Havrani – Homér

HAVRANI

Havrani přilétaj na podzim,
přinášej zimu a deště.
I když vim, nikomu nepovim,
jak dlouho budu tu eště.

Na podzim přilétaj havrani.
Cosi mě svíré jak kleště.
A já bych rád věděl, kolik dní
tu s váma zůstanu eště.

Na podzim přilétáj havrani,
na tom však nemají vinu.
Že na mě možná už za pár dní
hrobníci nahážou hlínu.

Na podzim přilítnou havrani,
na tom žádná skutečnost nová.
Pak se ti zvěstové pohřební
sesednou u hřbitova.

U hřbitova se sesednou,
nedbají zimy či deště.
A já se dozvěděl najednou,
jak dlouho mám tu bejt eětě!

sobě, jenom sobě
25.11. 1993

TROCHA CYNISMU NEUŠKODÍ VŮBEC NIKOMU

Už jede sanitka;
doktorka vod Rychlý:
Probůh, snad nevzal si šlachy
Já scénám podobným za léta přivyklý
směju se pod vousy
/co na mě vemou si/
Holka, tak jen žádný strachy

Krev crčí na dlažbu
máma se křižuje
Snad, probůh, nevzal si tepny
Ach mámo, maminko, takovéjch nás tu je
Básnici morbidní
/na světě jen pár dni/
A holky porád sou pěkný

Mladičkej doktůrek
v kerymsi špitále
Snad prvně štychuje žíly
Když praví povinně: Hochu měls namále
Tak chvěje se mu hlas
/podruhý nadoraz/
Byli sme A jaký byli?

V blázinci na příjmu
vobličej smutnej mám
To abych udělal dojem
Těch bílejch kreatur kolem si nevšímám
Co na mě koukáte
/dyk vůbec nemáte/
nemáte z ničeho pojem

Věnováno kapele SUICIDAL TENDENCIES
/nejen kvůli provokujícímu názvu/
5.11. 1993

VILLON V BRNĚ?

Tam u tý Svitavy,
tam si možná z cesty sešel.
Málokdo odpovím
Františku, tak už jsi vešel …

Vešel jsem mezi vás
a proč bych, kurňa, nešel?
Modlitba, pak provaz,
Františku, taky jsem vešel …

Tam u tý Svitavy
prej šibenice stála
Zbytečný popravy
však doba neznala …

Vešel jsem mezi vás,
lepší, než bych se věšel.
Však poprvé, no a potom musím zas …
Františku, tak už jsem vešel …

Františku, odcházíš.
A ten sníh pořád zebe.
Aspoň na stoprocent víš,
že nepopravěj tebe.

Tam u tý Svitavy,
prej dnes už nevěšejí!
Tak konec zábavy –
– stejně se nám už sméjí,
a všichni se chvějí chvějí chvějí  … … ….

Vešel jsem mezi vás
a na fízlárnu nešel.
Aspoň mý mámě dejte vzkaz!
Františku, už jsem vodešel …

7.12.1993
učiteli

MORUŠE II

0kolo blázince plno jest moruší
doktorům ale ten bílý plášť nesluší
Přítomnost jejich tu dle mého bezcenná
lip by jim slušela pracovní halena

Okolo blázince plno jest šeříků
ty blázne, nedej jim, jak jsi měl ve zvyku
Oni jsou jako ty a tys jako oni
však těmhle doktorům práce prej nevoní

Okolo blázince plno jest moruší
klid zámku starého nikdo však neruší
Blázni jsou blázny a doktoři dělníky
jen těžkej prach tu usedá na kliky

Tam, kde byl blázinec bude se fotbal hrát
/FC BOBY Brno - Manchester Utd.; finále PMEZ/
a na ty doktůrky netřeba vzpomínat
Ty už tu nebudou, dyk přeci čert je vzal
i když jsem katolík, dobře jim udělal

30.6.1993
věnováno … rači nikomu

MEJM NÁRODŮM
/trocha zpajcovaný, jako dycky/

Jó českej vobčane
prejs štyrycet let křičel
„RUDÁ HVĚZDO, SVIŤ“
nebo něco podobnýho
a jiný chujoviny
Co zůstalo ti Dovopravdy Tvýho?
a co je to, co nebejvalo jiný?
Když stahuje se ti stejně řit …

A život tvůj
/jak dycky, jeví se ti děsným/
Dyk nepromluvíš
Neb slovo vzít si do huby
/to radši budu žrát votruby/
Dyk ozvat se je trestný …

Tak jako dycky
ty nemyslíš
Ty čteš jen ty svý noviny
/prej z těch článků sou děsný kocoviny/
A proto přeci všecko víš
takže si zase bez viny …

Máš ještě zprávy z obrazovky
/takže blbounů sou fakt stovky/

Jó českej vobčan
a vyjít do ulic?
Jsem asi psychopat naivní
a kdeže je nás víc?

Ať po tobě /ty prase/ kdekdo šlape
Jó českej vobčan
to dycky po svým chápe
Nač budu nastavovat líc

Zas sou už plný latríny
Človeče, dyk si bez viny
a potom, potom
jenom nic
/stejně ty dobytku si nikdy nechtěl víc/

Dyk máš na čele vypálený
těch roků štyryčet
a hodit hantec s tebou
to nemá ceny
já jdu se rači vyzvracet

19.6.1993
homér, kerej se nikdy neplete do politiky,
ale když je někdo blbej …

BIBLICKÝ SONG

Když na kříž dávali Ježíše
zalez sem raději do skrýše.
A když sem ze sklepa vylez ven,
už dávno byl Ježíš popraven.

Když z kříže Ježíše sundali,
ženský přej vo něho plakaly.
Já nalil si víno do číše,
co mi do ňákýho Ježíše …

Ježíš by řek, že je to hřích,
jenže já mém klapky na vočích.
A vůbec, vo tom se nepíše,
já nechtěl urazit Ježíše!

Já nechcu korunu s trnama,
hlavně, že je všecko za náma.
A já sem vo hlavu nepřišel.
Snad zázrak tamtoho Ježíše?

Tak hajdy zas zpátky do skrýše!
Co když zas křižujou Ježíše?
Dostat se někam, kam nechtěl bych,
dyk by to byl smrtělnej hřích.

lidi sou potvory!!!!!!!!!!!
23.11. 1993
P.S. sem pokřtěnéj …

PÍSEŇ ZLODUCHA

Nikdy jsem Žádnou ženskou neměl rád.
Jen vo chlípnosti dovedl jsem snít.
Dyž na chlast nebylo, no tak sem krad.
Zatim jsem však eště nezabil!

A jako kluk přej jsem chtěl bejt kat.
A nikdo nikdy nemoh pochopit,
že nedoved jsem dávat, jenom brát.
Zatim jsem však eště nezabil!

No svině sem, tak proč to popírat!
Hlavně nic nedělat a hodně pít!
Za cizí prachy večír se namazat.
Zatim jsem však eště nezabil!

Říkaj, že pekla prej bych se měl bát
a někdy pokání učinit.
Jen cizí bolesti jsem se doved smát
Zatim jsem však eště nezabil!

Dobro a zlo vždyť to je protiklad.
Tak když to zúčtovaný stejně mám,
počítám s tím, že někdy snad.
Zabiju teda aspoň sebe sám!

věnováno lidem
20.11. 1993

TROCHA NOSTALGIE NEUŠKODÍ ANI HOMÉRU

prolog:
Jó na zemi je ti špatně?
No tak se chlapče skové
no tak se chlapče skové
V podzemí sametové

Kde vlastně jinde bys měl
hledat skrýš
To si už zapomněl
/ale ty to stejně víš/
Nedostaneš se do ráje

A kde se skvělej bigbít hraje?
Nepoznáš lepší, vem kde vem
No přeci v našem
Podzemí sametovém

Tož je ti špatně na zemi?
tak Sametové podzemí
tě jenom ve jdeš uhrane
Tam nakazíš se bigbítem
tak proč by ses měl vracet ven?
Posloucháš bigbít Bez vostudy
co ješto chtěl bys, u všech všudy

Na zemi je ti špatně?
tak co tu sakra ještě chceš
Já jedinou ti radu dám
/nezlob se, skoro nevnímán/
Na pořádnej androš běž

epilog:

Ten nejni tady na zemi
jen v sametovým podzemí

Pocta Velvet Underground

autor děkuje zejména Krušovickému pivu,
dobrý muzice a Míšovi
3.7. 1993

MÝ VÁNOCE

Nic nejni paráda
nikdy nebude.
Pohřební nálada
dycky tu bude

Pohřební nálada
jest před Vánoci
Zalezem do Smrada.
Tam budem moci
schovat se před světem
i před Vánoci!

/kotátku přejetém nejni pomoci …/

Stromečky nebudou
nebudou moci
stát s ňákým pobudou
teď o Vánocích.

Stařenky pitomý
chtěj dárky dávat
Co ste vy co sme my
nechte nás plavat

Nic nejni paráda
dyk skutek utek.
Pohřební nálada,
klasickej smutek.

U …
14.12. 1993