D N O #41

SILOČÁRY SPODNÍCH PROUDŮ

Plují poplivaným údolím [ú]divu
teráriem [ú]žasu v hlavě
itinerář mlčí v hlubinách [u]divení
manuál mámení se propadá studem
pře přestavuje kulisy:

Pramínky vzpomínky
stékají po úbočích hory
až na DNO
jakési úžlabinky

Báseň je noc vypitá DO DNA rána

Necesta zaplavena plameny

Dění je oděním fotonů nového údivu
mapa těla oudem proudění

Pod vlnou hladiny hluboko ve tmě
mizí
neschůdné skalisko a hrbolaté DNO

… začal jsi chápat [dřív než raDNO]
že kdo jsou lehčí vody života
nedostanou se nikdy na DNO —

Kam poděly se …
studíce, sudičky a studnice
jistotné věci tvého všeDNA?
…

Tak rozemkne se do bezeDNA algebraická bludice …

Soukromí, které se za vás vydává
KDYBY
se [ne]udalo [sotva by se událo]
[ne]dávno tomu.
Nebezpečný může být rychlý odtok z krajiny a lokální zaplavení, především v místech většího nasycení půdy na hraničních horách …

V těchto stavech
NA DNĚ
se všechno zachvívá

Hledejte místo bolesti
NA DNĚ

Už dvě hodiny popisuji DNO vody
je sklo průhlednější než voda?
nemám v tom jasno
ještě ne …
tato barva co je pouhou tíhou
tato tíha co je pouhou
deformací DNA

Vklíněn do svého DNA
sám sobě unikáš
navždycky.

D N O #41 [zima 2025]

Obsah:
Aleš T. Rájský: Za námi
Tea: Ticho před bouří
David Sůkal: Cizí světlo
Pavel Straka: Sevdalinka v srdci
Pavel Straka: Tep
Kateřina Kolibáčová: Spirály myšlenek
Jiří Kačur & Luboš Vlach:
  Putování za obzor obecné optometrie
Magdalena Křenková Floriánová: Protiklady
Milan Haußmann & Luboš Vlach: Mo/dál
Vůně pachu rudých nocí: Remix textu M. H.
Luboš Vlach: Necesta ode zdi ke zdi
Jana Žáčková: Trojhránky jedinečnosti
Bořek Mezník: Relaps
Tomáš Štiler: Už na furt asi
Oto Pfeifer: Celé nekonečné dny a ty další
Milan Haußmann & Luboš Vlach: Co je moc to je mod
Marek Sobola: Kasárenská voliéra kobyly K.