraždu. Nějaká modistka se vyspala s více muži, kterým slíbila s/píchnout nové šaty jak pro císaře a nechala se při tom natočit a někdo zkrátka vypustil video na síť a ona se zabila. Mně se tu a tam zdá, že ji slyším a že ji vidím místo Krista na tom obraze od Bosche, ne … to ale není příliš veselá historka, milý Christian–ee Undresen–eee …

(obrazy doprovodil Hannibal TriPet)