Bezvýznamné epizody

Obleva mě polévá a sleva – na tu se tu spoléhá. Na ulici stojí barikády z papíru. Padá déšť se sněhem. Bezvýznamné epizody:

Žehlím košilové límce na hladinou záchodu. Pustil jsem si Toscu. Pučí kapradí na pozadí pučícího kapradí. Originál nebo imitát v souvislosti poblité autobusové zastávky?

„Běhno!“ osočil mladý radikál starou mladou s kundou vyholenou.

„Vocamcaď pocamcaď.“ vymezila se vůči kritikům.

„Viděla jsem dost ustrašených úplně normálních a vzdělaných lidí, kteří chtějí právě od politiků stran, že nedovolí, aby se svoboda našeho projevu, vyznání, kultury a židovsko-křesťanské civilizace upozaďovala na úkor jiných nenáboženských aspektů.“

Kultura židovsko-křesťanské civilizace … a kam se ztratili ti Židé.

„Ozvěno ozvi se! Kde jsou ti páni?“

Ozvěna: „Na hřbitově zakopáni.“

A kde jsou ti křesťani … Pojďme po revoluční stezce. Je to ona?

„Tíží nás blahobyt, příliš regulace a korektnost.“ říká bývalý ministr národního hospodářství na bývalý člen KSČ Dlouhý. „Máme se jednoznačně nesrovnatelně lépe. Hrozně málo uvědomujeme – že minimální životní standard je někde úplně jinde. Dneska zahrnuje nejenom teplo, oblečení a základní jídlo, ale také třeba ojeté auto, levný mobil, levný počítač, levný přístup k internetu, jednou za dva roky i levnou dovolenou třeba někde v severní Itálii nebo v Řecku. A platí to také i pro nízkopříjmové skupiny – a to mně nikdo nevymluví, protože …“

Kdo nevěří, ať tam běží.

Kafe do kelímku. Objednávám si kávu. Číšnice v kavárně obměřuje dávku a připravuje expresso. Odpočítávám drobné …

Káva mi stydne v dlaních. Čekám. Čekání si krátím: „Gestern war ich im Schwarzen Kaffee schwarzen Kaffee zu trinken.“ Taranován myšlenkami.