Poznámky cestou - Neděle 24. července 2011

přišel jsem ze šláftruňku ze spodní hospody a přemýšlím nad tím, co zatím se mi vynořilo na Facebooku: především řeči o penězích, kolik si která „advokátní“ kancelář (od státu, který jí to tupě - vědomě-nevědomě - zaplatil) vyúčtovala, ztráty, a jenom ztráty, kdysi jsem vystudoval jistou „ekonomickou“ školu, ale „ekonomika“ sama a její principy mi vždycky unikaly, nerozumím jí, nechápu ten motor, který tolik lidí žene a nedá jim poshovět v klidu a soustředění na něco podstatnějšího, než je peněžní koloběh, mám rád příběh z jedné Felliniho knížky: „Líbí se mi, když mám peníze, ale nerad je vydělávám. Peníze na mne nemají žádný vliv. Angelo Rizzoli senior (slavný italský producent) mi říkal: ‚Federico, udělej, co ti říkám: natoč mi nějaký filmeček, takovou hotovku, pěkně předžvýkanou, semhle pohled, támhle pohled, třeba během natáčení něčeho jiného. Když to pro mě uděláš, dám ti spoustu, spoustu peněz.‘ Odpovídal jsem mu: ‚Commendatore, krom toho, že nechápu, co to má být, ty filmečky, které šilhají do všech stran, já chci peníze mít, a ne je vydělávat.‘ On na to: ‚Jenže aby je člověk měl, musí je vydělat.‘ ‚Výborně, vydělej je a pak mi je dej,‘ povídám mu. Nedokázal pochopit, že nemůžu dělat filmy, které mne nijak nepodněcují, které neuvádějí do pohybu moji představivost, které mě nebaví.“ – když tak tu „ekonomiku“ vezmu kolem a dokola, pak ten „ekonom“ je jenom kuchař, který z toho, co já přinesu, snad, něco uvaří, takový člověk přece nemůže žádnou společnost vést, pro mě přece není tak důležité, že jedna a jedna jsou dvě, jako co tady mám vůbec dělat, kam mne vedou mé sny, má touha po spravedlivém životě a spravedlivé společnosti, po kráse, po solidaritě s bližním, v čem mi tady pomůže ekonom s kalkulačkou? je to profese, které z hloubi duše nedůvěřuju (jejich patronem je nepochybně Jidáš, ten, který spravoval pokladnu Apoštolů a který chtěl „něco vydělat“ a potom to „rozdat chudým“), nikdy jsem taky nedůvěřoval tomu „boji proti chudobě“, neboť jsem v hloubi duše přesvědčen o pravdivosti slov Písma, že „chudé své budeme míti vždycky s sebou“, to se technickými a ekonomickými čachry nespraví, a solidarita je buď naprostá, nebo farizejská, jako láska není nikdy kalkulem, nýbrž vždy souzněním a hlubokou touhou „ničeho nechtít“ – 24. 7., Brno, Alfa Passage, 1:54