Portia beží o život

Asociace blahobytu, nouveau-riche – držet se pěkně při zemi, jak jinak, když už netouží býti hrdiny … Abdul Haji se načil střílet, když chránil stáda svého otce před bandity. Sám sebe ptám, kde jsem se to octnul … dávám volnost myšlenkám … Prapodstata za smyslovým vnímáním a duševním prožíváním … v podzim postupně přechází babí léto … paprsky slunce zlatí jehlice modřínů. Archaická krajina posetá balvany … moře se vylévá z břehů a slunce tmavne ve stínech večera.

V obchoďním domě, nenapadl by mě vhodnější název, jménem Westgate-Mall na předměstí keňského Nairoby postřílela somálská islamistická brigáda se zvukomalebným jménem Al-Sabáb několik desítek neviných zákazníků. Vtrhli dovnitř a začali kolem sebe hlava nehlava střílet … Honosný chrám spořeby … chladná čistota a účelovost vylučujující jakékoli překvapení … spotřebitelé jedou po schodech nahoru, aby nasytili své potřeby a spokojeni míří dolů … Procházejí se mezi honosnými výkladními skříněmi, kde je nejmodernější zboží vyzývá ke koupi. Ozval se svist kulek, koridory obchodního domu ovládl chaos a panika. Zarachotily dávky z kalašnikovů … masakr … Ty blážo! Chvíli trvá než si uvědomí, co se děje … několik okamžiků … v obrovských vnitřních porstorách se zvuk střelby bolestně rozléhal … Káva jim zhořkla v ústecha hodnoty západu najednou pozbyly platnosti, staly se lhostejnýmy … Stařec z hory – Hassan-i-Sahba – dokázal vždy vytěžit z minima maximu … Kateřina Waltonová vypráví:

Za devatero harami a devatero vodami na ulici v Sarajevu se potkali dva vojáci.

„Ty voe … všera jsem si zamrdal … úplně ztratila hlavu.“ řekl jeden.

„A taky ti dobře vykouřila?“ zeptal se druhej.

„Ty voe … vona neměla hlavu.“

Zákazníci zabijáci rozhazovali kolem sebe granáty jako zrní slepicím … nikdo z přítomných nedokázal rozlišit, kdo je vrahem … smrt přišla neočekávaně a ze všech stran … Divoká zvěř se nedá chovat v klecích a nestojí o přirozené hodnoty … tím méně o pokrok vědy, techniky, o hodnoty výjádřitelné jidášovým grošem. Popřeli idee moderního státu, aby se vrátili se ke kmenovému uspořádání, náboženskému patriarchárnímu pořádku, jenž byl v jejich kultuře stovky let vlastní. Moderní demokracie západního střihu je učinila otroky … kapitalistický způsob výroby je učinil zdroji laciné výrobní síly … Pouze se pokusili sejmout okovy … rozbít, co je zabíjí … omotáni pásy střeliva, v rukou kalašnikovy, pálili bez rozmyslu. Zabili spoustu lidí.

Teroristé nebo turisté … řečnická otázka hodná zhulených návštěvníků kavárny U Bosáků.

Nemotivovaní násilí je jako abstaktní umění. Nepořebuje kontext, protože si, jako sen, vystačí samo se sebou … Za mnou byl jeden Ind a oni se zeptali: „Jak se jmenovala Mohamedova matka?“

„Rci hned šibolet.“ Pro paralelu nemusím chodit daleko. Stačí nalistovat Písma svatá Starého zákona. Ráz místa se mění, lidé se mění a najednou vás obklopí syrová atmosféra místa. Jefte pak Galadský byl muž udatný a byl syn ženy nevěstky, z níž zplodil Galád řečeného Jefte … dnes bychom řekli, že byl nemanželský, postaní ženy syn … slova, která by bylo lze od kamene tesat. Flanýrovali mezi výklady … Kateřinu opanoval strach … přimkla k sobě svá dítka a schovala se pod stůl. Děti docela utichly … začaly si hrát s mobilními telefony … „To není možný.“ říkala jsem si … „Chovaly se naprosto přirozeně.“

V tom se objevil muž v koskované košili … pálil na teroristy a kýval na Kateřinu s dětmi … Portia se rozběhla … čas přestal být veličinou.