Lovec

(Rozhovor Marka Soboly s muzikantem Milanem Bílovským)

Marek Sobola:Kdy a jak ses dostal k hudbě. Co Tě v začátcích nejvíc ovlivňovalo, kdo byl Tvůj největší vzor?

Lovec: Otec hrál druhé housle v cimbálce Jury Petrů, máma si doma prozpěvovala s rádiem árie z oper při přípravě oběda, švíca cvičila na klavír … Já jsem v tomhle vyrůstal a mlátil samozřejmě do hrnců vařečkou a začal chodit v deseti do klavíru a doma před zrcadlem se smetákem zpíval a hubou sóloval na kytaru a klávesy a loudil všelikeré zvuky (teď se tomu říká beatbox) s československým rozhlasem (tuším, že se tenkrát ta stanice jmenovala Praha). Na vánoce jsme hráli a zpívali celá rodina. Ve třinácti jsem se naučil na kytaru na školním výletě Kůň s bílou hřívou. Během tohoto útlého dětství jsem navštěvoval dětský krúžek Kyjovánek (s postupem až do dospěláckého Slováckého souboru – tam o mně prohlásil vedoucí Zdeňa, že jsem folklorní zrůda L, páč jsem chodil na akce lidové v lidovém kroju a zároveň hrál na rockových akcích v rockovém kroju). Na základce pěvecký sbor, od šestky jeho doprovodná kapela, v osmičce už i kapela na učitelských večírcích. Doma poslech radia Luxemburg na radiogramofonu Dunaj přes telefonní sluchátko, abych nerušil švícu ve společném pokoji. Byly tam i jiné(štvavé) stanice. Na gymplu folk Hejkal, hraní na kytaru, první pokusy o písničky, sepsání veškerého Kryla s akordama pro souseda z kazeťáku MK125ZRK licencija Thomson … Ve čtrnácti nástup na klávesy do bigbítu se staršíma klukama i s písničkou, která dala kapele jméno Rogalo … dlouho jsem se tam neohřál, páč mi to naši zakázali, že s takovýma hašašírama se slízat nebudu. Kazeťák přes ten radiogramec ohulený z otevřeného okna bytu našeho sídliště a na kazetách Slejdi (živák s Lečo hej), Sabati, Párpli, z televize z Vídně nahraný živák Dire Straits, Smokie, Bay City Rollers, Progresi, Výběři, Bítlsáci, … Po gymplu (možná i při něm) už jsem to rozjížděl paralelně s bluegrasem Blueberry (museli jsme se přejmenovat na Borůvka kvůli bolševikovi) na mandolínu, výpravy s kytarou a mandoškou na vandry a potlachy s kámošema z borůvky, s rockovou kapelou Jeden Ampér na klávesy, pak při výšce (v Brně) s kapelou Veselá sklizňa (v Kyjově), pak v Brně po vernisážích kámošů od Děkana s dvoučlennou kapelou Černý Lovec (s Mirou Černým valíme dodnes), s kapelou Někde jinde (já, Mira, Danča a Katka Sarkozy) – s tímto ansamblem, kde jsem hrál na klávesy, jsme vyhráli interpretační Portu 1988 jako alternativa a pojali nahrávku u Ivo Viktorína, kterou SSM za našimi zády vydalo na singlu Porta88, pak s Kyjovskou kapelou Lexington 125 (The Velvet Undegroud Revival), pak v 90. mi čáp přinesl dítě, přesunul se po druhém dítěti do Brna a tu nasával hudbu při práci v barech(Memphis, Poslední leč …) a na rockotékách v Harlemu, pak Narajama v Kyjově, práce v Brně v Mersey a tam spousta koncertů včetně našich, pak 2000 rozpad Narajamy, pak v Brně s kapelou VRM (nevím přesně roky), pak v Kyjově Koe, v Praze NarajamaRevisited, 2011 v Brně Mushy Muxx a v témže roce mi má druhá žena dala syna, pak znovu ožila Narajama v Kyjově (2012), pak zase rozpad (21-začátek nahrávání, kde už někteříjen nahráli a skončili a 24 album a to jsme zpracovávali celou dobu jen ve třech), pak do teď staré KOE, nesmím zapomenout na snad 30 let stále fungující candrbálovou kapelu ZačaLovec, dlouhá léta zpívání v kapele Návrat (obé Kyjov) a konečně teď MoneyToo … ve všech formacích jsem zpíval a zpívám, hrál a hraju kytaru, klávesy, perkuse, různé strunné nástroje, …v těch neokopčených mám podíl na tvorbě a textech. Ovlivňovala mě obrovská směsice všemožné hudby včetně vážné, etnické, punkové (86 na výšce na závodech kamarádů skejťáků), lidové, dechové, country, … Největší vzor pro mě byl Elvis.

Marek Sobola:Jsi zhruba můj ročník a já vím, že dostávat se ke kvalitní hudbě nebylo vůbec jednoduché, kde jsi ji sháněl Ty?

Lovec: Jak už jsem řekl, celé dny doma vyhrával československý rozhlas stanice Praha, no a před spaním jsem lovil stanici Luxembourg a s kámošema jsme si půjčovali, nahrávali, kopírovali kazety … Hodně nahrávek pocházelo z gramodesek od známých, co měli tatu kamioňáka nebo od kámošů z Prahy, co chodili v neděli na burzu.

Marek Sobola: Byl jsi Ty vždy tím hlavním tahounem nebo ses nechal ovlivňovat a inspirovat jinými?

Lovec: No právě, že já sám jsem nikdy moc netáhl, netlačil na pilu a všichni kolem mi tloukli do hlavy, jak jsem dobrej a kdybych byl v Praze a kdybych se víc snažil a prosazoval se … a já vždycky říkal, že su líný a neumím být sobě manažerem a že bych potřeboval nějakého tlustého bohatého pána, který by mě do té řiti štípal a posunoval. Čili v kapelách jsem spíš v tomto smyslu tahoun tvorby, nikoliv kapely. V jedné mé písni píšu: … rád s sebou vláčet dám … v mé tvorbě v kapele Narajama mi jsou inspirací mí drazí spoluhráči, kdy vycházím z rytmiky a její harmonie (basa) a do ní vymýšlím melodické linky. Bylo tomu tak vlastně ve většině domovských kapel … Co se týče ovlivňování a inspirace z venčí, jsou to dozajista krimzni, Zappa, David Byrne (ten nejvíc), Peter Gabriel, Sting, …

Marek Sobola: Prošel jsi mnoha kapelami, setkal jsi se s různými hudebníky, dokonce si hrál i s mým kamarádem a kolegou s Nemanželské šlechty Petrem Zavadilem. Je někdo, kdo se Ti takzvaně hodně vryl pod kůži a zanechal celoživotní dojem?

Lovec: Na to mám jednoznačnou odpověď: Vladimír Václavek. Na Dunaji jsem byl někdy snad v 85. v Brně na liďáku  … o nějaký rok později jsem poznal Mirka Černého ze Zlína a ten je vrytý pod kůži intenzivně a nadále spolu jedeme bomby.

Marek Sobola: Mě jako básníka vždy zajímají a zaujmou texty a ty jsou za mě u vás velmi dobré. Kde hledáte inspiraci?

Lovec: Čéče, teď už jsem jaksi dlouho múzou nepolíben. Dřív, tzn. dávno zamlada, to šlo samo. To bylo zamilovávání, rozcházení, nešťastné lásky. Teď jsem dlouho sám a nějak nevím,o čem psát. Na prvních nahrávkách Narajamy jsou texty moje, v KOE (nepůvodních, druhý model) taky a z velké většiny jsou právě o těch zmíněných záležitostech. V poslední době to ze mě leze jak z chlupaté deky. Teď je nejplodnější textař v Money Too Igor (Judas-basák).

Marek Sobola: Co chystáš do budoucna a kde vás baví hrát, spíš velké fesťáky nebo menší komornější sály?

Lovec: Teď jsme přerušili činnost KOE (třetí model – z původní sestavy se mnou za mikrákem) a chystáme se pojat nahrávku všech písní, které jsme spolu za krátkou dobu stvořili. Byl jsi na nás v Brně. Hodláme pokračovat v odkazu jménem Narajama s naší novou formací Money Too a nahrát ještě letos desku Wine Too. V příštím roce chceme s Igorem vydat desku a komplet k 35. výročí založení Narajamy. Máme spoustu materiálu jednak nahraného, který se nevešel na vydané desky, jednak živé koncerty, improvizace ze zkušebny a také úplně první nevydané album prapůvodní Narajamy (Webs), kde jsem ještě neúčinkoval. Hodláme koncertovat s programem Narajama s projektem Money Too s repertoárem půl na půl a prodávat novou desku Narajama 2024. Sluší nám a máme rádi menší scény a kluby. Nebojíme se ani festivalů. Problém je v tom, že jsme dali koncertní program dohromady až před nedávnem v únoru a tudíž nedomluvili žádné koncerty a s tím souvisí to, že nám chybí nějaký domlouvač.