Místo domova – Luboš Vlach

… je tu hostilita
vyhoštění
výhost vyhnanstvím kyčlí
dehostenace a hosana
příbuzenství pře se tiše o přízvuk
  převozník převrátil pramici

přetlak pozdvihl poklici politické policie
přeřek převezl pervezní psychoanalytičku
  samá snaha o sanaci hospitalizací sebezpytu

mezi separací a kombinací
mezi stanoviskem ústavy a povstáním
mezi tím
  na rozcestí vyrůstá rozrazil

mezi stanovištěm a vyústěním
  tratí se trať rozhraním

mezi přiblížením a vzdálením
mezi totožností a diferencí
mezi rozličností a jedno[cením]
mezi diferencí a sjednocením
mezi stagnací a inovací
  mateř[ština] v oku bližní blizny

v pohraničí na ostnáči visí
není ničí
demilitarizovaná zóna
  minulého mírového minového pole

mínění umíněně zpívá zpěv míru
a jakou mírou [pře]děl namíří
takovou taktovkou mu bude vyměřeno
  místo místa umístěny zde zdi s ušima

zase zaděny jsou přeběhlíků steny
přehlušeny spíláním politických poběhlic
na sousední lány uvalena prohibice pohybu
líc je na rubu pohraniční stráže [domo]viny
a k líci zbraň na hraniční poruchu
  jedna pře překračuje druhou

… a že jsem tak [ne]skromný, ba až na slovo neskoupý, smím být ještě skromněji nakrmen mlčením …

Je k zešílení nesnadné
to propadání MEZI dvěma židlemi, řekl řeči,
avšak jsem tělo tvého těla,
jsi krev mé krve,
nemůžu bez tebe být a nechám si tě.

  Ale

já od tebe odejdu, řekla řeč,
a dám se s tebou rozvést.
(Olga Neveršilová)

… tak to chodí když zase zastaví se stát a řeč je veřejný nepřítel …

Byla to ona řeč, ta drahá mateřština
rtů, rukou, očí, těl a milenčina klína,
byla to ona řeč jež mluví bez řeči.
(Jiří Orten)

… i vtělené slovo ozvalo se zkomolenině jazykového ústavu bláznící blouznivé básně na splavu …

DOSTAČÍ...