Několik slov o Milanu Kozelkovi
Erik Frič se rozhodl v rámci večera Napříč na Skleněné louce podpořit Milana Kozelku, který bojuje s následky cévní mozkové příhody v Léčebně dlouhodobě nemocných v Humpolci.
Erik píše v mailu: „… je zkrátka, jak se dřív říkávalo poražen mrtvicí, může mluvit, číst, normálně mu to myslí, pohybuje ale jenom rukama.“
Přátelé se snaží o jeho převoz do Prahy a na Milanovu podporu zřídili konto, ze kterého se bude platit jeho pobyt
v Domově Elišky Purkyňové. V současné době tam cirka 25 tisíc, což jsou tak dva měsíce, takže další prostředky jsou opravdu vítány.
transparentní účet: 2200433096/2010
IBAN účtu CZ 2520100000002200433096
BIC kód FIOBCZPPXXX
Podrobnější informace lze najít na facebooku, kde se přátelé združili ve skupině MiK+994. Jsou tam nejnovější aktuality, postřehy, glosy, fotografie atp.
Například Dušan Dvořák z Olomouce situaci zevrubně popsal:
Zdravím vespolek. Včera jsme strávili 3 hodiny s Milanem. Prvně se omlouval, že nás musel vystrašit, když sestře v pátek řekl do telefonu, že neví, kdo jsem, že byl rozespalý a hlava mu nebrala. Nechtěl nic nic nic, jen ležet. Je defacto ochrnutý na celé tělo, levou ruku a hlavu má pohyblivou. Sestřička i bratr co tam slouží mi říkali, že kdyby jen trošku víc chtěl, že by to šlo líp. Nechtěl namazat žádnou mastí, nechtěl vyvézt na vozíku do zahrady, nechtěl osprchovat. Tak jsme kreslili a psali a hulákali mu do ucha. Nemá mobil, takže nemůže na vaše zprávy reagovat. Říkal, že se cítí nejlíp od infarktu. Smál se opakovaně, Nemohl jsem před odjezdem najít v knihovně Ezru Pounda (přivezte mu ho, kdo tam pojedete), tak jsem mu aspoň přivezl Prezidenta krokadýlů, měl radost, to prý zvládne a těší se. Co by po mém soudu bylo velice potřeba je, aby si lidé, kteří jsou s Milanem v častějším kontaktu vydobili u sociální pracovnice urgentní vyřešení
1) Příspěvku na péči, v jeho případě jde o minimálně 3. stupeň nemohoucnosti a to je 8 tisíc měsíčně, podle mne splní 9 z 10 kriterií pro 4. stupeň nemohoucnosti, to je 12 tisíc měsíčně a to by měl dostat. K tomu samozřejmě normální důchod nebo invalidní důchod, protože už to bude za chvíli rok, co je po infarktu a po roce se to dává, dále jednorázový sociální příspěvek třeba na pořádné kvalitní naslouchadlo atd, co je urgentní nebo co mu pomáhá v kontaktu s druhými. Na pokoji je 6 dalších pánů, jeden slepý čurající si do postele, druhý se jen stále pochechtávající, dva 100% spáči, 1 s pohledem tři hodiny stejným směrem skrze vás, poslední s vyhaslým pohledem i při nášvtěvě vnučky.
2) Milan nejí, chřadne, vypráví, jak strašně tam vaří. Není to tak uplně pravda. Koupili jsme mu, co chtěl: chtěl bombóny. To je sice fajn, ale on potřebuje mít energii a když nejí, žádnou mít nebude. Co s tím? Jestli se už ví, kam pojede do pečovatelské péče (musí mít stálou péči, někdo mu musí umývat zadek, podat mu věci, dát pití, nakrmit, atd.) tak ať řekne a stanovuje sám jídelníček a ať se vyčlení prachy z příspěvku a ten asistent mu to jídlo bude dělat. Musí jíst.
3) Neznám úplně přesně stávají kriteria pro lázně s křížkem anebo právo být v institucích jako jsou všechny ty rehabilitační centra např. pro kvadruplegiky, lidi po bouračkách atd., ale Milan potřebuje rehabilitovat, jinak shnije. Kromě toho, že je líný, že to může vzdávat atd, má v tomhle ohledu taky spousty předsudků, ale když bude mít doktora/doktorku/někoho, koho přijme jako TERAPEUTICKOU autoritu tak by ty rehabilitace víc přijal za své. Ted to málo co s ním dělají bere jako nutné zlo a nejde tomu naproti do palice, že bez toho to nejde a že to taky bude dřina. Jestliže měl infarkt s krvácením, tak ten otok bude postupně ustupovat, jde o to, co všechno zdevastoval na CNS. Doktor tam nebyl žádný. O léčbě kanabinoidy nechtěl ani slyšel, nebudu mu nic vnucovat. Kdyby mu to (tinkturu s 50/50 CBD:THC, dvě tři kapky před spaním) určil nějaký bílý plášt …
