Písně hřbitovní aneb Greatest Hits – Homér

MORUŠE

Okolo blázince pokvetou moruše
doktor mi před chvílí promlouval do duše
Promlouval do duše obral mne o duši
až jsem se proměnil v jednu z těch moruší

V zahradě za chvíli pokvetou šeříky
chci dveře otevřít jenže jsou bez kliky
Tak se tu procházím od stěny ke stěně
dokud v mém chování nedojde ke změně

Okolo blázince rozkvétaj moruše
co vám mám povědět já člověk bez duše
Jsem sám a nikdo z vás snad ani netuší
jak někdy závidím rozkvetlým moruším

Stromy už rozkvétaj jaro je v rozpuku
nemám s kým promluvit koho vzít za ruku
Koho vzít za ruku když nemám přítele
čekat až funebrák v rakvi mi ustele

eště v pakárně

NEVĚSTA

Chci abys umřela
ať mám kam chodit
kytku či kamínek
na hrob ti hodit

Chci abys umřela
protože živá
máš spoustu důvodů
proč se mi skrývat

Máš spoustu důvodů
já zas svý chyby
tak proto říkám si
že lepší kdyby

si raději umřela
moc si to přeji
ať se mi v hospodě
zas nevysmějí

Já nemám budoucnost
proč si to skrývat
radš idol pod drnem
lepší než živá

ukázka bezmoci
pořád a znova
když slyším dokola
ty děsný slova

Ty se mi vysmívaj
ty chtěj mě schodit
Chci abys umřela
ať mám kam chodit

Chci abys umřela
jaký s tím fraky
a proč mít z toho strach
já půjdu taky

17.4. 1991

VYZNÁNÍ EGOISTY

Zima je kolem a jde z ní strach
taky mne už trochu zebe
nezvoňte však ještě na poplach
přece mám pořád sám sebe

Zima je kolem však umírat
není teď ještě mým krédem
sám jsem se postavil sám jsem spad
mám přece ještě sám sebe

Zima je kolem a já jsem sám
nade mnou už jenom nebe
nepláče nikdo že umírám
dycky jsem měl jen sám sebe

Zima je kolem a všude chlad
nikdy jsem nenašel Tebe
nemá už cenu to popírat
dyk jsem měl rád jen sám sebe

Zima je kolem a slova mý
samotnýho už mě zebou
děláte na sebe pogromy
a já jsem jenom sám sebou

Zima je kolem vše ztrácí se
vše ztrácí se v moři šedém
ne tohle není má demise
dyk přece mám jen sám sebe

6.6. 1991

NA HŘBITOV NE!

A nechci by mě pořbili
všechny bych tam jen rušil
skončil jsem to a skončil sám
stejně to každej tušil

A nechci by mě pohřbili
snad už to nějak zvládnu
už slyším jak teď říkáš si
když padnul no tak padnul

A nechci by mě pohřbili
ani tam v koutě u zdi
vždyt mezi mnou a vámi byl
ať chcem či nechcem rozdíl

A nechci by mě pohřbili
k tomu se vám teď přiznám
byla by po mém funuse
ňáká stupidní tryzna

A nechci by mě pohřbili
taková je má víra
zem si mě vem tak jako tak
a díra jako díra

Tak ne aby mě pohřbili
vždyt ušetřím jim práci
dejte si na mě kořalku
přátelé funebráci!

18.9. 1991

BOVERÁCI

Proč se mi líběj boveráci?
Zájem nemaj o žádnou práci
a když se svět pod nima kácí
jeden za druhým se holt ztrácí

To doktoři a inženýři
nevědí vlastně kam svět míří
a když pak cítí že se konec blíží
nevědí ani že dva a dva jsou čtyři

Moc se mi líběj boveráci
když chlastaj s nima funebráci
nikdo z nich se jim nepoztrácí
Tak aspoň mají hoši práci

A doktory a inženýry
strach z toho konce vyved z míry
už dávno zřekli se svý víry
Stejně spadnou do stejný díry

BÁBÁM SVÍČKOVEJM

Lze umřít bez pláče?
Myslím že ano
na konec dokráčet
když je to dáno

Ty báby svíčkový
fakt se mi hnusí
Kdo mě zná dobře ví
jen at si zkusí

přijít mi na pohřeb
Hned odejděte
nechci bejt zlatej hřeb
v městě je varieté!

Tam lip se pobavíš
z vína se zpiješ
Co mi teď odpovíš?
Můj funus nezažiješ!

Já si to nepřeji
mám právo veta
Však přijdeš později
smrt už si smyčku splétá

Umřel jsem bez pláče
což je mi cenné
Dokončil odkráčel
a potom že ne!

3.3. 1992

BRATRSTVÍ

Nejsou si všichni lidi bratři
pravda je co teď povídám
Já ňáký zkušenosti mám
/a že v tom srabu nejsem sám/
Mí bratři nejsou psychiatři

A když tak ňákýho z nich spatřím
dělám že už ho nevnímám
Jenomže uhnout není kam
/tak na vědomost vám všem dám/
Mí bratři nejsou psychiatři

A říkám si Tak jim to natři
jenomže co s tím udělám
Už ňáký zkušenosti mám
/potom zůstanu stejně sám/
Nevlastni, bratři – psychiatři

A že každej z nás někam patří
tak do pekla je posílám
Jó, ňáký známosti tam mám
/a ne, že se vám omlouvám/
Nevlastní bratři – psychiatři!

12.3.1992

KRIZE

Ne každý má důvod ke smíchu
a v tom je právě ta svízel
Buď radši prosímtě potichu
Stejně se dostaví krize

Blěkdy máš zas pocit takový
že by si nejraděj zmizel
Nemůžeš Svíraj tě okovy
A pak se dostaví krize

Nebo se svěřuješ doktorům
trápí tě prý divný vize
Teď už máš v sobě snad osmej rum
Kdypak se dostaví krize?

A tak si dej pozor na hlasy
mohou znít někdy dost cize
A nevěř není to počasím
To jenom přichází krize

Potom se o bláznu neškodném
povídá Je někým řízen
Není to pravda jen každým dnem
ke slovu přichází krize

Slovutní pak páni učení
promlouvaj o tvojí schíze
Na věci to však nic nemění
Taky je zasáhne krize

A když snad máš důvod ke smíchu
tak všechnu smetanu slízej
Modli se ke svýmu těřichu
I tebe najde – ta krize

víme už že krize krysa je
chová se přece jak krysa
krysa ti utáhne obojek
krize se pak k tobě lísá …

8.4. 1992

SESTŘI …
/tohle má být text, nikoli báseň/

Setři mi ze tváře
sliny
Musíš to udělat
já jsem tak líný

Neptej se proč na mě
naplili
Jó jsem hol jinačí
kde jsme to zkazili?

Setři mi ze džínů
zvratky
Dělaj co mohou
na nás sou krátký

Neptej se proč jsem se
pozvracel
Jednou jsem tady
proč bych se odvracel

Vidím už jen na pár metrů
vždyt nemám já žádnou sestru
budu holt tady sám a sám
a už si tomu přivykám

Jenom mi prosímtě sestři
tu slinu ze tváře setři

12.7.1992

PIVO NA LAČNO

Dal jsem si dvě piva na lačno
Bojím se jestli zas nezačnou
bojím se jestli zas nezačnou

Jsem rád že mi bylo dopřáno
Schovat si dvě piva na ráno
schovat si dvě piva na ráno

Nevidím neslyším nemyslím
pivo je nějaký nakyslý
pivo je nějaký nakyslý

Nevim zda není to konečná
Ta cesta nebyla bezpečná
ta cesta nebyla bezpečná

A nevim jestli zas nezačnou
mám v sobě dvě piva na lačno
mám v sobě dvě piva na lačno

30.7.1992

pasti

TOTAL EXITUS

Ruce mám ztuhlý jak kus ledu
a nanic jsou mi teď slzy
Už s tím nic udělat nesvedu
Proč všechno přišlo tak brzy?

Svět se mnou cítí a současně
to málokoho mrzí
Vím že jsme tu jenom dočasně
Proč všechno přišlo tak brzy?

Všeho lze s úspěchem použít
vím, byl jsem vždy trochu drzý
A že mi souzeno není žít
Proč všechno přišlo tak brzy?

Jen máma si trochu popláče
bývala vždycky mou tvrzí
Já jenom dopiju lahváče
Proč všechno přišlo tak brzy?

Ruce mám ztuhlý jak ledu kus
a není potřeba slzet
Vždyt je to normální exitus
a ten vás nemusí mrzet

3.9. 1992

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 

Nejbližší akce