Látka, kterou utkal čas

Vztek je plný zloby. Poznamenal jsem si 07/07/07, tedy skoro před devíti lety. V Turecku v noci vypukl coup d'état. Je to dítko paralelních struktur." prohlásil Ergodanpaša. Kdo ví, jestli nádoba nepřetekla. Do Turecka výlet nebo návrat o devět let nazpět.

Minulost nezměníš … i smysl slov je zkažen … mandala, mandala, tesco disco. Má-li bavit, nesmí trvat. Vzal jsem gumu a vymazal tužkou napsané výrazy. Cestou, kterou musí jít. Zbrousí hrany a může hladit povrch proti srsti. Hořkost ulpěla na jazyku a vyschlo mu v ústech. Záblesk paměti: „pět let nazpět, prudce zabrzdil taxík. Ze dveří se vypotácela blondýna na podpadcích a vyzvracela se do květináčů.“ Jako by tomu bylo dneska ráno. Prádlo dosud nevypráno. Místa a protokoly … to nic, pouhé přechodné pominutí smyslů. Obrazy se rozpadají, myšlenky se rozbíjejí na útesech minulosti. Jaro, léto, Mao, podzim, Stalin … i smysl slov je zkažen.

Minulost by neměla zůstat nehybným nástrojem, který předstírá pobyb i řeč. Zašal jsem jí klást léčky. Je to pyšná kačířka. Oblohou šlehají blesky. Vítr rozechvívá kukuřičné klasy. Trapnej motiv o půl třetí odpoledne. Cvrčci stridulují. Vystrčil jsem hlavu z okna. Stejně nejde zavřít. Začalo pršet. Časová osa se posunula směrem k příjemnému pobavení. Ochladilo se, vzduch je ztuhlý. V tomhle vlaku nejde zavřít okno ani dveře … ve tmě v Rumunsku. Z ničehonic se ozvala píšťalka a souprava se dala do pohybu.

Značku jsem dávno ztratil. Cesta vede smrkovím. Ze tmy vyrostly obrysy kostela. Víra vychází zevnitř. Je to dar, těžko pochopitelný těm, kdo ho neznají. Odbočil jsem na polňačku. Lemuje ji neproniknutelné křoví … dilema ztraceného času. Meandruji z kopce dolů. Vinutí mezi vinohrady. Dole se v několika oknech svítí.

„Buna seară.“ pozdravil jsem rozesmátého průvodčího. Kurva o mě opřela svý kozy. Smůla kotě … nepostavil se. Ukazuju mu jízdenku na vlak, který mi ujel. Prej jestli mám buletin. Jasně. Tady máš. Vrací mi český pas, aby zmizel i s tou rachotinou s kobylím zadkem. Odněkad se vynořil ukřižovaný Ježíš. Věříš? Říká se: vyhledávání s návratem. Pro změnu nahoru do kopce. Dveře jsou zavřený, střecha nikde. Barvy deště vzaly. Jen vysoký ční kostelní štít. Cesta končí u kostela … dvanácté zastavení u seschlé gerbery.