Marginalia – 28. května 2012

objevuje se a šíří spousta hlupot o Církvi, společností nepoučenou, nevzdělanou, tkvící jen v jepicovité jsoucnosti dneška a prvního ranního otevření počítače, kterým jako by začínal veškerý život, jako by veškerý tento život byl na dohled googlu, v moci jakýchsi psychiatricko-sociálních sítí a jiných lízátek, kterými nahrazován skutečný život činný, o kontemplativním nemluvě, tedy těch hlupot a urážlivých nerozumů se šíří mnoho a komentuji je jen výběrově, čím dál méně a méně, vracím se raději k opravdové moudrosti starých, vystačím vlastně s několika citáty, které jsou pro mne definicemi, dostatečnými „informačními“ zdroji, jako třeba zrovna slova, vyřčená o Církvi sv. biskupem Hilariem z Poitiers († 368): „Kdykoli byla raněna, vyhrávala; kdykoli obviňována, prospívala v moudrosti; kdykoli opuštěna, získávala; kdykoli pronásledována, vzkvétala; kdykoli ponižována, vzmáhala se; kdykoli opovrhována, rostla; kdykoli ubíjena, vítězila; kdykoli (v očích lidských) padala, právě tehdy stála nejpevněji“ – nestarám se o malichernosti, o „majetky“, ať už patří komukoli, jen co z nich bude vytěženo, je podstatné, ostatní je lež a hniloba, kterými se nebudu zabývat – 22:08

28. 5., Zlín, Cigánov