Marek Sobola – Výbor básní 1989 – 2003

BUDE
/text Nemanželská šlechta/

Člověk bude bagatelizován
pocity budou regulovány
myšlenky deflorovány
sny jednou budou respektovány
policajti budou adorováni
hloupost bude datována
víra adoptována
smrt akceptována
mozek mystifikován
život konfiskován
realita budiž vypolštářovaná

POTĚŠENÍ
/Zkroceni zlého ptáka/

Vražda v pupeční šňůře
vražda v celostátním
  kole industriální doby
vražda v řidičově kabině
 a nikdo si jich nevšímá
 každý se zubí na svoje
 potomstvo
a špičkou jazyka se dotýkají
 jak ohavné je být obětí
 pašeráků hnusu
jak ohavné je být osaháván
 špičkou jazyka v koutku úst

PROSÍM PĚKNĚ
/text Nemanželská šlechta/

Brzlík hovno pysky nesmějte se
masturbace do střev radujte se
semena, hovna, býčí kule žerte
ze zbytky malých děvčátek si hrejte

bodat, mučit, kleštit přidejte se
deflorace, víno, krev, napijte se
chladně vraždit děvky dívejte se
blijte, serte, blijte loučíme se

V TÉHLE TRAMVAJI
/Tramtaratatá/

V téhle tramvaji bylo příliš lidí
a málo prostoru pro vyšší umělecký rozlet,
neměl jsem zde ani trochu inspirace,
natož snad ono proslulé básnické střevo.
V téhle tramvaji bylo příliš mnoho lidí
a na každé zastávce jich přibývalo.
Nenapadaly mne žádné hluboké myšlenky
a nebyl jsem ani trochu vznášen na oblaku poezie.
Zase o pár lidí více, zbývalo jen opravdu málo místa
a někteří slabší jedinci už omdlévali a dusili se.
Nemohl jsem se soustředit na žádnou abstraktní
a už vůbec ne na konkrétní podstatu všeho bytí.
Mé sugestivní vnímání extrémního prostředí
mně ubíralo energii,
vše kolem mne oslabovalo
mé mozkové centrum vnímání.
Další zastávka, poslední před konečnou,
ten poslední člověk se už nemůže dostat
ani na kraj schodků,
„no, no,“ podporují ho slovně spolucestující.
„No, no, no ještě kousek.“
PRÁSK!!!!
Tramvaj se rozlétla po okolí
a všichni pasažéři létali v oblacích.
Teď jsem byl konečně naprosto uvolněn.

LÁSKA NA PRODEJ
/Krásně/

V automatu na lásku
koupil jsem si já krásku,
byla to láska jako trám,
strašně mám rád tenhle krám.

LASKAVOST ZKÁZY
/Zkrocení zlého ptáka/

 Skleněné údy
 svedené dcery
 zrazená srdce
 otrávené dorty
 hladové děvky
V hnuse lásky
  močit, vraždit, souložit
ve formě zkázy

CELKOVÁ VÁŠEŇ
/Otázka: něco, odpověď: někdo/

Dokonalé postavení cíle
a postavy vlasů, gesta
početí
táhlý sentimentalismus
krátká smrt
CELKOVÁ
systém hvězd
VÁŠEŇ
se scházejí v jednom bodě

– – –
/Lest akademických hostů/

Jde to zevnitř a vylézá to ven
jde to
a nepřítomným pohledem stéká
po láhvi rumu
a nepřítomným pohledem
strká do pohlaví ruku
jde to zevnitř a vylézá to ven

KOČKA
/Tramtaratatá/

Na chodníku seděla kočka.
Přišel důchodce a hned spustil:
"Taková kočka je přenašečem různých chorob,
nemocí, infekcí a škodlivých bakterií."
Další paní, čistě náhodou jeho sousedka
s ním souhlasila.
Ale jeden student veterinární fakulty, nikdo ho neznal,
asi šel jen kolem, prohlásil:
"Kočka je náhodou velice čistotné zvíře."
"Kočka smrdí," zařval místní opilec,
kterého si stejně nikdo nevážil a nevšímal.
"Kočka má devět životů,
říkala to paní učitelka v přírodopisu,"
volá takový malý chlapeček v teplákové soupravě.
Z domu od naproti vyšel pán v klobouku.
Vzal kočku do náručí, na všechny se přísně
a káravě podíval a řekl: "Vždyť to není kočka,
ale pes a ještě k tomu velmi vzácná
a drahá rasa."
Všichni byli zklamáni, že kočka je pes,
tak se rozplakali, dokonce i student veterinární fakulty
zaplakal, a toho nikdo neznal.

2 MĚSTA
/Jako kdyby se vypařila čísla/

Jak může žít v jednom městě
tolik lidí
to je přece
nemožné tma.