Poutník – Homér
Poutník
Potkal jsem po cestě z hospody poutníka,
kráčel bos po zmrzlým sněhu.
Jakoby se nás všech prstama dotýkal –
já cejtil prazvláštní něhu.
Chtěli jsme ho pozvat s kámošma do šopy,
tam totiž většinou spíme.
Pohlídnul na mě,já rázem vše pochopil –
mnoho toho fakt nevíme...
Jako každej poutník měl zvláštní charizma,
byl prostě naprosto jiný.
V takovejch lidech se našinec nevyzná.
Mihnou se tu jako stíny...
My budem drobasy na pivko louditi,
budovati svoje ghetto.
Tihleti poutníci budou tu blouditi.
Papež jim vystavil veto.
Nikdo z nás nikdy as nebude poutníkem,
je to holt moc těžká práce.
Zřejmě za ním jednou přilezem s prosíkem,
i když je to degradace.
Každej člověk potkal na cestě poutníka,
viděli jsme ho tam všeci.
A pak nám vstrčili do huby roubíka –
máme prej pitomý kecy...
21. 1. 2011 restaurace
Člověk
Kdosi mě odhodil
do světa.
Proč jsem se narodil –
vendeta?
Ve světě žíti je krušné,
pomlouvat jej fakt neslušné.
Nač mám nosit mnišský hábit,
když hospůdka mě tak vábí...
Kdosi mě odhodil,
už jsem svůj.
Odnese si svůj díl –
pamatuj!
Já vím dávno,je to v řiti
když člověk chce svojím býti.
Jenže lidi jsou holt srabi
a mě hospůdka má vábí...
Kdosi mě odhodil
do hnoje.
Proč mě hned nezabil –
co to je?
Zdál se mi sen neskutečný,
byl jsem v něm tvor přebytečný.
Jako myši,krysy,švábi.
Jen hospůdka porád vábí...
28. 1. 2011 restaurace
Zdechlina
Sedě tak v hospodě spadla mi do klína
aniž bych cokoli tušil.
Psí nebo kočičí krvavá zdechlina.
Kterej hajzl ji tak zrušil?
Někdo chtěl zřejmě jen odhodit břemeno,
nechal se svým pudem vésti.
Nemohu mu teďko přijíti na jméno –
zasloužil by ránu pěstí.
Zdechliny házeli si přes plot sedláci,
přeli se o pole,meze.
Mě se teď pivisko v žaludku vobrací.
Ať mě ten chuj na hrb vleze.
Jsem trošku opilý,ještě se pominu,
nemohu však couvnout zpátky.
Kdepak mám pochovat ubohou zdechlinu –
přišla o hlavu i tlapky.
Vykopeš hrob a tam zdechlinu uložíš,
nevolej cajty ni kněze.
Seš přeci chlapík a jistě se nesložíš,
když tak tam za tebou vlezem.
Tahleta básnička jest perlou do mlýna
všem mladým rádoby psavcům.
Na mojím klíně prej přistála zdechlina –
patřím taky ke savcům!
20. 1. 2011 restaurace