Jiskry zapomnění – Miloš Kölbel
jiskry sametu zapomnění
když nejde ručit za slova
a kola se točí stále rychleji
× × ×
dodatek ke smlouvě
rozkvetl žlutý krokus
v šedé trávě
ze dne na den
miloval jsem
jak mi bylo dovoleno
× × ×
kdybych se nestyděl
a neměl strach
chodil bych se dívat do muzea
na kostru ženy
z doby stěhování národů
a představoval si měkké části
tam kde jsou jen kosti a ozdoby
× × ×
jména ďábelských her
jsou jen předstupeň
na ďábelskou hru
utvrzováním se, že nepřistoupíš
na ďábelskou hru
× × ×
proč svět stál světem
protože někdo mlčel
a někdo trpěl
sám proti samotě
sám proti všem
sám proti sobě
vlastně vlastní děti
× × ×
rozdíl je
že nepovažuji pocit
že už jsem zemřel
za prohru
× × ×
někdy v zátiší
někdy se zatěším
na háj
kde na mě čekají
v teplém převalujícím se listí
v korunách
žluté flétny žluvy
protože jinak to neví a neumí
utopil jsem se
ve vypitém víně – pro víno
pro trapnou lež
že toto je ten nejlepší svět
× × ×
z kopce ke smrti rychleji
jako když dítě utíká
a nezadržitelně zrychluje
k pádu
mizí jedním směrem život
a jak se otepluje
raší réva
a až nenávistně
z druhé strany
jakási další naděje
× × ×
uvěznil jsem se
ve své krajině
a čekal na předky
zároveň jsem seděl
i stál
a z velké výšky viděl
záři měst
a tušených osudů
× × ×
roste a přibližuje se
obnažení
konec který je
na každém začátku
bezmocnost i vážnost
posměch i uznání
v nahotě krásy
se blíží
královna Syrah
aby jednou zmizela
z mého svahu
avšak to už se nebudem moci
vymlouvat na samotu
× × ×
objevují se mi ve snech
stejní lidé
tatáž místa
že jsme spolu byli a mluvili
a vlastně si nic neřekli
objevuje se tatínek
hochu co za horu
si to bereš na záda
× × ×
réva kvete
a voní jako nevěsta
namalovaná do kvetoucí lípy
s kyticí růžových růží
× × ×
divné oči můr
prázdné oči ptáků
kovový lesk
rozdrcených hrudí much
čert je čertem
i nakrásně převlečený
ztratil jsem některé básně tohoto roku
rozpustily se na papíře
× × ×
zbývá projít
papírovou stěnou kulisy
dosednout na bílého buvola
a zmizet za akvarel hor
květy odplouvají po tiché hladině
čí byla radost
která připlula na nich
× × ×
vždy neopakovatelná
kombinace
děšťů a nocí
větrů a hudby
čajů a svitu slunce
neslyšný přesmyk
přes zub
kola
orloje času
× × ×
co jsou nesplněné sny?
iluze!
trest či požehnání?
nedostatek
či nadělení?
× × ×
výklad výkladů
významu snů
netopýři na vratech
motýli na květech
u kmenů hrušní
vosy a sršni
je to sen?
je to takový svět?
je taková láska?
pro ni a pro mne?
× × ×
všechny bolesti
do věčnosti
víc jasnosti
vaše jasnosti
× × ×
víc než zmatek
zjištění, že předpoklad neplatí
že katarze napsáním, opsáním, napsáním
nepřichází.
víc než panika
zjištění, že sny
začínají být temné, tmavé, špinavé
přitom jde o paměť duše
× × ×
v zápase s černým andělem
mám jen dvě možnosti
smrt nebo zázrak
nezlobím sekmže je to tak
únava z udržování rovnováhy je nesnesitelná
hromady hnoje bludných myšlenek
možná, že jsme utekli z lopaty děmona schízy kolektivní
či schíza soukromá
plodí analogie žít v pravdě i na mikrosvět!
sakra už pět let nemluví. sedí v blázinci a nemluví
ani to nepomůže
všechna energie končí v reaktoru nicoty
nikdo se tak nehádá jako lidi
ani vody ani hory
ani zvířata ani rostliny
× × ×
nekončíčí rozhovor – bude pokračovat
až přestanu já – začnou druzí
dlouho jsem se hřál
pod peřím křídel
tvého, mého anděla
pustil jsem se nebo jsi mne vyhnal?
jak příjemné teplo tónů barev ticha – bylo
teď sbírám ??? a škrábu omítku
sklo klouže po stranách
vesmírný – nesmírný – zvuk
pěstoval vinnou révu
obrana proti smutku (pokaždé novému)
je riziko
půl opice čeká vevnitř
aby rozházelo sestavu