Malý alkoholický slovníček – Homér

Úvodem:

Malý alkoholický slovníček vydávám z jednoho prostého důvodu: naše širší veřejnost, jež nemá s alkoholem a jeho intenzivním požíváním větší zkušenosti, dostává vinou podezřelých příruček (viz doc. Skála, Bulletin Klubu abstinentů atp.) mylné a zcela dezorientující informace. Proto musíme přijít my, členové S 304, abychom všechno uvedli na pravou míru. Proto také podáváme vysvětlení základních termínů používaných mezi alkoholiky a vůbec lidmi, kteří mají k tomuto nápoji kladný vztah.

Ještě bych se chtěl na závěr tohoto vysvětlení omluvit; i když se jedná o slovník, jež by měl být tudíž abecedně uspořádán dojde i přes snahu k jistým přehmatům, neboť autor má již 6 (slovy šest) piv v sobě a plnou tašku pod stolem. Dík za pochopení neb jsme (alespoň bychom měli být) všichni alkoholici.

Takže k věci!

Abstinent – m – jedná se o velmi podezřelé individuum, jehož samotná přítomnost mezi normálními lidmi se jeví velice nebezpečnou. Jest to tvor, jenž soustavně narušuje naši společnou kontinuitu a vůbec všemožně zasahuje do zásad naší společnosti a našeho svatého vyznání. Proto by měl být internován v převýchovných ústavech, jež by byly pro tento účel vybudovány, pokud by ani tam jeho nebyly jeho zvrácené názory zlikvidovány, muselo by dojít k likvidaci fyzické.

Abstinenční syndrom (lidově absťák) – m – stav ke kterému dochází u zasloužilých alkoholiků většinou po ránu. U zvlášť zasloužilých, u kterých dochází k ebrietě několikrát denně, po každé opici. Projevuje se: třesem rukou, nervozitou, neschopností účastnit se pracovního procesu a hlavně akutní potřebou dalšího abusu alkoholu. Někteří alkoholici (například autor tohoto slovníku) již došli tak daleko, že v případě nucené abstinence (internace v PL, zavřená samoobsluha, sanitární den v restauraci) u nich dochází i k epileptickému či jinému záchvatu. Proto by se naše společnost měla zasadit, aby k abstinenčním syndromům docházet nemohlo.

Alkoholik – m – nechci v tomto případě lézt do zelí filozofům či duchovním, ale dle mého názoru (a také názoru mých přátel) jde o jediného člověka, jenž opravdu pochopil, kde se nalézá spása lidstva. žel, naší veřejností není plně pochopen a některou její částí (viz Abstinent) dokonce odsuzován. Musíme však neochvějně stát za svojí vírou a věřit, že dojde k nápravě a my se staneme plnoprávnými občany naší společnosti.

Alpa – ž – nápoj, obsahující 70% lihu (jak nás o tom před lety poučila skupina Plastik People) a jenž se na rozdíl od názorů některých lidí silně hodí k nemírné konzumaci. Jeho cena je 7 Kčs a vzhledem k malému objemu lahvičky i pět prstů. Všem alkoholikům, jenž jej ještě neokusili, vřele doporučuji.

AT poradna – ž – zařízení pod patronací psychiatrické léčebny, jež slouží k perzekuování a jinému psychickému ničení našich lidí a posléze jejich osobností. Pracovníci těchto zařízení jsou tvorové zakomplexovaní, většinou abstinenté, neschopni vegetovat v normální společnosti. Proto pro ně platí totéž, co je uvedeno v hesle abstinent.

Antabus – m – nejhorší jed, jaký byl lidstvem vynalezen. Jeho požívání má údajně zamezit požívání alkoholu, jenže alkoholik, jakožto člověk mentálně nadaný, vymyslil řadu způsobů, které tento jed dokáží v lidském organismu naprosto zrušit (ocet atp.). To ale neznamená, že by Mezinárodní zdravotnická federace byla zbavena odpovědnosti za povolení výroby tohoto jedu.

Bečka – ž –

1. nádoba, v níž je do restaurací přepravováno pivo.
2. lidový název pro sraz skupiny alkoholiků, kde je tato společně s pípou dopravena a za velkého veselí do dna vypita. Mezi alkoholiky je tato akce velmi populární.

Bílé myši (viděti) – s – stává se to mnoha alkoholikům, zvláště ve čtvrtém stádiu a následném deliriu. Alkoholik většinou po ránu, v abstinenčním syndromu vidí po podlaze či po stěnách svého pokoje pobíhat tato zvířata. Většinou díky těmto iluzím skončí v psychiatrické léčebně.

Bulletin Svazu abstinetů – m – tento plátek, jehož vydavatel, zřejmě ministerstvo zdravotnictví, by měl skončit na Ruzyni, kde vydavatelé tiskovin, jež dle názoru našeho ministerstva vnitra většinou končívají, protože prý ohrožují sociální vědomí našeho pracujícího lidu, je kromě letáků vydávaných k významným výročím tím největším paskvilem, který se kdy dostal do tiskařského stroje. Nebudu popisovat jeho obsah, jelikož bych se poblil a to by byla škoda piva, které jsem již od rána vypil (sedm).

Bulletin S 304 (Společnosti 304) – m – je pravým opakem popisovaného paskvilu. V době největší slávy S 304 byl jaho autorem autor tohoto slovníku, jenž si k sobě přibral slečnu jednatelku, protože jako každý vyšší funkcionář musel mít přece sekretářku. Pojednávalo se v něm výhradně o záležitostech týkajících se pití alkoholu a jeho účinků na jeho konzumenty. Také tam byli popisovány pařáky a také tam byli bez všech zábran napadáni abstinenti. Z určitých námi nezaviněných důvodů bulletin S 304 přestal na čas vycházet, ale mohu všechny alkoholiky ubezpečit, že v brzké době dostanou do rukou jeho další číslo. O S 304 si pohovoříme později.

Cáklej (býti) – s – jeden z mnoha termínů pro značnou podnapilost (někdy i duševní slabost), jeho původ mi není znám.

Dán (býti jako) – s – termín používaný pro značně podnapilého člověka; zřejmě proto, že v Dánsku je pití piva velmi populární.

Deka (býti jako) – s – termín pro značně podnapilého člověka, původ mi není znám.

Delirium (delírka) – s – stav, do kterého přichází notorický alkoholik většinou po ránu. Projevuje se halucinacemi, vizemi většinou malých zvířat (bílé myši, pavouci, mravenci, brouci, potkani atp.). Alkoholik je zcela dezorientován v čase i prostoru, má paranoidní stavy, pronásledují jej blíže neurčené osoby či zvířata a pokud mu není okamžitě poskytnuta pomoc, může to být jeho poslední pitka. Škoda jej.

Dolnice – ž – putyka, v níž se scházejí řečkovičtí alkoholici. Její sláva však pronikla i za hranice Řečkovic a proto mnoho opilců z města sem často zabloudí, aby se přivedly do stavu značné podnapilosti. Momentálně si na personál nemůžeme stěžovat, chápe naše potřeby a dokáže nám ve všem vyhovět.

Draka (míti) – s – nacházeti se ve značně podnapilém stavu, původ výrazu mi není znám.

Dryák – m – lidový název pro nápoj, jenž je buďto chuťově odporný (zvětralé pivo, zkažené víno atp.) nebo není ke konzumaci určen (Alpa, Pitralon, voňavka). V nouzi je však i dryák dobrý.

Dýchánek – m – krycí název pro akci spojenou s pitím alkoholu, jež se pokaždé zvrhne v docela obyčejný pařák.

Ebrieta – ž – slůvko, jež se vyskytuje v lékařských zprávách ze záchytných stanic, v policejních protokolech atp. Jinak, přeloženo do češtiny, se jedná o docela docela obyčejnou opici, spíše silnější.

Ethylik – m – lékařský název pro alkoholika, který většinou máme ve svých psychiatrických papírech.

Fet (být) – s – jedno z nejpoužívanějších slov, označující nejkrásnější stav, k němuž se člověk může dopracovat, pokud se ovšem o to zasadí nemírnou konzumací alkoholu.

Flaška – ž – nádoba do níž se nalévá alkohol (již ve výrobě) a jež má být nerozlučnou společnicí každého alkoholika. Pokud je vratná a je jich větší množství dá se opět směnit za plnou.

Čůčo (to mělo bejt vejš, ale já už su fet) – s – lidové označení, hlavně na Moravě pro ovocná vína. Tato mohu vřele doporučit, neboť zvláště v kombinaci s Alpou jsou velmi opilá a člověka, jenž se chce dostat do podnapilého stavu nikdy nezklamou. Kocovina je po nich řádná a přímo volá po novém napití, což je jen a jen správné.

Forman – m – nejslavnější brněnská putyka, většina brněnských alkoholiků právě tady započala svoji dráhu. Jedinou její chybou je zavíračka v neděli, kdy si všichni potřebujeme spravit absťák. Jinak je otvírací doba od devíti do jedenácti, což je výhodné.

Hovado – s – termín, který je užíván rodinnými příslušníky při návratu alkoholika v pozdních večerních hodinách domů. Někdy je provázen i ranami či kopanci což neodpovídá tolik propagovanému humanismu.

Homér – m –

1. jedná se o autora tohoto slovníku.
2. jedná se o jednoho z největších opilců, kteří se kdy po Brně i po celé republice pohybovali (většinou na značně vratkých nohou). Je to hovado a patří na protialkoholku. Tak aspoň tvrdí všichni psychiatři.

Chlast – m – lidový název pro alkohol, jež je mezi alkoholiky většinou užíván.

Iron – m – nepříliš oblíbené pití, používané hlavně v extrémních situacích (základní vojenská služba, výkon trestu odnětí svobody, pobyt v psychiatrické léčebně), ovšem ortodoxní alkoholici jej používají i na svobodě.

Jabčák – m – jedno z nejznámnějších, nejlevnějších a nejoblíbenějších čůč. Doporučuje se míchat s Alpou, neboť se jí přerazí jinak nepříjemná sladká chuť tohoto nápoje. Cena je 10 Kčs + láhev.

Játra – ž – termín spíše patří do zdravotnické příručky, ovšem u většiny alkoholiků tento orgán pozvolna přestává plnit svoji funkci a i když se jedná v podstatě o svalovinu, dají se po určité době přirovnat ke zvláště kvalitní oceli. To nás však neodrazuje od nemírného pití, neboť lepší mrtvej, než střízlivej!

Kára (býti jako) – s – termín pro značně podnapilého člověka, původ mi není znám.

Kocovina – ž – lidový název pro abstinenční syndrom, ovšem, někteří lidé, zvláště ti, jenž nepřicházejí s alkoholem často do styku, takto nazývají každé ranní motání hlavy po jedné skleničce. Potom také, namísto aby zamířili k nejbližší samoobsluze či pohostinsví se snaží \uv{spravovat} kávou či podobnými dryáky. Toto je nutno důrazně odsoudit a na tyto lidi, jenž v podstatě nejsou ještě ztraceni ideologicky působit.

Kořalka – ž – jedná se o všechny destiláty, které mají nad 20% alkoholu (zednická). Člověk (alkoholik) se z ní velmi brzy opije, což je jeho hlavním cílem. Jedinou vadou kořalky je její nemírná cena, ovšem pravý alkoholik, nemaje na chlast si na kořalku vysomruje u majetnějších spoluobčanů.

Líh – m – další s tzv. nepopulárních nápojů. Pijí jej jen opravdu ortodoxní alkoholici a to jen v nejnutnějších případech (absťák). Jsou ovšem i tací, kteří jej pijí kdykoli (autor).

Notorik – m – všeobecné označení pro alkoholika, jemuž ani nejtvrdší sankce nezabrání v požívání alkoholu. On už prostě musí. Pije vše neohlíží se na kvalitu, jde mu pouze jen o řádnou opici. Většinou není ani schopen pracovat, jelikož mu pracovní poměr brání v konzumaci alkoholu. Opilý bývá několikrát denně a z opice se zpravidla nikdy nedostane. Tak to má být!

Nalejvárna – ž – další ze slangových názvů pro putyku, původ slova snad každý pochopí.

Okena – ž – viz Iron.

Opilec – m – člověk, přivodivší se nebo soustavně přivádivší se do stavu opilosti a jemuž toto přivedení přináší dobrý pocit. Pravý opilec pije alkohol jen z toho důvodu, nezajímá se o jiné věci, jež by ostatní mohly odrazovat (chuť, vlastní zdravotní stav atp.). Opilci jde jen o jedno, což je uvedeno výše.

Opilost – ž – stav, do nějž se pernamentně přivádí opilec. Projevuje se u každého individuálně, ale hlavní příznaky jsou: vratká chůze, hlasitá mluva či zpěv, v další fázi vrhnutí a spánek. U některých bohužel i agresivita, se kterou mohu souhlasit jen za určitých situací; např. návštěva fotbalového utkání, kde místní fanoušek odmítá uznat prioritu Zbrojovky, návštěva taneční zábavy, kde se místní burani odmítají smířit s realitou: přijela brněnská šlechta a my se na své bývalé dívky můžem koukat jen z povzdálí atp. Jinak – opilost – jen to nejlepší!

Ostuda – ž – činnost, které se dopouští alkoholici v silně podnapilém stavu většinou po cestě z putyky či pařáku. Jde většinou o hulákání, zkopávání popelnic, obtěžování občanů (střízlivých), popřípadě devastaci okolních předmětů (telefonních budek atp.). Někdy dojde i k vyvolání rvačky. Pokud alkoholik nemá štěstí, skončí většinou na záchytce.

Ožungr – m – v podstatě se jedná o lidový název pro opilce, ale po bližším průzkumu vyjde najevo, že jde o opilce, jenž alkoholu zasvětil veškerý svůj život a vše ostatní pro něj přestalo existovat. Nedbá například o svůj zevnějšek, hygiena jej také nezajímá, vlastní příbytek (pokud jej ještě vlastní a nepoužívá Hotelu Brno – hlavní nádraží) připomíná špatně dochovanou zříceninu středověkého hradu (viz Lojza), pokud měl to štěstí a domohl se bytu v paneláku, vypadá jako těsně po nastěhování (absence nábytku je zřejmá, viz Puk) a tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Ale celkově vzato – i ožungr je náš člověk!

Pakárna – ž – lidový název pro psychiatrickou léčebnu, v níž, zejména na odd. 4 a 19 již skončilo mnoho alkoholiků. Platí pro ni to co pro záchytku a veškerá podobná zařízení. Zrušit!

Pípa – ž – jediný nástroj, jenž ač z kovu vyrobený a v podstatě k práci fyzické určený velmi rád používám. Slouží totiž k naražení a posléze načepování piva z bečky. Jinak jde o jeden z největších vynálezů o nějž se lidstvo přičinilo.

Pivo – s – nápoj, pro který jsme my, členové S 304 učinit vše. Nebýt tohoto božského nápoje, český národ by byl na úrovni primitivních kmenů brazilských či afrických pralesů. Jen pivo pozvedlo kulturu našeho národa! Bez piva si již nedokážeme představit jakoukoli společenskou událost!

Poblít se – viz zvracet.

Podnapilost – ž – slušnější název pro opilost, jenž bývá uváděn většinou v Černých kronikách, v soudních výpovědích atp.

Prase – s – v tomto případě se nejedná o domácí zvíře, ale o člověka, jenž se tomuto v některých stavech velice nápadně podobá. Je poblitý, smrdí, občas se i pomočí či pokálí, válí se ve zvratcích či lejnech, není schopen chůze ani lidské řeči, no, prostě chová se jako prase.

Pumpa – ž – důležitý nástroj, bez nějž a pípy by bečka, nemohla být uskutečněna. Dodává tlak pivu, aby toto mohlo být načepováno a s pořádnou čepicí dodáno konzumentům.

Putyka – ž – hned z počátku se omlouvám čtenářům, jenž hledajíce termín hospoda byli zklamáni, i když se jedná o termín z nejdůležitějších. Vynahrazuji si to u termínu putyka, jenž je jen jedním ze slangových výrazů pro náš svatostánek. Do putyky chodíme všichni jako domů a jen tam zapomínáme na své problémy a cítíme se lépe. Proto bych použil středověkých hrdelních trestů proti těm, jenž putyky ruší, udělavše z nich např. jídelny pro důchodce, jenž by se mohli nasytit kořínky chryzantén, kterých jsou plné hřbitovy a ke kterým by to od spodu něměli daleko. My chceme putyky!

Ráno – s – nejhorší období alkoholika, jenž nemá nachystané tzv. spravováky. Může se dostavit absťák a ten, jak mnozí zkušení alkoholici mohou potvrdit, není vůbec příjemný.

Rum – m – nejoblíbenější nápoj ožungrů i mnoha dalších alkoholiků. Já po něm sice bleju, ale kdykoli se k němu dotanu, nikdy neodmítnu a neleju do sebe tolik, až jsem z toho fet.

Rutyka – ž – oficiálně veřejné pohoršení nebo výtržnost, jež člověk způsobí v opilosti. Obyčejně se řeší odvozem na záchytnou stanici, v horších případech (autorův případ) i soudním řízením a následným umístěním v NV-Ú. Proč?

Rybízák – m – další z mnoha druhů čůč, které krom jabčáku stojí za to, aby o něm padla zmínka. Je též silně opilé a po chuťové stránce mu není, co vytknout. Cena 14 Kčs + láhev.

Slitý (být) – s – nacházet se v opilosti. K tomuto termínu se dá připojit mnoho přirovnání (jako prase, hovado, zvíře, čuně). Těchto variant, jichž je ještě více, dokazuje, jakou bohatou tradici alkoholismus v našich zemích má.

Skála (doc. dr. CSc.) – s – podezřelá existence, bez jejíhož vegetování na tomto světě by se nám všem mnohem lépe dýchalo a pilo. Jde o psychotika, jenž si své komplexy vybíjí na nás nevinných. Doufám, že vzhledem k jeho silné senilitě se již brzy odebéře tak, kde se měl už dávno nacházet. Strašnické krematorium je v pernamenci denně!

Pařák – m – zas jsem, já mozek vypitý, na tak důležitou věc zapomněl. Je to náš svátek! Na pařáku, ať se koná kdekoli a kdykoli se sejdou všichni pozvaní alkoholici a tam se oddávají svému koníčku. Všichni se opijí, dělá se rutyka, občas dojde i nějakým erotickým scénám, občas vezme za své část bytového zařízení, no prostě idyla. Kdo se nikdy pařáku nezůčastnil, nemůže se považovat za alkoholika. Jen na pařáku se pozná pravá člověka a také to, zda je hoden vstoupit do našich řad.

Protialkoholka – ž – další neomluvitelná chyba. Těžko, přetěžko se píše o této instituci. Umístění v ní je poloviční vraždou pro všechny, kdož se bez výhrad oddali pití. Jen skutečně silné osobnosti tu přežijí a hned po propuštění či útěku se odeberou do první putyky. Personál protialkoholky se taktéž nedá počítat mezi normální osobnosti a jeho internace v převýchovných ústavech je naprosto nezbytná. Všechy našince, jenž úpí za zdmi PLČ upřímně lituji a přeji jim brzké propuštění, spojené s pořádným pařákem.

Spravovák – m – jedná se o určitou dávku alkoholu, který si alkoholik po předchozím pařáku nachystá na ráno, aby se nedostavil absťák. První doušky sice nebývají nejpříjemnější, ale co se dá dělat. Pít se musí.

Víno – m – další z oblíbených nápojů, zejména na Moravě. Tam sice dbají na na kvalitu, na které nám, alkoholikům, již tolik nezáleží, jelikož nám záleží na účinku.

Vinný sklep – m – byl jsem u dobrých lidí z jižní Moravy již mnohokrát pozván do tohoto zařízení a vždy jsem odešel na vratkých nohou (pokud jsem nebyl vynesen). Každý by měl vinný sklep navštívit a být tu patřičně pohoštěn. Pije se až do mrtva.

Záchytka – ž – hned z počátku musím uvést, že podle mých zjištění jsme jediným civilizovaným státem, kde tato instituce existuje. Jsou do ní dopravovány osoby v podnapilém stavu, jež se znelíbily veřejnosti, která jejich zálibu v alkoholu a následné projevy nedokáže akceptovat. To opravdu nesvědčí o kultuře našeho národa. Záchytky (stejně jako protialkoholky) zabírají zbytečně místo, jež by mohlo být přeměněno v daleko účelnější zařízení. Přeci všichni víme, oč se jedná, ne?

Zvíře – s – je to podobný termín, ja výše uvedené prase. Jen poněkud rozsáhlejší. Často tak bývám nazýván po příchodu domů.

Zvracet, zvratky – ž – poslední termín našeho slovníku se bude zabývat záležitostí i pro nás alkoholiky dosti nepříjemnou. Zvracením, blitím, kosením nebo jak se tento stav dá nazvat. Nelze se mu, ale, přes všechnu snahu vyhnout. Žádný z alkoholiků nemá žaludek z nejnovějších a o naší životozprávě by se mohli psát traktáty. Takže se musíme smířit se situací, vyblejt se, aby v žaludku bylo místo pro další alkoholické nápoje.