LITHIUM

chtít políbení duchem léčit jako poruchu osobnosti, stejné neštěstí jako vstřebat prasklý žlučník, vyčistit lihem zašedlou plíci, tablety vysypané z dózy sypou se z okna na ulici – jedna vedle druhé visí ve tmě jako vyhaslý měsíc, rozházené drobné mince, pro které už nesehnu se – chladné a suché jako zimomřivá kůže v létě, jako prach z křídy, jako svorka na obvaze, dotěrné jako doteky cigarety vypalující díry v papírové stěně – ať do všech koutů světa rozkutálejí se, daleko ode mě! –

lithium - zabiják, tank přes naježenou armádu na rukách – lithium, nepřítel jiné inteligence, lithium, poslední řešení pro zoufalce – lithium zvedá bílý prapor v duchovní válce – lithium lítosti – lithium, vyhozený kloub z palce – lithium, obstarožní zadek na kopance – lithium, nůžky na konci lana provazochodce –

čekárna před dveřmi psychiatrické ambulance páchne kyselým potem lidského ztroskotance – pacienti v řadě sedí na židličce, poslouchají šumění ticha ve svých nitrech, poslušně čekají na recept – jak do mozku zadrápne se cizí chemie, hlava pohasne, jako když nežije, lidské bytosti plouží se jako přístroje bez baterek, oněmělí jako hrací skříňky bez klíče, ochočené šelmy v cirkuse – taková nálada panuje před dveřmi ambulance, v pohřebním ústavu pro duše –

září oči procházkou zažloutlým listím, září z nich slunce, když léto babí utkalo na zemi perské koberce, a krvácí srdce krásou, nad paletou barev, pod řasami stékají dva řetězy skleněné, vodopády ze skal probuzené víry, bůh bere tvář do svých dlaní, dokud se nezvedne vítr, pak v Něho se proměňuji – chci vědět, jaký jsi, chci vidět, co vidíš TY!, rozvázané ruce, rozvázané nohy, jsi volný, tak utíkej, ať tě nedohoní! –

"litanie na lithium", 1.11. 2013, Praha - Dejvice, 3:15