Loutky města

Spirála, pohledy zpět, vlákna --- útržky obrazů, slov a souvislostí --- tvoří kruh barev.

Naproti mě seděl starý muž a pil pivo. Nad barem svítila televize, pod stropem se otáčel ventilátor a na podlaze skotačilo štěně.

"Pivo. Dvanáctku." zřetelně jsem vyslovil.

Zvedl jsem oči. "Děkuji." Předemnou stojí sklenice piva.

... je osmého března 1979. Vyšel z klenutých vrat statku, půda se svažovala svěžím trávníkem k návsi, prázdné a čisté, vpravo stála skupina mohutných lip a pod nimi se bělal pomník svatého. Odtamtud mířila sem ...

O nohavici se mi otírá štěně. Uchopil jsem ho kolem hrudníku, zvedl ho a polechtal na bříšku.
Malý milý tvor mi olizuje ruce svým teplým jazýčkem.

Číšnice, majitelka psa, mě napomenula. "Nechci, aby si zvykl na lidi."

Napil jsem se piva. Povahou přírody je dynamická změna směřující k nastolení rovnováhy
a přesto cesta zabláceným lesem po dešti, kdy dýchat zhluboka je tak příjemné. Spletence kořenů u cesty... vracím se do krajiny minulosti. Vynořují se místa, hlasy, tváře a s nimi pocity.

"Oblékla jsem si ty šaty pro ten pocit a ty jsi zrovna vešel. Kdybych neměla ty šaty ani by jsi si mě nevšiml." naříká televizní žena.

Mladý muž u vedlejšího stolu napomíná svou kamarádku: "Je zakázáno hráti si ze štěňaty."
Holka ho objala kolem krku. Zaryly se její nehty do hebké kůže jeho krku. Patří stavebnice jejich rtů k sobě? Na podlaze mezitím štěně bojuje ze smetákem, číšnice přešla z jedné strany místnosti na druhou a zpět.

"Ty nechápeš, že zatloukat a zapírat je stejný. Posloucháš svý kamarádky." řekl kluk od vedlejšího stolu a asi toho řekl víc. Dal jí facku a potom ještě jednu.

Starý muž naproti dopil pivo. Ve vzduchu je cítit vůně spálené kůže. Dotkl jsem se bříškem prstu
žhnoucí plotny a potom prst zanořil do syrového masa. Jezdím dlaní po svazcích svalových vláken. Jsou studeně pružná. Starý muž sedící naproti si objednal další pivo a černovlasá holka odešla k baru.

"Ty zapíráš hřebíky?" zeptal jsem se kluka u vedlejšího stolu.

Kluk na mě kouká očima: "Neznáš ji. Mlč. Mluvíš o smyslu slov."

Doslova. Napil jsem se piva.

Holka se vrátila s pivem a zapálila si. Tmavě kaštanové vlasy a černé oči, ještěrka.
V baru je šero, hudba hlasitě vyhrává, mládě psa tahá smeták po podlaze.

U stolu stojí číšnice. "Ještě pivo?"

"Zaplatím. Děkuji." a položil jsem jí mince do dlaně.

"Nashledanou."

Letní podvečer ve městě, bez větru a celý den slunce vířilo prach ulic. Přešel
jsem přes koleje na tramvajovou zastávku, kde osamělá mladá žena kouří cigaretu.
Ta také čeká na tramvaj zatímco odkvetlé okolíky pampelišek čekají az vítr roznese jejich semena.

Kalendář akcí

M T W T F S S
 
 
 
 
1
 
2
 
3
 
4
 
5
 
6
 
7
 
8
 
9
 
10
 
11
 
12
 
13
 
14
 
15
 
16
 
17
 
18
 
19
 
20
 
21
 
22
 
23
 
24
 
25
 
26
 
27
 
28
 
29
 
30
 
 

Nejbližší akce