"Čurák čurákem zůstane, i když mu nikdy nevstane."

Zemřel Magor a paní Ševčíková odmítla zaměstnat cikaňu v prádeně. Tolik dva titulky z českých novin, které mi stály za to, abych je rozklikl a přečetl si je.

Vynikající je hlavně článek Pavla Kosatíka v Hospodářských novinách. Osobních vzpomínek mnoho nemám. Od Magora mě dělí řada let i odlišnost názorů, přesto jsem s Magorem seděl u stolu asi třikrát. Řeči se vedly veskrze hospodské a Magor většinou mlčel.

Možná zajímavější, než samotný nekrolog je vox populi v diskuzi od článkem, kde je Magor označován za „nesnesitelného opilce“. Neznám mnoho snesitelných opilců … zvláště jsem li střízlivý. Minulý podzim v Boru pokřikval ožralej na Dášu, že zpívá jako Iveta Bartošová. To nedokážu posoudit, protože Ivetu Bartošovou neposlouchám … Mě Dáša připomíná spíše Janis Joplin …

Na druhou stranu, si myslím, že byl většinou střízlivý a choval se naprosto normálně. Žil ten svůj život, tlačil černou káru … dělal si, co chtěl, co uměl. Na rozdíl od většiny kritiků se neřídil dominantním názorem. Stal se samozřejmě známým i skrze své exhibice, ale kdo má za sebou dílo Magorova formátu.

Naposledy jsem ho slyšel v nějaké videu, na jakési demonstraci??? kde bylo několik odpůrců vojenského radaru v Brdech a Magor tam s lahví v ruce vykřikoval: „Osmdesát procent českého národa je blbý jak hovno!“ Co k tomu dodat. Na ten výkřik jsem si vzpomněl v souvislosti s protiromskými pochody v Severních Čechách. Shluk tzv. slušných pod vedením známého hochštaplera pochoduje za zpěvu české hymny k cikošské ubytovně. Osobně je mi z těchto prolů na blití. Mají málo a brali by těm, kdo mají jěště míň.

A po oslím můstku jse se dostal k druhému tématu, které jsem zmínil. Pravicový zmrd (terminus technikus z pera Milana Kozelky) Petr Mach se zastává ženy, která odmítla zaměstnat Romku. V kostce, cikaňa se přišla ucházet o práci do prádelny a její majitelka ji kvůli jejímu etnickému původu nepřijala do pracovního poměru. Zmrd Petr Mach argumentuje „zdravým rozumem“ a „přirozeným právem“. Přiznává se, že politické školení profesora Klause jsem neabsolvoval, přesto pojmy „zdravý rozum“ a zvláště „přirozené právo“ mi připadají pouze jako fráze, které unesou vše.

Když se vysloví pojem přirozené právo naskočí mi okamžitě jméno Charlese Darwina. Co jiného je přirozené právo než přirozený výběr … silný požírá slabšího. Přirozené právo není nic než model jako galileovská fyzika a není samospasitelný. Oportunistický zmrd Mach ho modeluje a interpretuje ad hoc podle aktuální potřeby nebo zadání.

Co je zdravý rozum, případně selský rozum, mi také není jasné. Pokud tu ženskou nezaměstnala jenom, protože je cikaňa – předpokládám, že se k pohovoru dostavila včas, střízlivá a přiměřeně oblečená – potom bych to spíš nazýval chorou myslí. Nepovažuji se za ochránce cikánského etnika a cikáni jsou mi lhostejní … v hospodě s nimi u jednoho stolu nesedám … ale ti ,které jsem měl příležitost poznat, na mě nepůsobili dojmem asociálů, zlodějů … byli to lidé, kteří se oblékali, bavili i chovali více méně jako ostatní. Myslím si, že ta opora společnosti, majitelka prádelny, mohla minimálně cikánskou pradlenu zaměstnat a když se neosvědčí tak ji ve zkušební lhůtě propustit. Ale to se příčí „zdravému rozumu“ Petra Macha. Nebudu se pouštět do rozboru pojmu lidská důtojnost … to je zřejmě buržoazní předsudek stejně jako morálka nebo náboženství.

Jak skončit? Mluvil jsem o Magorovi a Petrovi Machovi. Oba jsou osobnostmi, které jsou večejně známé a na veřejnosti vystupují s kontroverzními názory. Takže: „Čurák čurákem zůstane, i když mu nikdy nevstane.“