Marek Sobola – Milovník ptactva

„Ta má opravdu největší výdrž, kdo by to byl řek,“ pomyslil si pan Petr.

Pan Petr od toho dne, kdy mu náhle zemřela manželka Tereza, kterou velice miloval, byl velmi zatrpklý a nedůtklivý. Dalo by se říci nevrlý až nenávistný. Ze všeho nejvíce pan Petr nenáviděl ptáky. Zpěvavé, pestrobarevné ptáky. Snad proto jednoho dne zašel do obchodu z drobným zvířectvem a exotickým ptactvem a zakoupil zde párek krásných sněhobílých papoušků a párek křiklavě žlutých kanárků.

Pan Petr nesnášel své čtyři tvory, kteří s ním sdíleli jeho malý pokoj. Ale stále více ho ti ptáčkové zajímali. Byl to zvláštní pohled, když už čtvrtý den nedostali nic najíst a ničeho napít. Pan Petr se nenápadně uculoval a sledoval jak se jeho krásní barevní kanárci mění v opelichané nestvůry, vydávající tak prapodivné zvuky, které on doposud neznal.

Papoušek samec začal své milé samičce pomalu naklovávat hlavičku, zřejmě v šíleném pocitu hladu. Samička od kanárka sedmý den začala zuřivě nalétat na mříže klece a ječet zajímavou fistulí. Toto pana Petra velmi rozveselilo. Pan Petr si všimnul, že kanárek samec, který dočista pozbyl svou původní krásu, seděl v rohu klece a jen se občas zatřepal a otvíral zobáček, aniž by vydával nějaký hlas. „Tento pták je zjevně vyčerpaný“, kroutil pan Petr hlavou a vzal klacík a pošťouchl kanárka samce, ale tomu jen bezvládně padala hlavička ze strany na stranu. Nejvíce síly měla jak se zdálo samička papouška, i když měla dosti značně okousanou hlavičku od svého druha, který se snažil vydávat něco jako hlas, ale jen tak komicky skřehotal. Byl také znatelně vyčerpán.

Jedenáctý den byla podívaná nejlepší ze všech dnů. Kanárek samec již nejevil známky života a bezvládně ležel na dně klece. Kanárek samička jen občas zvedla hlavu a nepřítomným pohledem žádala alespoň o kousek jídla či kapku vody. Papoušek samec spadl vysílen a v posledních křečích zamával křídly, jeho družka už se jen ploužila podél klece a skřípala. „Ta má opravdu největší výdrž, kdo by to byl řek,“ pomyslel si pan Petr a šťouchl ji klacíkem do okousané hlavičky.

Dvanáctý den byli všichni čtyři mrtví. Pan Petr postupně vyndával jejich vyhublá a opelichaná tělíčka ven a skládal je do novin. Nechal si vycpat nevkusně vyhlížející ptáky, kteří neměli s kanárky a papoušky už vůbec nic společného. Poté si pověsil vycpané trosky nad postel a každý den slastně usínal.

Pan Petr zřejmě neměl ptáky rád!

Povídka Milovník ptactva pochází ze sbírky Od zítřka žirafy nejím, aneb teď už jen samé radosti, 1992.

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 

Nejbližší akce