Iloně – Homér

PF 1987
/Iloně/

Nikdo už nechodí
stojíme na lodi
jež zdá se vratká
Ztráci se invence
to aby demence
nepřišla zkrátka

Roku je počátek
ty stojíš u vrátek
snad je ti zima
Dostal jsem políček
zamkni se na klíček
bude to príma

Jen nedej na řeči
vždyť ty jsi v bezpečí
času je dosti
Bez vůle k životu
svatba je v sobotu
už jsou tu hosti

Přijeli nezvaní
kdopak tě ochrání
když jsi teď sama
Nahoře na hrade
sešli se k poradě
zůstaneš s náma?

Spal moje dopisy
už na kompromisy
času moc nemáš
A tvař se nevinně
snad pár slz ve víně
na chvíli schováš

Mám cosi na duši
stejnokroj nesluší
mně ani tobě
Všichni jsou na plese
tak žádný deprese
leda až v hrobě

Brno
originál leden 1987, opis 29.2.1992

PF 1992
/Iloně/

Nikdo už nechodí
a kdo téď prohodí
pár slůvek s tebou
Ztrácí se invence
víš co je demence?
seš sama sebou?

Rokuje počátek
vrátíš se nazpátek
když si to přeji
Dostaneš políček
od fešnýoh paniček
co se ti smějí

Jen nedát na řeči
já nikdy neklečím
leda tak v chrámě
Bez vůle k životu
svatba je v sobotu
tak hoď to na mě

Přijeli nezvaní
koukejte se na ni
jak je tu sama
Dole či nahoře
zchlastaj se na dvoře
chceš-li pojď s náma

Spal moje dopisy
kdovípak jestli si
vůbec je četla
A kdyby tedy ne
bys moje renomé
ze stolu smetla

Máš cosi na duši
vůbec ti nesluší
stejnokroj drahý
čůčo je na stole
vyjdem si do pole
noci jsou vlahý …

opožděná + trošku překopaná
péefka ze dne 29.2. 1992