KDYBY karaoke – Kazirmut Knoblauch
KDYBY karaoke okem Kazirmuta Knoblaucha
bylo nebylo …
KDYBY se dalo o co opřít
představa nebyla by jen pocit
neocitl bych se v ní abych procit´?
KDYBY porucha ucha
vzruchem nebyla
vnímavost o stín nemusela by prosit
je tak skutečná
jak nikdy dříve nebyla
KDYBY pohyb vždycky pochopem nebyl
vyšší instancí katatonie
konstantně kontaktní
KDYBY kdysi nedošel kyslík
[ne]byla by byla budoucnost
ostatně konstantní lobotomie
vkriziryzírzi křísí zlato
KDYBY nesmysl nesmlsl si na úmyslu
zač by ta kojenecká liga stála
KDYBY nemlsala
KDYBY byla jako církve svaté skála
KDYBY iluzí nebyla pomnožná možnost roznožena
zůstala by nemožná jak něžná naděžda naděje
kartotéka peříček
to nic … to jenom větříček ucho uchvátí
najust a schválně
KDYBY had neměl odhad
nevěděl by co našeptávat
aby se rozlil a nemusel vstávat
neutrhl by džbánu ucho
KDYBY nenaslouchal tělem
nebyl by veřejným nepřítelem
nutnost nemusela by se s možností párat
KDYBY předmětem pře nebyl přemet
KDYBY se naučil padat nebyl by pád
KDYBY pozornost neskákala panáka
KDYBY té animace nebylo
čemu by se ještě věřilo?
KDYBY ta nit netkala netaktní netečnosti nic
KDYBY nebylo hranic
KDYBY nepodíval se na ni
KDYBY se baron Prášil
do brňavky praštil
byla by z něj hvězda nad Brnem
KDYBY nepodíval se na ni
KDYBY pelášil s prachovkou po pohovce
z pelechu stal by se palác
KDYBY měl vymakaný píár
tam kde voda hučí po skalinách niagár
namazal by si lučinu na veku
vodopádem na věky věků
KDYBY se nemazal
nerozpoutala by se pouta půstu
růstem srůstu
KDYBY vědomí nepřešlo do představy a ona do mne
tam kde nebyla by bývala byla
domov by tam nenašla žádná
KDYBY imaginací nebyla
nebyla by dodnes
KDYBY duch nevanul
i mimo svět jedniček a nul
ani KDYBY z nebe deštníky pršely
KDYBY byly znemožněny
hypotézy KDYBY
sudičky vymřely po přeslici
KDYBY jako takové po meči umlčeno sebou samým bylo
ani neví čím …
čimčarará čimčimčim
KDYBY ses tu vynořila
byla by to síla
vyli bychom spolu na měsíc
více už by to ani ne-šlo
KDYBY to to KDYBY nepřešlo
KDYBY zvrat dal se zviklat
zvykem mohl by se uvzlykat
a vzniku nezvyknout nikdy
zač by začátek taky stál
KDYBY už později než kdy dřív
nechal na sobě dříví štípat
KDYBY tu holotu lhůtou [uk]love
utříská se radostí i stín
trám z oka to odplaví
dvě jezera v ššštině náhle zrůžověla
Necesta chrámové lodi vesluje slují
… stanul jsem u polozbořené cihelny, již obrůstalo proutí
a sotva jsem si mohl uvědomit, že jest útulkem banditů,
spatřil jsem, kterak ztrácí se cesta pod vekou homolí,
na jejichž stěnách tyčí se klášter …
(Vítězslav Nezval)
venku je cestě dovnitř skutečně slunečně
a až bude velká
bude dýdžejka
překutálí se na druhou stranu
a tam adonaj
když byla ještě malá
byla potůčkem
a když pak byla větší
byla čím dál hezčí
dostala se do řečí
stala se z ní řeka
vydala se do světa
budeš budu budeme
tralala dě tě ně
třeba se i prolneme
KDYBY záběry z této akce využila ve své kampani
KDYBY byly na akci rozdávány volební materiály
(či nedej bože esence …)
KDYBY přítomní kandidáti pronášeli své sliby
KDYBY se člověk dlouhým hleděním na kříž vnitřně a ve skutcích rovnal jeho vyváženosti, celý svět by se v něm rovnal. KDYBY dlouhým hleděním z vlastní bědnosti přivykl pohledu do Kristovy tváře, nestal by se mu jedinkrát tento pohled peklem zděšení. (Zdeněk Neubauer)
KDYBYch se ještě lidem chtěl zalíbit,
nebyl bych služebníkem Kristovým.
(Gal. 1, 10)
KDYBY dno nekráčelo po hladině pěšky
KDYBY zvuk nevěnčila ozvěna
pochopila by pozdvednutá hladina
dvanácti apoštolek chodidla?
pochopila by hladina proč je zdvižena?
ulita se sice tváří vstřícně
ale není doma
KDYBY konec nebl ahistorický vždycky
KDYBY jich nebylo málo
číslice y se bývaly nepřemnožily