Psi – Homér

PSI

Byla noc tmavá, všichni psi ze vsi vyli.
Mráz zarýval nám kulky do těla
a my se ptali: Snad ho nezabili?
Sama Smrt praví: Ne, to jsem nechtěla …

Vždyť talmud hlásá: Nikdy nezabiješ!
Na tom přec měl být stavěn svět.
Když už se stalo, že v tom světě žiješ,
tak nechtěj žít, netřeba zabíjet.

I zabili a zabíjeti chtějí.
Kdo bude další, kdo jeho kat?
Nekrog píšu a ruce se mi chvějí.
Lehké je zabít, těžko umírat.

Zas je noc tmavá, všichni psi ze vsi vyjí.
Snad přestanou, když hodíte jim kost.
Někteří pláčou, jiní si ruce myjí
a krve, krve nebude nikdy dost …

věnováno památce Jicchaca Rabina
8.11. 95
my room

ŽIDOVSKÁ NEVĚSTA

Jsem přej už židovská nevěsta.
Nevím však, koho mi dohodí.
Nekerý hříchy Bůh netrestá,
jenže já troška vím, jak to chodí.

Nesmím prej už chodit s děvčaty
a to je mi teprv patnáct let.
Muzika vyhrává za vraty.
Jak tomu všemu mám rozumět.

Chtěla bych znát svýho manžela.
Ženičky vlasy mi stříhají.
Ňákýho hňupa bych nechtěla,
měj rozum všecky mi říkají.

Roď děti, to je tvým údělem.
Jsi přeci židovská nevěsta.
Na tvojí svatbě se pomějem …
Jen ať nás Hospodin netrestá.

Jsem ženou, na hlavě paruku.
Po šábesu, hnedky v neděli
nákej chlap vede mě za ruku –
– vede mě ke svojí posteli.

A já jdu s ním cestou necestou,
dává mi pořádně do těla.
Von je můj pán, já jenom nevěstou,
takto znám svýho manžela …

9.11. 95
Vavřinecká pivnice + my room

MOMMA

Kráčíme prej trocha vratce,
mámo, to v okně, to je mříž.
Ještě nás nemaj na lopatce.
Mámo, ty pořád nevěříš?

Mámo, zkus se na mě usmát
a dělej, že je vše v pohodě.
Vím, zas mám rozbitý ústa,
tím dřív nás stadyma sprovoděj,

když hlad a zimu jim přiznáš,
dyk na to čekaj, to přeci víš …
Synáčku, v tóře se vyznáš,
někerý věci však pochopíš

až zase budeš v mým lůně.
Dyk Hospodin o tom přeci ví!
Neplač, že maminka stůně
a nechystej žádný proslovy.

epilog:
Z komínů sedmi dým pude,
nedělám si žádný naděje.
Až řeknou: "Du Schweine Jude!"
tak se má maminka zasměje …

věnováno Vavřinecký pivnici
18.11. 95
my room