Máří září k 1. září – Lucie Rušková

v mléčném rozednívání ležíme – pozoruji tvoji svatost, Madoninu tvář – raději přestala bych dýchat, než aby se pohl třeba jen vlas – prosím tě, zůstaň tak, dokud nás střeží ta zář vzácné lásky – zahaluji ti odhalená ramena zpět do tvé bledé hedvábné kůže (na to je vždycky čas) – tvá vráska na čele není nic proti trhlině v mém srdci (kdybys jen tušila, jak se z ní přeléváš!) – podáváš mi řasu, kterou vyplavuje pláč – mám si ji hodit za límec a něco si přát? – tak dobře, přeji si, abys byla chlap –

1. 9. 2012, -popůlnocí-, Dělnická ulice, Praha