Nové zápisy – Sobota 24. března 2012

rozhlížím se kolem sebe a dívám se, co vlastně ti mladí, jejichž mládí a neopotřebovanost mě inspiruje, skutečně dělají, nejdřív študují, když dostudují, tak z rozpaků nad tím, co by vlastně měli dělat, studují dál, pak se nechají zaměstnat nějakou státní institucí (nejlépe universitou, která vypiplala jejich tvůrčí potenci), vezmou chomout, a jdou za svou „svobodou“, která je však, obávám se, velmi vzdálená jejich dětským snům, platí zde jedna prostá a trvalá zásada: takový jsi člověk, jaké věci děláš, je celkem jedno, co si myslíš, na co nadáváš, co tě žere, důležité je to, co skutečně děláš, a otročíš-li vnějším „nevyhnutelnostem“, jsi prostě otrok a nic mi neříkej, jsou ovšem takoví, kteří dřou v manuálních profesích, ti jsou mi nejsympatičtějí, s těmi i nejvíc si rozumím, ač oni se ke mně chovají spíš obezřetně, nad každou maličkostí se urážejí, aniž bych jim dokázal dát najevo, jak je mám rád, jsou opatrní, neradi moc mluví, bohužel stále cítím, že vlastně mi moc nedůvěřují, to je pro mě těžké, ale obávám se, že nepřeklenutelné, co zbývá? jít prostě dál, a hlídat čistotu svých úmyslů, i čistotu svých činů, nikdy se nepoddat vnějším „nutnostem“, pouze jasnosti svého svědomí, to jediné rozhoduje, tím jediným platíme jako skutečným, nefalšovaným platidlem, a ničím jiným také nezaplatíme ani u brány nebeské –
24. 3., Brno, Alfa Passage, 13:34