Lebanon Hanover v Esslingen

Po bezesném spánku se venku zatím setmělo … oproti slunečnému odpoledni se o poznání ochladilo. M. vycouvala s garáže. Setmělou ulici osvětluje nažloutlé světlo luceren. Cesta nočním městem … je po sedmé a provoz se uklidnil.

Tankuju plnou a pak jedeme směr Esslingen Neckartalem. Za okny se míhají, Plizhausen, Neckartenzlingen, Neckartailfingen, Nürtingen, Köngen, obchodní a nákupní centra, rozsvícená navěstí hospod a rychlých občerstvení, M. předjíždí pomalu jedoucí Porsche odkudsi z Bavorska, zřejmě neví kudy kam, na horizontu rostou k nebi komíny elektrárny Altbach … a Esslingen. Projíždíme po levém břehu Neckaru a pak podle sjíždíme z dálnice …

„Jsem ti říkal rovně, tak proč jedeš doleva.“

M. nasraně odpovídá, že si to dál můžu odřídit sám.

Míjíme malebný podnik s malebným názvem Doxa … snad někdy jindy a spíše nikdy … M. minula Daimlerstraße, tak doprava po Boschstraße. Hledá místo k zaparkování, slalom mezi autosalony, autoservisy … Konečně zastavuje před blokem novostaveb … zprava stavební jáma zarůstá náletovou vegetací …

Kulturzentrum Dieselstraße je plné punkáčů všech věkových kategorii, razítko u vstupu … jako vždy, potom cesta k baru, tentokrát, campari orange … V sálu se točí pásový magnetofon, Revox to není, ale vypadá to dobře, mladík snaživě svíjí u mikrofonu a mačká klapky moogu … M. to příliš nezajímá, pije colu a sleduje punkáče a další excentrické existence, kteří se pohupují v rytmu, zdraví se přátelé a známí …

vidím ocelárnu
ocelové kostry z ocelových kostí
vítejte v Německu a příjemnou zábavu
v nekonečné šedi nekonečných dnů

Opět cesta cesta k baru, opět campari orange vítejte v Německu a dobře se bavte … v Německu se vevnitř nekouří, a tak na parkovišti … siluety pokuřují … prostor se postupně, že v něm skoro není k hnutí … postavy do sebe narážejí v chaotickém pohybu a všichni čekají na Lebanon Hanover … M. nechce další kolu … co kdyby nastal Zuckerrausch a taky musí zítra pracovat, titrovat, vyplňovat protokoly a …

pojď, zatančíme si se smrtí
zatím ještě nevisíme
pojď, zatančeme si ve smrtícím rytmu
dokud to ještě jde

a ten strom tu stojí už dlouho můj milovaný
a čeká až se rozejdeme
a ten strom tu stojí už dlouho můj milovaný
nádherný strom – jen se oběsit

Duo – žena, muž – kytara a baskytara … a midi a elektronická bicí, smyčky, dekadentní ozvěny osmdesátek … sladkobolná popromantika? no future! záleží na úhlu pohledu, zpěvačka na kytaru moc neumí, zato její černé havraní vlasy a chladný hlas … tu anglicky, tu německy … smyčky ze samplů udávají rytmus, zastřený vokál, monotóní basová linka …

snad dokonalý život
způsobuje dokonalou smrt
bylo by krásné být tebou
a ještě krásnější mrtvou
snad mondénní život
způsobuje mondénní smrt
však láska není mondénní
 …

móda mondéní, móda morbidní … nekouřit, budovat budoucnost budovat, na zadní kolečka myslet, pít do polopita a jíst do polosyta a pravidelně souložit a pravidelně si čistit zuby a dává to ještě všechno smysl? Položil jsem prázdnou skleničku na bar a zeptal se M. jestli má něco chuť. Chudák holka musí řídit – v autě má nedopitou zázvorovou limonádu … Mizíme noční ulicí vprostřed průmyslové čtvrti průmyslového města. Zima. Středa se za chvíli přehoupně do čtvrtka … Auto uhání po dálnici … míjíme policejní dodávku a z rádia Jana Tóthová …

Relevantní odkazy:
http://lebanonhanover.bandcamp.com/
https://www.dieselstrasse.de/