Sekáč – Flexibil

Fotobuňka otevřela další dveře a pan Gustav mě přátelským gestem pobídl: „jen směle dál, příteli, už se tu na Vás všichni těšíme!“ načež jsme vešli do obrovské laboratoře, ve které se téměř neslyšně při tónech relaxační hudby pohybovalo asi dvacet mužů v bílých pláštích s rouškami na obličejích. „To jsou naši vývojáři, naše pýcha! Mimochodem slyšel jste už zajisté o psích čipech tak támhleta skupina pracuje na jejich zdokonalených potomcích, ti už ale nebudou pro pejsky!“ a se spikleneckým úsměvem mě provázel uličkami. Jsme v tomto směru hodně vpředu před konkurencí,snažíme se předvídat, kudy se bude ubírat současný trend. Tak ty čipy například Vám to mohu svěřit vyvíjíme na zakázku pro vládu! Ovšem, veřejnost o tom nemá ani potuchy, lidi si musí na každou novou věc nejdřív zvyknout! Uvidíte, že po pár letech už to nikomu ani nepřijde … Pejskové nám prostě prošlapou cestu. Nebo spíš pěšinku?!“ a se smíchem si utíral zpocené čelo pečlivě vyžehleným kapesníkem. „No tak pojďme dál, teď Vám ukážu oddělení farmatik.“

Vešli jsme do další místnosti, tentokráte spíše výrobní haly, a octli jsme se přímo na jejím konci, kde několik párů hydraulických rukou skládalo lahvičky s nezřetelným obsahem do papírových krabiček a ty potom pokračovaly dál vždy po deseti k vakuové baličce. Celý provoz byl plně automatizovaný, nikde ani noha. Pan Gustav se ke mně důvěrně naklonil. „Možná Vám připadlo divné, že jsem do poslední chvíle dělal takové tajnosti s náplní Vaši práce, ale takové věci se špatně vysvětlují do telefonu. To prostě musí člověk vidět na vlastní oči. Tenhleten výrobek je absolutní novinka, a po jeho uvedení na trh očekáváme expanzi naší firmy i do zdánlivě zcela nesouvisejících odvětví průmyslu a obchodu. Ostatně, nechoďme kolem horké kaše Vaším úkolem bude právě jeho prezentace. Vybrali jsme Vás z pěkné řádky uchazečů, dnes už Vám můžu prozradit, že rozhodující pro Vaše přijetí byly vynikající výsledky Vašich psychotestů zvláště kresba postav muže a ženy. Nádhera! Ale víte co, pojďme dále. Nemusím Vám snad vysvětlovat, že pro Vaši práci bude třeba se s tímto výrobkem seznámit poněkud blíže. Tedy dovolte, abych Vám jej představil: to je náš FLEXIBIL!“ a pokynul rukou k malému konferenčnímu stolku, na kterém stála na chromovém podnose sklenice vody a vedle ní růžová pilulka podobná starému známému ibu. Nedal jsem se dvakrát pobízet, vím přece, jak se chovat k nadřízenému a chlebodárci. Krom toho jsem byl šťasten, že se mi dostalo cti pracovat ve firmě takového věhlasu a byl jsem připraven pro ni udělat vše, co bude v mých silách.

Po necelé minutě začal zřejmě FLEXIBIL účinkovat, bylo mi najednou takové horko, že jsem si musel trochu povolit kravatu, ovšem sundat sako jsem se neodvážil. Pan Gustav si toho zřejmě povšiml, neboť hned s úsměvem dodal: „To nic, to jsou jen průvodní známky složitého procesu, který právě začíná transformovat vaši CNS a některá mozková centra samozřejmě k lepšímu!“ a odváděl mě, táhnouc mě za rukáv, dále chodbou do místnosti, ve které jsem poznal operační sál. Uprostřed stál operační stůl a kolem něj tým lékařů. V některých z nich jsem poznal muže z první místnosti. Ochotně jsem podepsal všechny smlouvy, jejichž obsah jsem ani nepokládal za nutné číst. Mám ke svým dobrým budoucím spolupracovníkům přece naprostou důvěru. Potom jsem už jen nastavil ruku injekci, která mě odvedla do sladké říše snů.

Probudila jsem se rozkoší, kterou mi působil pan Gustav, stále na tomtéž operačním stole. Po nádherném orgasmu se sálem rozlehl potlesk. Tým mých operatérů si sundával roušky a jeden po druhém se mi s polibkem představil a popřál mi mnoho úspěchů v novém zaměstnáni. Poslední ke mně přistoupil pan Gustav, už opět v obleku, a se svým dobráckým úsměvem mi podával balíček. Kostýmek mi padl jako ulitý, bylo vidět, že byl šitý na míru v nějakém dobrém módním salonu. Prohlížela jsem si své nové krásné tělo a byla jsem šťastná.

První pracovní úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Flexibil šel přímo na dračku, zvláště šéfové velkých nadnárodních společností a věhlasných firem rychle pochopili, že tato investice (Flexibil nebyl zrovna nejlevnější) se jim mnohonásobně vrátí. Kdo by nechtěl mít armádu loajálních zaměstnanců namísto nesourodé směsi věčně nespokojených individualistů, kteří myslí jen na vlastní prospěch? Nutno podotknout, že nemalou zásluhu na mých obchodních úspěších měla také má nová image.

U firmy pracuji doposud, dnes už ve funkci obchodní ředitelky. Díky Flexibilu dostal můj život smysl a řád vždyť sotva je něco krásnějšího v životě člověka než ten pocit, že našel své místo, že se mu jeho práce stala posláním a že pomáhá vytvářet nový, krásnější svět, svět ve kterém není místo pro hádky, sváry a jizvy – svět plný krásných usměvavých lidí.