Martin Sedlák – Okamžité básně

Nonstop Jasmín, Kotlanova ulice
(Těsně po půlnoci)
Zase ta noc, noc bez opory,
v níž stromy lžou a mlčí domy

Zas jednou těsně po půlnoci
líšeňský génius, genius loci

Moravské náměstí, 25. ledna dopoledne
Všechno je, jak má být.
Ze střech si slunce líže sníh
Havranů chrapot hraje ve větvích
A zvoní smích.
Okamžik světla. I žal mojí duše
Ztich …

Komenského náměstí, 5. července
Starší
Zas o jeden promarněný den
Slunce se dívá na město
Jako by mělo září
Lipové květy se louhují
V čaji fontány

Kiel, 17. dubna
V teplém jarním vzduchu
Třešeň před oknem rozkvetla
Do bílé krásy.
Podvečerní káva voní
Na stole.

Hospoda Na Pískové cestě, Jihlavská ul.
Písková je cesta mých skutků
tam kde tělo by chtělo
a hlava váhá nad slovem marnost
Jsem to, co jsem: spíš zlost
než radost
A živočich ukrytý v pohlaví
zná další noc, která
hladoví

Brno-Minoritská ul., 22. října
Po nebi žene havran temné mraky.
Den pokročil, ochladilo se.
Od západu je cítit sníh.
Poryvy větru čechrají peří holuba
rozbitého na dlažbě před kostelem.
Lidé odcházejí. Blíží se čas mrtvých.

Bretaň, srpnová noc
Za sebou cítím dech mohutných zvířat.
Kamenná stáda, měsíc.
Nečinit víc!
Růst …  Potichu, potmě
jak příliv

Tišnov, Květnice, 10. října
To jediné, co ještě chci od života:
Ležet s tebou ve slunci
Na louce plné květin