SU zoon
SU imaginace force porce
SU vůle vulkánu
SU v ní aktivní
SU posunková řeč punku
SU stíhán za potulku
SU jen vjem
SU obraz který se dere ven
SU smyslová kvalita
SU osoba ulítlá
SU jakost hod/noty
SU píseň submise
SU zakázaný ovoce
SU nastolen
SU vlákno v ubruse
SU mana nemající mandát
SU kineze mezery
SU pře překračující meze
SU subverze
SU vším co nelze
SU čelo účelu
SU domněnka domácí
SU státu vězněm
SU soumrak ranní rosy
a kamsi kde/si SU přesun
utrmácen SU a zmlácen
zleva i zprava
SU radostná zpráva
rozkymácený SU kmen
SU silná káva
už to nedávám …

SU substitut studu
útisku s/tisku
SU prst na spoušti
SU šprajc ve štrůdlu
SU tu jen na chvílu
spouštím se se skartací
SU pylem rozptylu

SU bez pardonu
skonem stonu
socha skoku
vrací se domů
SU sluj
v oku okuj okus
SU ština oka/mžení

SU oko okolnosti
ráhno trám
noc moc ne/v/ní/mám
SU pochop
pochop!
SU top otop
SU potopou opojená změna

Zase stokrát omletá písnička; měřitelný výkon (zařazení do pracovního procesu, vzdělání …) jako měřítko zvládnuité integrace. Německo se plácá po zádech, ačkoli většina případů nemá nic společného integrační politikou, ale špíš s neúnavným sebenasazením uprchlíků, kterým pomohlo maximálně několik solidárních dobrovolníků. Jednotlivé osudy ukazují, že jim na jejich dlouhém pochodu instituce a slušní lidé házeli klacky pod nohy – se zametly pod koberec – jde především o čísla.

Představ si, že se vydáš na cestu, s nadějí na svobodu a bezpečí, která ti po většinu tvého života zůstala odepřena. Potom, co jsi s nasazením vlastního života spolu s mnoha ostatními vystoupil na pevninu, tak tě zavřeli do vězení, kde ti ukázali aroganci moci a svůj výklad zákonů. Je to trest za překročení pomyslé dělící čáry, do země o které je v poslední době slyšet tolik dobrého. Doba vítacích výborů skončila. Po dlouhých dnech při průchodu různými detenčními zářízeními jsi získal první zkušenosti, následuje byrokratické papírování, pak tě naložili do autobusu a přidělili jedno z tisíců míst útulné tělocvičně. Zase a znova cesta do neznáma na okraji města, které neznáš; s mnoha dalšími – navzájem tolik odlišnými – vítá tě komplex budov za vysokými ploty. To je teď tvůj domov. Na jak dlouho? Kdo ví. Každý den jsou lidé se kterými jsi se sotva stihl spřátelit odváženi jinam. Nakonec ti dovolí vycházky. Ocitneš se v jednom z mnoha oficiálních kurzů. Znudění lidé u psacích stolů ti oznamí: „Jste jedním ze štastlivců, můžete zůstat v této zemi. Samozřejmě pouze pokud se budete snažit.“

Anděli, co tíží čisté srdce tvoje
že pohroužen klečíš před Rodičkou Boží?
proč tak vroucně spínáš sněžné ruce svoje?
proč se mžikem každým muka tvoje množí? –
aj a děva kloní nevinné své skráně
na vlnící ňadra rozbouřená
slyš ji, slyš, ty Roditelko Páně
celá její duše v dumu ponořená –
malá lampa světlem naposled zakmitla
v oku siré děvy slzinka zasvitla;
vzejde jasná luna nad Matičkou Boží
„pomoz drahé matce na smrtelném loži!
kdyby matka moje vrátila se k tobě –
Matko Matek – zoufat musela bych sobě!“
Svaté Matky Boží rozjasni se lice
sílá na ni luna světel na tisíce
Marie se Panna na děvu usmívá
důvěru jí blahou v duši vlívá –
aj co tvoje oko touhou hasne!
proč se dmou tvá ňadra sněhobílá?
nyní vím, jak touži sirá víla
jak před vlastni touhou strachem žasne
zatouží, ach a plamen nevyhasne
slza z oka line jedna za druhou
věčná bolest zžirá věčně ubohou
i vadnou, hynou vnady luzněkrásné

projevem pozornosti po/hádka proti pravidlu
postulát počátku povstal
postavil postavu postaru
prostorem pře právě proto předpoklad
postup pře přísný přesně
pokud pokuta pláče
potulkou po periferii pudu
pudinkem pospíchá … přeje pyskům
postmoderním plyšáčkem polehaná postel
přenašečem přednašečka poezie
položila peřinu
poskvrnila peříčko pláčem
páže je pacholek
palice padá
popleta popletl pin
požár požral požárnici
projekce předčasně postmortální
přikryla poklicí pravdu
požadavek pochybnosti
pozor pohov
požehnán buď
pohni přirážej
pochvala pochovala pochvu

držíš mě doma
jak drobky v koberci
jako pach piva drhnutý vínem
nevětrej, kašlat nebudu
soukám se kanálem na dlažbu
opojen vzduchem
Otcem i Synem
venku se rozhlížím, potkat tak jinou
tu samou touhu, jak týdny plynou
skrývanou nacházím
jako poušť sucho střežíš svá území
jak prázdné lahve, vypité mládí
nechat tě v mlází
ještě mě vískáš za ušima
ještě mě hladíš po tváři
už teď se těším, až zbude
po tobě jen místo v diáři

pro/vokati/vně produktivní prodlení
počalo počátek propastné potíže
propast polkla
podezřelého provazochodce
podtrhla
poruchu paměti

pokrok pohořel
pazoury politického populizmu pustoší populaci
popírá první poslední
pipipunčoška pospíchá
patu podráží pád
prdlé punkáče podporuje papundekl pohádky

popírání prohnané propagandy
popřelo podnební průtrž
průmyslové petržele
pod prapory posvátné popravy
pravd
plků pudových poskoků

Nic není skrytého, co nebude zjeveno. (Luk. 8,17)

Přirozenost se ráda skrývá. (Hérakleitos)

Rozevírání je vlastní stahovat se do skrytosti. (Zdeněk Neubauer)

Funkcí spasmu je uvolnění, není skrytého co by nevyšlo na světlo. (Kazirmut Knoblauch)

SU naděje která za nadílku se vydává
SU tvá představa
mířící do dálky
a dříve než se naděje naděje
je v tom
dříve než 3krát kokrháč za/vře kohouty
ropovodu krev
anuluje děj … nic se neděje … to nic
jen rozděluje aby si oponoval
buňky množí se puritánským dělením
a násobí sou(-l-)čtem
v inkubátoru otvoru pře/čten
kubických do/centů
zlámanou grešlí podílu
lomeno prolomené temeno
na mínus tři šestky
zbal si svý švestky
a vrať se na star/to/v/ní čáru
vrčet čim čarará čim čim čim …
řinu se ti pryč z očí i pryčny
pryč ti z očí prýštím
SU obsah který za nádobu se vydal
jdu dál …
SU jiný text se stejným názvem
vem kde ven řídnu
SU druhé vydání paraparusie
SU pečeť
sčot početí neposkvrněného škvrněte
brečím si do bejlí
the tú theú

Wundern darf es mich nicht, daß manche die Hunde verleumden:
Denn es beschämt zu oft leider den Menschen der Hund. (Arthur Schopenhauer: Parerga und Paralipomena)

hund
zvuk ú-booot
hluk špína
žal a želatina
kobercová očista mýtů
na klepači visí bořitelé mýtů
na úponcích úplnost
zombie od Slavkova
la bagarre d'Austerlitz
sestřenka v kopretinách leží studená
má kolena odřená
o ostré střepy
daily lady will dally with Daily Mail
na hřebeni kos
une nymphe amie d'enfance
dost možná misoginem byl
více asi miloval toho pudla
než ty dvě dámy
jejichž pěšince se vyhýbal
objet dar
Dolores dort obědvá
úzkost padá do hrobu
který se rozšiřuje dělitelností
vyrůstajících čidel čísel
katalyzátorem procesů je struktura
vyplazeného jazyka

kdyby kořen hebreů nebyl separací
kdyby svatosti herba separace
  neoperovala na odluce
kdyby se svatost nebyla byla vydělila
kdyby se s tím nepárala
  to bychom se asi nikdy neviděli …
  nepotkali … nešli si naproti …
  nebyli proti … v sobě
  samosebou protivní
kdyby ta skvrna nevrněla na posvátném břehu
  neodstřelila by samodruhou nečistotu

Já jsem tvůj JHWH … tys mne vydělil/a jako já. (Leviticus 11,46)