Hospoda Brno Blues – Homér
HOSPODA BRNO BLUES
Prosťáčkové si klidně hrajou automaty.
Pseudointelektuál listuje si v knize.
Kelnerka donáší hnedka dvoje sparty,
sedíme v ryze opravdu ryze brněnský hospodě
Nejsme holt zvyklí na pop-arty
Boverák vod vedle bez placení zmizel.
Tak raděj mastíme nad pivečkem karty,
sedíme v ryze opravdu ryze brněnský hospodě
Ten Jůra u stolu sleduje denně zprávy
anebo fotbal či co dá televize.
Adolescenti nalitý jak krávy
sedíme v ryze opravdu ryze brněnský hospodě.
Nad stoly vyčnívaj nabubřelý pupky
a v rohu feťáci sdělujou si svý vize.
Dědkové nadávaj na špinavý trubky
v tý naší ryze opravdu ryze brněnský hospodě
pozn. autorova
Jakákoli podobnost jmen, osobností či názorů
je čistě náhodná!
9. 1. 96
věnováno VŠEM brněnskejm hospodám
my room
PŘÁTELÉ
Přátelé mí zas do rána hýří,
mne, coby přebytečnej krám
celou noc strašej netopýři.
Fakt, je to na hovno bejt sám …
Přátelé mí prej znásilňujou panny
Pak říkají, že jim to celkem sluší.
Kolem mý hlavy vobletujou vrány
a samota už vysála mi duši.
Přátelé mí zas do rána hýří.
Možná jsem paranoik, sic!
Ruší mě v noci jen houkání výří
tam za vratama Černovic.
epilog:
Přátelé mí se mě holt straní.
Nechtěj mít doma žádnéj hmyz.
Pak jenom stačí úder dlaní:
Potvoro jedna, radši zmiz!
(a nejni žádnej kompromis)
Jen by si roznášel ten hnis.
Takovejm stačí úder dlaní
a vodtáhnout do ústraní …
10. 1. 96
pajzl U Srdcí
BEZDOMOVEC
Našel jsem v parku bezdomovce.
Pršelo, jenom se lilo.
Šel za mnou trpně, jako ovce
asi tak k půlnoci bylo.
Drkotal zuby, chtěl něco říci,
znělo to, jako když vlk vyje.
Tak doved jsem ho na stanici
Český Policie.
Tam přeci vědí vše nejlépe.
Naivní byl jsem jak tele.
Můj bezdomovec kosu klepe
na Příční ve studený cele.
Ještě jsem dostal vynadáno,
prej jsem jim přidělal práci.
Měl si ho nechat, dyk stejně ráno
vodvezli by ho funebráci.
Takže nic novýho nepřináším.
Jen na Příční, ve studený kobce
každej den vo půlnoci straší
duch toho mýho bezdomovce.
20.8. 1997
my room
VÝPOVĚĎ
Ptáte se, proč má generace
si oblíbila ošklivost?
Máme vám přeci leccos splácet …
Ne, nejni to jen pro radost.
Ptáte se, proč má generace
tak ráda píše o mrtvých?
Dyk tolik toho máme vracet
A básně psát, to nejni hřích.
Do špatný doby narozeni,
imaginární máme svět.
A tam, kde negace se cení
lze na ten váš svět zapomnět.
V mých básních, jak už to tak bývá
jsou krysy, vlci, havrani
a hospody a spousty píva
Snad je to moje poslání.
Do špatný doby narozeni.
Umíme jenom psát či hrát,
když hnusí se nám zabíjení
a žraní masa ze zvířat.
To je ta generace hnusná,
co oplzlosti vymýšlí.
Dyk těžko hledat slůvka vkusná
To rači viset na mašli.
Ptá se mě naše honorace,
proč ošklivost je krédem mým.
Holt zkurvená jsme generace
a víc vám natruc nepovim!
4. 4. 96
my room
ZKURVY DEN
Dneska je zase nákej blbej den.
Takový dny aby fakt čert vzal.
Nejhorší na tom, že to nejni sen.
Tak fajn, ale co si mám počít dál?
Cejtim sef jako bych byl odveden
a ňákej vůl mi nařizoval – Pal!
Sotva lze čučet do těch prázdnejch stěn.
Tak fajn, co si však počít dál?
Ani na pivo netáhne mě to ven,
těch zkurvy dnů jsem se dycky bál,
tak jako krve z rozřezanejch vén.
No dobře, co si však počít dál?
Ten zkurvy den je hnusnéj jako hlen,
kterýžto nikdy nikdo nevysál.
Klidně dám i svý mužství v plen,
když budu vědět, co si počít dál.
Bakonec chtěl bych podotknouti jen,
že zejtra bude další candrbál.
Pak bude den, ten zpropadenej den
a já svou hlavu odhazuji v dál …
25. 8. 96
my room
SPADLA KLEC
Pánové, to se teda stala věc!
Ten chlap byl přeci jasnej šílenec
a konečně prej na něj spadla klec …
A putyka po právu voněmí,
hosté jsou přeci pěkně při zemi.
Musim voběhnout všecky pivnice
abych dal zadost naší etice.
Už nese pivo švarná pinklice!
A tam snad utlučou ho holemi,
hosté jsou přeci pěkně při zemi.
Tož abysme sa, chlapi napili,
dyž konečně tú sviňu lapili.
Přéc my tu němóžem byť opilí …
My máme doma svoje zázemí,
všeci stojíme pevně na zemi.
A musim podotknouti nakonec,
že vpravdě podivná se stala věc.
Prej na svobodě je ten šílenec.
Pánové, zřejmě spadla klec …
8. 9. 96
my room