Bosna – Homér

BOSNA

A nikde nic, jen na nebi vran hejno
nad ztichlou zemí po celý den krouží.
A krákáj pořád tu svou notu stejnou:
"Po smrti proč bys taky nezatoužil?"

A nikde nic, místo stromů špalky.
Kolik hlav padlo, kolik jich ještě padne.
Démonů hlas ozývá se zdálky,
do tůní zas lákaj Najády vnadné.

Kdysi tu stál kříž Ježíše Krista,
na nebi klidně svítil půlměsíc.
Nezbylo nic – na mapě bílá místa …
Sežrali vše, nejni tu vůbec nic.

Nemá kdo plakat u hromadných hrobů,
dyk matky dávno vyplakaly slzy.
Fanatik ječí – vy zaspali jste dobu!
Možná má pravdu, snad někde, někdy, brzy

nebude nic, než na obloze vrány
a bude jich zas kroužit celý hejno.
Sotva si Země ošetřila rány
opět jí někdo hodí ve tvář lejno …

16.12. 95

věnováno všem, kdož nemej rádi zbraně
v adventní čas [a vlastně furt!]
my room

VÁNOCE 1995
/homérovy/

Je třeba napsat tolik básní
a tolik písní zazpívat.
Já přeju všem, by byli šťastní.
Tam zdůla, sedě u píva.

Křestané slaví zrod Páně.
Židé maj svoji chanuku.
Mocní, ti chimérám se klaněj,
by měli ňákou zaruku …

Já chtěl bych napsat spoustu básní,
snad na to ještě zbyde čas.
Snad kousek mozku ještě vlastním,
tak odpustte mi, prosím Vás …

Betlémská hvězda jasně září
a všechno se zdá pěkným být.
Až na ten plivanec v mý tváři:
Obžerství, mamon, blahobyt.

Tak napíšu ještě pár básní,
článků, kritik i esejí.
Jsou Vánoce, lidé jsou šťastní …
Taky se možná usměji.

23.12. 95
věnováno Homérovi z Řečkovic
my room