D N O #5
|
Třináctá komnata
Evidentní je tady ta třináctá komnata, i to DNO má propadací systém a stejně jako jinde je všecičko/vše na knoflík, ale VIDĚT NĚKOMU NA DNO znamená, tady v Čekii dle Slovníku české frazeologie a idiomatiky, „uvědomit si niternost a stav mysli druhého“. Kvůli pospolitosti „ BÝT NA DNĚ podle dotyčného pramene"
V posledním DNU se toho namele, že je to fakt až krajně otřesný. Komix se komicky uložil k zimnímu spánku a anketa je taky poněkud ironická, tedy ve vši počestnosti – a ty povídky z tohoto DNA, to je kapitola sama pro sebe, tedy pro všechno, však PO-suď. Není to dojemné? Jako ti gentlemani z KLUBU. Je – hned jasné – že pouze Gillespie umí tak nafukovat tváře, to se u nás v Kolumbii stát nemůže. Ale víš co?! Musí tu být nějaká zástrčka, nějaký strop, nějaká bedna a už to hraje, už to svišti a bzučí. To je MALÁRIE jako zástupce specifického a dosud nevyhubeného lejblu na CD kompilačce „MALÁRIE SAMPLER 2006“… a už to valí! Dalším představitelem podobně autonomně autentických kanálů je SOPEL; k nalistování též privátni rozhovory (Matka Rodu, Tomáš Vtípil … rozhovor z Homérem je pro kočku a Vlach jakbysmet -i to jejich, nejen, mňoukáni ve verších, ale je tu taky kvalitní recenzní rubrika, výtvarná příloha, KOBYLA + přidružené info.) Marně tu budeš hledat strop a DNA se taky nedohledíš. „Aby tu něco bylo,aby se něco dělo, musí tu být něco, z čeho jde vyrobit buben, musí tu být tympán a ozvěna &helip; musí tu být ozvučnice, něco co se vynořuje …“ A tak je tomu i u DNA. Ale co si na něm (na DNU) vezmeš?! |
D N O #5 [květen 2006 – listopad 2006]
Obsah: |