Cesta vyšlá z módy

(Do dá-li Luboše Vlacha & Milan Hausmanna)

Je to ale mélange, tenhle svět.(Witold Gombrowitz: Trans-Atlantik)

Luboš Vlach: Móda, kterou určuje těkavost a tiktok: načechrané peří, potravní fólie, alobal či jiný obal či bahenní zábal. Pionýrský šátek, zakryje jen to nejnutnější, cytokineze v ne-přátelském poměru k lidově totalitnímu státnímu zřízení.

Diagnostická metoda cytologie právě odhalila protistátní buňku kravské krve, bubblegum ilegality bublá dál. Módu určuje čití pocitu. Směs směšnosti a soucitu.

Milan Haußmann: Pověz mu, že ctíš konečník jako součást nevyslovitelného toku jednoty … kocovinu kryptocoinu v kryptokrytu. Usazeninu tvoří hlavně s hledáčkem, mozkové pleny, strategický plán strakaté strategie kuchyňské utěrky a unbalanced tokens, check your syntax …

Luboš Vlach: Stavět na tokenu jako šlapat vodu v chodu.

Teroristická skupina zveřejnila záběry tréninku útoku na Strahovský stadion; tentokrát definitivně odepisuje český národ … právě probíhá rychlá eroze právního státu. Má hlavu v autoklávu a šaty ve sběrači použitého textilu či textu v týlu!

Chce to dobře navlečenou taktiku tikajícího budíku. Ústavu slaví ústy, ale jejich srdce … se klepe v průsvitném tílku.

Na možný útok by prý ani nepomysleli, kdyby je k tomu nenavedlo utajení … rozběsnily mě Hydovy náruživosti a lomcovaly mnou jako zimnice … to nic.

Je kill?

Pouhé přechodné pominutí smyslů druhého já. Obrazy se rozpadají, myšlenky rozpíjí.

Mozkomíšní mok je patok živé vody. Smyslil si smyslnost a nazval ji myšlenkou, je do ní cvok, ale je to akvarel.

Kolem potoka Cedronu kde moje hlava plove … kráčí krásné nohy, kolem potoka mrtvé vody kráčí krásné vlohy. Pořád dokola jako už tolikrát předtím, i tentokrát zdání klame.

Aspoň na něco je spoleh, pokud se mu to tedy jen nezdá.

Soutok myslí. V proudu myšlenek na stole teplá pivo. Sousedé přichází prohlubovat sousedské vztahy a pomlouvat vtělené slovo. Ronnie mě vyzkoušel hádankou: „Je nějaký zážitek, který není zprostředkován jazykem?“ Praštil jsem půllitrem na stůl. „Skol.“ Chody které jsem spolykal už nejsou jídlem, které mne snědlo?

Odpověď se nechá poddat.

Chreoda? Tak jako ona sleduje každý svou vlastní nit … no nic; oděv zahaluje odhalení, mlhou se bláto odívá, [mo]délka se ošívá a neví co by úž od ní ty služby chtěly, by módu pověsila na hřebík, se proměnila na věšák? Aby ve hře usmrtila bílého býka červená nit?

Co není móda? Snad ne to, co vyšlo z módy?

Nohama napřed?

Taky mě to napadlo. Jenže co vyšlo z módy, projde přestavbou a do módy se vrátí v jiné podobě. Módou [pro]zatím není to, co zatím nepřišlo do módy.

No, pokud právě letí retro či udeří tropy, tak se z toho vyvlíkne i pravěk a ur [za]fičí. Není (módou) tzv. nyní co není (tady a teď)?

Kdy?

Sejde na tom? V Praze se zřítila Rovnováha. Spadla klec a pec nám spadla, dobu zaspala.

Rozbitýho plastika nahradí replika, plastika krevní plazmy – republika.

Zda zde replika bude vystřídána střídmostí zdecimované decimálky [při]bržděné éééééééééééé přibližnosti v novém dvou/deci … éééééééééééé šatu šálení … to se ještě uvidí. Spad psychické rovnováhy řeší policejní hygiena. Mody přemostí zábradlí modla šatního mola a ještě než se naděje naděje, obejde se bezděčností další dějství.

Nechávám čas volně plynout. Beztoho je všechno zrychlený.

Jak se vyznat v informačně přesyceném světě? Vše ověřujte a zpochybňujte! Pochybná to zpráva. Z leva nebo zprava? Pochybná pře vede se o přesycení?

… jako zajíc. Hop, hop, hop na zeleným trávníku. Hlodavec si sedne na lavičku a otevře noviny.

Móda je stará podšívka, která se za mladou vydává. Smím se pře-svědčit? Asi mi míza [za]léhá v uchu. Takové ondy baštím. Copak či čí je asi tak zpravodajství agující zpravodajské agentury agitka. Nevěřícně ověřuje, prověřuje, asistenčně háže kostrou, proti pravidlu hází vidlemi frází. Nazí přišli nahoru, dolů odchází nazí … nazírají a [ne]věří svým očím, co děje se to dnes a denně na molu, oční sítnice na sítích cítí se jak v uranovém dolu.

Když hoří ratio, je vymalováno. Somatolýza v přímém přenosu láme sobě holení kosti … in crudo, sans phrases.

Znovu jsem se v mauzoleu dostal do jakési ponuré nálady. Ženskou módu u nás do značné míry navrhují muži – a výsledek si dokážeme představit. Když už vyčerpali všechny možnosti, jak pomocí šněrovaček a vycpávek vytvořit něco, co se podobalo plodné chovné klisně, snaží se teď stvořit adolescentního obojetníka … zkouší se koedukace, aby se pohlaví vzájemně připodobňovala, místo aby se zdůrazňoval rozdíl.(Carl G. Jung)

Splynulina. Například Ersatz – Německy náhražka; Anglicky hnus.

Nikdy není vyloučeno (ani potvrzeno), že by náhražka nemohla být lepší, než to co na-hra-zuje, když obuje se do toho.

Co není, módou není. Móda je průnikem množin chutí … hlučí, troubí, míchá žlučí. Pec nám spadla, já na ni. Hop Jeníček na Mařenku! Kravál jako na jarmarku … množinou relací. Budou-li relace dostatečně ohebné, stanou se ideály.

Co s/ní (na-hot-ou ó-dění)?

Mít tak křišťalovou kuli … nebo aspoň skulinu v oponě ….

vrzavé verze zhrzelého universa jho do …

Dotek obsahuje lepek. Chová se jak vteřinové lepidlo. To je ale škrob poněkud [pře]škrobený. Je to lepidlo vůbec nové? Pouze císařovy šaty jsou nové. Jinak vše při ještě starším tu straší. Kapka vplouvá do moře. Než to zaschne, je tu nová kolektivizace montérek, nová módní mobilita – uniformita …